Restaurování sloupu se sousoším Madony v Nebřezinech

Sousoší Panny Marie s Ježíškem bylo před místní kapli osazeno na druhotně použitý sloup v roce 1738. Pocházelo údajně z plaského kláštera, kde mělo být umístěno na kamenné kašně či nádrži na vodu. Sloup nejspíše původně podpíral klenbu klášterní kapitulní síně. Komplexní restaurátorský zákrok v roce 2016 zabezpečil dochování díla na další léta.

  • Detail sochy po restaurování (2016).

    Detail sochy po restaurování (2016).

Dle znaku na čelní stěně podstavce, který patří plaskému opatovi Kryštofu Tenglerovi, lze vznik sloupu datovat mezi roky 1651-1666. Všechny části sloupu tedy vznikly ještě v 17. století a až v roce 1738 byly osazeny v Nebřezinech. V pramenech a literatuře se o sloupu zmiňuje plaský řeholník Benedikt Scheppl, jenž do svého rukopisu „Lapis sepulchralis“ z roku 1744 pojal i plánek plaského konventu spolu s popisem, jejž umístil mezi vyprávění o opatovi Jiřím II. Wassmutiovi, jenž zemřel v roce 1639, a pasáž o jeho nástupci Jakubu III. Pergerovi, který se stal opatem v roce 1640. V popise je pod číslem 21 uvedena i kamenná nádrž na vodu, nacházející se na nádvoří kláštera, o níž tu čteme: „Kamenný pramen čili kamenná nádrž, nad níž stálo znázornění Nejsvětější Panny Marie, které bylo poté, co byl konvent zbořen, opuštěno, bylo vystaveno u veřejné cesty v Nebřezinách a postaveno na sloup, který dosud i s druhým sloupem podpíral celou klenbu kapituly.“

Materiálem sloupu se sousoším je střednězrnný pískovec okrové barevnosti. Sloup s toskánskou hlavicí, nesoucí drobnější sochu Panny Marie s Ježíškem, je osazen na hranolovém podstavci s reliéfním znakem plaského opata. Sloup se před restaurováním nacházel ve špatném stavu, celá památka byla mj. vykloněná směrem dozadu, zřejmě vlivem posunu podloží. Kamenné stupně kolem podstavce byly rozvalené. Mechanické poškození kamene bylo patrné především v ulomených hranách a rozích profilace. Biologické napadení (lišejníky, mechy) způsobilo povrchové znečištění kamene. Na povrchu díla se dochovaly v poměrně četných zbytcích barevné úpravy, které byly při restaurování po zhotovení průzkumu stratigrafie respektovány. Při restaurování došlo mj. k obnově i zlacené korunky Madony a svatozáře Ježíška. Restaurátorský zásah byl v dobré kvalitě proveden v letních a podzimních měsících roku 2016 restaurátorkou MgA. Helenou Jahodovou a financován z prostředků vlastníka za přispění dotace z Plzeňského kraje. Obnovený sloup byl posvěcen dne 8. prosince 2016.

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.