Z každé vrstvy byl dále odebírán vzorek (1 kbelík = 10-15 l) pro jemné laboratorní zpracování, kdy byl sediment proplaven přes soustavu sít o nejmenším průměru ok 0,25 mm za účelem zachycení i těch nejdrobnějších nálezů, např. semen máku. Z hrubého proplachování na místě přes soustavu sít s oky o průměru 4 a 2 mm byly dále ručně vybírány pouhým okem patrné makrozbytky rostlin, pecky, skořápky apod. Materiál zbylý na sítech byl následně usušen při pokojové teplotě a transportován do laboratoře, kde probíhala separace. Kromě zbytků rostlin tak ještě přibyly drobné rybí kůstky, špendlíky, knoflíky, útržky papíru a jiné drobné artefakty, které se při hrubém plavení v mokrém stavu přehlédly.

Některé nálezy byly jen zpozorovány a nebylo možné je z důvodu jejich velmi pokročilého rozkladu fyzicky zachovat. Je to případ tepelně upraveného vaječného žloutku, přičemž informace o jeho dochování po tak dlouhé době je bezesporu zajímavá, anebo zbytky tištěného i rukopisného textu, který se podařilo zdokumentovat již pouze fotograficky. Zároveň se naopak ve velmi dobré kondici dochovalo množství fragmentů papíru – převážně z okrajových částí listů.

Kromě výše zmíněných druhů artefaktů či materiálů bylo získáno několik vzorků odstřižků vlasů, množství zvířecích kostí, početná kolekce dopisních pečetí, kovových předmětů včetně mincí, skla a samozřejmě keramiky.