Ohrožené památky

Ohrožené kulturní dědictví jihomoravského kraje

Současný Jihomoravský kraj je místem potkávání několika různých krajinných typů a svébytných kultur, v jejichž středu se nachází moravská metropole Brno, rozkládající se od středověku na terénní i kulturní hranici mezi severem a jihem jižní Moravy. Obdobně rozmanitý a bohatý je památkový fond na území kraje zahrnující pestrou škálu městských i venkovských historických sídel, staveb, parků a zahrad i drobných uměleckých děl dotvářejících vzhled naší kulturní krajiny. V rámci celé této početné a rozmanité skupiny památkových objektů a území řada čelí různým ohrožením, některé jsou pak ohroženy zcela bezprostředně ve své vlastní fyzické podstatě. Tyto kulturní památky jsou Národním památkovým ústavem evidovány v Seznamu ohrožených nemovitých památek. Podobně jako je pestrý památkový fond v Jihomoravském kraji, je pestrá i skupina památek evidovaná v Seznamu: od monumentálních zámků (např. Jaroslavice, Uherčice, Moravský Krumlov), klášterů (např. františkánský konvent v Brně), kaplí a drobné sakrální či sepulkrální architektury, přes objekty venkovského lidového stavitelství, průmyslové a technické památky, až po moderní díla architektonického funkcionalismu. Přestože žádná z kategorií ohrožených památkově chráněných nemovitostí ze seznamu v Jihomoravském kraji výrazně kvantitativně nepřevažuje, jsou skupiny památek, které jsou častěji předmětem fyzického ohrožení:  velké stavební komplexy panských sídel a dvorů, objekty lidového stavitelství a drobná sakrální architektura a sochařská díla v krajině.

Hrady a zámky, centra hospodářské a politické správy panství a později alespoň ústředí velkých zemědělských a jiných provozů či rezidence šlechtických rodin přišly po r. 1945 a 1948 o své obyvatele i o hospodářskou základnu a funkci jejího přirozeného centra, po r. 1989 se, žel, navíc z některých z nich stal předmět podvodného čerpání finančních částek, které samozřejmě nebyly využity na jejich obnovu. Přestože zejména lokální samosprávy, někteří soukromí vlastníci a také stát se o své zámky podle svých možností starají, část těchto významných architektonických památek kraje zůstává v havarijním stavu a náprava je jen obtížná zejména pro mimořádnou výši nákladů nutnou pro rehabilitaci těchto monumentálních staveb.  
Žádná jiná kategorie nemovitých památek nepodléhá v této míře zániku jako venkovské usedlosti, stavení apod. Standard současného bydlení je často jen obtížně kompatibilní se zachováním autenticity lidové stavby, když navíc dotační tituly na údržbu a obnovu těchto památek nejsou nijak velké. Usedlosti tak někdy zůstávají bez údržby do svého finálního rozpadu, či jsou dokonce cíleně destruovány, aby havarijní stav již neumožnil jiné řešení než demolici.    
Kapličky, boží muka, kříže, sochy světců, to vše tvoří téměř ikonickou součást naší kulturní krajiny. Bohužel čtyřicetiletá absence péče a přetrhání vlastnických a nadačních pout k těmto objektům během totalitní vlády v 2. polovině 20. st. často vedlo k tomu, že o výše uvedené stavby a díla se nikdo nestaral, čelila postupnému horšení stavu vinou klimatického působení nebo nahodilých incidentů při poškození zemědělskou technikou (nebo v našem regionu spíše jen zřídka úmyslnému poškozování) apod. Po r. 1989 se řada obcí a v menším množství i soukromá iniciativa pokouší tyto drobné, ale významné památky opravit a zachránit, problémem jsou ale často nejasné vlastnické vztahy k těmto drobným objektům nefigurujícím v katastru nemovitostí.

 

Vybrané ohrožené památky

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého původně situovaná u Neslovického mlýna.

Pozdně gotická boží muka se sekundárně umístěným sousoším Piety a obecním znakem na podstavci.

Stavba pivovaru je nedílnou součástí souboru nemovitostí zámku ve Velkých Němčicích. Jedná se o památkově hodnotný objekt s dochovanou původní pozdně renesanční...

Areál hospodářského dvora je renesančním a raně barokním stavebním souborem vysoké architektonické hodnoty s dochovanou vnitřní dispozicí a funkčním rozdělením objektů.

Venkovskou usedlost hákového půdorysu s představeným rizalitem, tzv. žudrem, před uliční průčelí tvoří podélně orientovaný obytný dům stojící na území bývalého německého...

Areál bývalého panského mlýna se skládá z několika budov a z části náhonu. Hlavní část tvoří skladiště s mlýnicí.

Monumentální komplex renesančního a raně barokního zámku stojí na místě pozdně gotické tvrze.

Bývalá zemědělská usedlost hákového půdorysu obsahuje cenné renesanční a barokní stavební prvky.

Náročná barokní drobná sakrální architektura klasicizujících forem z roku 1749 představuje hodnotnou kulturněhistorickou památku, dokládající recepci slohových prvků v...

Renesanční zámek byl postaven koncem 16. století pány z Vlašimi pravděpodobně na místě starší gotické tvrze na terénní hraně nad říčkou Olešnou.

Původně renesanční zámek z konce 16. století byl upraven a rozšířen přestavbami v baroku a v 19. století.

Opevněné vesnické sídlo z období středověku má podobu obytné budovy s patrovou sýpkou vetknutou do částečně podsklepené disposice.

Dnešní rozsáhlý renesanční zámek byl postaven na místě raně gotického hradu doloženého již roku 1289 v majetku pánů z Obřan.

Barokní sýpka je datovaná letopočtem 1735 umístěným na vstupním portále. Nad portálem se nachází kamenná kartuš s erbem louckého kláštera, který obsahuje iniciály opata...

Parkový zděný letohrádek v přírodně krajinářském areálu stojí severovýchodně od zámku Uherčice.

Jednolodní kaple s odsazeným půlkruhovým závěrem a klasicizujícím členěním fasád byla zachycena už na mapě stabilního katastru z roku 1876 a je posledním stavebním...

Na návrší nad obcí se tyčí monumentální jednopatrová zámecká budova o čtyřech křídlech soustředěných kolem obdélného rozlehlého dvora.

Zámek v Ivanovicích na Hané vznikl v letech 1608–1611 přestavbou vodní tvrze z konce 15. století.

V parku situovaná ušlechtilá architektura trojkřídlého klasicistního zámku s raně barokním jádrem tvoří dominantu obce.

Hodnotná renesanční architektura patrového městského domu je vystavěna na půdorysu písmene L. Je datovaná na reliéfní kartuši na válcovém nárožním arkýři rokem 1581.

Tvarově harmonická klasicizující šlechtická hrobka hrabat d΄Harnoncourt-Unversagt (později hrabat Deymů ze Stříteže) z poslední čtvrtiny 19. století představuje významný...

Jedná se o typologicky velmi zajímavý soubor pozdně barokních a klasicistních staveb (datace na štítu je 1808).

Rezidence sloužila jako správní centrum bývalého kláštera premonstrátů v Louce u Znojma. Podle zmínek v historických pramenech byla využívána taktéž jako klášterní...

Štítem k hlavní komunikaci orientovaný jednopatrový dům reprezentuje typ vinařského domu s prostornou, valeně zaklenutou lisovnou v přízemí a s bytem v patře, které jsou...

Významná monumentální funkcionalistická stavba zbudovaná dle projektu architekta Eduarda Göttlichera organicky vyrůstá ze staršího historizujícího objektu Dělnického...

Pozdně gotická tvrz v Bošovicích byla postavena kolem roku 1500, rozšířena byla renesančně v pozdním 16. století.

Mohutná ruina velkého gotického hradu ze třetí čtvrtiny 13. století byla založena významným olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu.

Objekt zvaný Peklo pochází z první třetiny 17. století a byl postaven při cestě do Předklášteří jako zájezdní hostinec.

Mimořádně hodnotný areál monumentálního pozdně gotického a renesančního mlýna plnil současně funkci rezidenční tvrze.

Městské lázně zbudované dle projektu Bohuslava Fuchse v letech 1931–1932.

Františkánský klášter byl vystavěn po roce 1650 náhradou za konvent nacházející se na předměstí pod Petrovem, který byl zbořen během švédského ohrožení města.