ÚOP v Plzni

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu

Od 4. 5. 2020 je provoz pracoviště obnoven ve standardním režimu včetně otevření knihovny a archivů pro veřejnost a umožnění osobních konzultací ve standardních úředních a konzultačních hodinách. I nadále však bude upřednostňován písemný, elektronický či telefonický kontakt ve všech případech, kdy je to možné. Osobní kontakt v úředních hodinách bude možný po předchozím objednání. Osobní podání na podatelnách bude možné činit i bez objednání v úředních hodinách. Děkujeme za pochopení.

Zavřít

Záchrana zříceniny věže gotické tvrze Pomezná

Zřícenina gotické věže je posledním pozůstatkem někdejší vesnice Markhausen, zaniklé v 50. letech 20. století. Obnova cenné památky probíhala v souladu s principy památkové péče a za velkého přispění majitele, který v areálu pořádá také řadu popularizačních akcí pro širokou veřejnost.

  • Tvrz Pomezná po obnově

    Tvrz Pomezná po obnově

Věž gotické tvrze Pomezná (Markhausen) představuje čtyřhrannou podsklepenou stavbu vyzděnou z lomového kamene, která dosahuje výšky tří nadzemních podlaží. Věž byla součástí rozsáhlejšího sídla, vystavěného snad ve druhé polovině 15. století, její původ však může být i starší. Nejpoz­ději v 17. století areál ztratil rezidenční funkci a věž byla zapojena jako užitková stavba do selské usedlosti, jejíž součástí zůstala až do 20. století. Po 2. světové válce byla obec Markhausen vysídlena a v 50. letech pak kvůli své blízkosti státním hranicím srovnána se zemí. Zřícenina věže představuje nejen poslední pozůstatek této vesnice, ale také významný historický pramen vypovídající o proměně panských sídel zdejší oblasti.

Dlouhodobým záměrem současného vlastníka Petra Jašky je vědecky podložená rekonstrukce celého areálu. V roce 2015 byly zahájeny práce na záchraně pozůstatků věže, která se již nacházela v havarijním stavu a hrozil jí bezprostřední zánik. Objekt byl bez střechy, stropů a podlah, vnitřních i vnějších omítek, vrcholové partie obvodového zdiva ve větších či menších objemech scházely. Podkladem rekonstrukce se stal kvalitně zpracovaný stavebněhistorický průzkum s navazujícím interdisciplinárně pojatým archeologickým výzkumem, maximálně využívajícím soudobé dokumentační prostředky.

Tvrz Pomezná, původní stav Tvrz Pomezná po obnově

Záchranné práce se nejprve soustředily na zajištění reliktů gotické věže, zvýšený důraz byl kladen na opětovné využití původního materiálu a dodržování historických technologických postupů. Provizorní zastřešení zamezilo dalšímu chátrání zdiva a destrukci reliktů historických omítek. Dále byly dozděny a rekonstruovány chybějící úseky obvodového zdiva a obnoveny podlahy, vrchní partie byly zpřístupněny vestavěným schodištěm. Původní vstupní otvor byl osazen replikou historických dveří.

V rámci chebského regionu došlo v souvislosti s vysídlením původního obyvatelstva a zřízením nepřístupného hraničního pásma v druhé polovině 20. století k degradaci nebo naprosté likvidaci velkého množství významných historických stavebních památek. Zájem o památkové hodnoty byl po dlouhou dobu mizivý. O to více je třeba ocenit a vyzdvihnout počin soukromého vlastníka, který záchraně památky dlouhodobě věnuje nemalé vlastní prostředky a čas. Činí tak v souladu s principy památkové péče, s využitím výsledků dosavadního historického zkoumání stavby. V areálu tvrze pořádá i ve spolupráci s odbornými institucemi (NPÚ, Muzeum Cheb aj.) řadu popularizačních akcí pro veřejnost. Proces záchrany tvrze i celého areálu tak má velký význam nejen z hlediska záchrany kulturního dědictví České republiky, ale i posilování vztahu současných obyvatel někdejšího vysídleného pohraničí ke kulturním hodnotám jejich bydliště.

Za Karlovarský kraj nominovalo územní odborné pracoviště v Lokti

Na cenu NPÚ v kategorii záchrana památky byl navržen Mgr. Petr Jaška (vlastník, investor)

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.


Související příklady

Boční pohled na zámek po obnově

Podobu zámku Bon Repos negativně poznamenalo působení armády, která jej užívala během druhé poloviny 20. století. Situace se změnila v roce 2004, kdy památka získala...

Zámek v Hlavňovicích na Klatovsku vznikl v druhé polovině 17. století nejpravděpodobněji jako barokní novostavba na místě středověké tvrze. V letech socialismu památka...

V roce 2019 byla dokončena obnova renesančního zámku ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. Jde o jednu z nejcennějších zámeckých staveb na severní Moravě, s ojedinělou figurální...