ÚOP v Brně

Venkovskou usedlost hákového půdorysu s představeným rizalitem, tzv. žudrem, před uliční průčelí tvoří podélně orientovaný obytný dům stojící na území bývalého německého jazykového ostrova.

Areál bývalého panského mlýna se skládá z několika budov a z části náhonu. Hlavní část tvoří skladiště s mlýnicí.

Monumentální komplex renesančního a raně barokního zámku stojí na místě pozdně gotické tvrze.

Bývalá zemědělská usedlost hákového půdorysu obsahuje cenné renesanční a barokní stavební prvky.

Náročná barokní drobná sakrální architektura klasicizujících forem z roku 1749 představuje hodnotnou kulturněhistorickou památku, dokládající recepci slohových prvků v nearistokratickém venkovském prostředí.

Renesanční zámek byl postaven koncem 16. století pány z Vlašimi pravděpodobně na místě starší gotické tvrze na terénní hraně nad říčkou Olešnou.

Původně renesanční zámek z konce 16. století byl upraven a rozšířen přestavbami v baroku a v 19. století.

Opevněné vesnické sídlo z období středověku má podobu obytné budovy s patrovou sýpkou vetknutou do částečně podsklepené disposice.

Dnešní rozsáhlý renesanční zámek byl postaven na místě raně gotického hradu doloženého již roku 1289 v majetku pánů z Obřan.

Barokní sýpka je datovaná letopočtem 1735 umístěným na vstupním portále. Nad portálem se nachází kamenná kartuš s erbem louckého kláštera, který obsahuje iniciály opata Antonína Nolbeka.

Parkový zděný letohrádek v přírodně krajinářském areálu stojí severovýchodně od zámku Uherčice.

Jednolodní kaple s odsazeným půlkruhovým závěrem a klasicizujícím členěním fasád byla zachycena už na mapě stabilního katastru z roku 1876 a je posledním stavebním pozůstatkem jediné zlikvidované pohraniční vsi na jižní Moravě, obce Ječmeniště.

Na návrší nad obcí se tyčí monumentální jednopatrová zámecká budova o čtyřech křídlech soustředěných kolem obdélného rozlehlého dvora.

Zámek v Ivanovicích na Hané vznikl v letech 1608–1611 přestavbou vodní tvrze z konce 15. století.

V parku situovaná ušlechtilá architektura trojkřídlého klasicistního zámku s raně barokním jádrem tvoří dominantu obce.

Hodnotná renesanční architektura patrového městského domu je vystavěna na půdorysu písmene L. Je datovaná na reliéfní kartuši na válcovém nárožním arkýři rokem 1581.

Tvarově harmonická klasicizující šlechtická hrobka hrabat d΄Harnoncourt-Unversagt (později hrabat Deymů ze Stříteže) z poslední čtvrtiny 19. století představuje významný doklad dobové sepulkrální architektury.

Jedná se o typologicky velmi zajímavý soubor pozdně barokních a klasicistních staveb (datace na štítu je 1808).

Rezidence sloužila jako správní centrum bývalého kláštera premonstrátů v Louce u Znojma. Podle zmínek v historických pramenech byla využívána taktéž jako klášterní nemocnice.

Štítem k hlavní komunikaci orientovaný jednopatrový dům reprezentuje typ vinařského domu s prostornou, valeně zaklenutou lisovnou v přízemí a s bytem v patře, které jsou propojeny vnitřním schodištěm.

Významná monumentální funkcionalistická stavba zbudovaná dle projektu architekta Eduarda Göttlichera organicky vyrůstá ze staršího historizujícího objektu Dělnického domu umístěného při uliční čáře ulice Spolková.

Pozdně gotická tvrz v Bošovicích byla postavena kolem roku 1500, rozšířena byla renesančně v pozdním 16. století.

Mohutná ruina velkého gotického hradu ze třetí čtvrtiny 13. století byla založena významným olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu.

Objekt zvaný Peklo pochází z první třetiny 17. století a byl postaven při cestě do Předklášteří jako zájezdní hostinec.

Mimořádně hodnotný areál monumentálního pozdně gotického a renesančního mlýna plnil současně funkci rezidenční tvrze.

Městské lázně zbudované dle projektu Bohuslava Fuchse v letech 1931–1932.

Františkánský klášter byl vystavěn po roce 1650 náhradou za konvent nacházející se na předměstí pod Petrovem, který byl zbořen během švédského ohrožení města.