Po první světové válce zasáhl Evropu naléhavý problém obecného nedostatku vhodného bydlení. V reakci na to se avantgardní architekti hnutí Nová věcnost z různých částí Evropy snažili najít dostupná řešení, která by tuto sociální potřebu uspokojila dobře projektovanými domy vysoké kvality.

První kolonie Werkbundu, sídliště Weissenhof, byla postavena ve Stuttgartu v roce 1927 a inspirovala další architekty k využití modernistických principů v podobných projektech. Následovala kolonie Nový Dům v Brně (1928) a do roku 1932 také všechny ostatní. Všechny kolonie se při předávání svých pokrokových idejí širší veřejnosti potýkaly s problémy. Během nacistického režimu čelily tyto domy kvůli svému modernistickému pojetí posměchu. Po druhé světové válce čekaly kolonie Werkbundu, z nichž některé skončily za železnou oponou, různé osudy. V roce 2013 byla vytvořena síť těchto kolonií s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů a poskytovat poradenství v zájmu jejich zachování. Od roku 2013 je součástí sítě i kolonie ve švýcarském Curychu.

Ve dnech 8. až 9. listopadu proběhlo v přednáškové budově Metodického centra moderní architektury tradiční setkání představitelů měst, univerzit a památkářů pečujících o kolonie Werkbundu v Brně. Tématem byly „Proměny staveb v průběhu času a proměny jejich vnímání v očích veřejnosti“. Na programu byly prezentace příspěvků a exkurze do kolonie Nový Dům v Brně, prohlídka vzorových staveb k bydlení na brněnském výstavišti a komentovaná prohlídka Arnoldovy vily. Pořadatelské role se ujal Odbor zahraničních vztahů Magistrátu města Brna spolu s odborníky z Národního památkového ústavu a Muzea města Brna.