Návrh na prohlášení městských památkových zón v Brně, jež by řešily mnohé palčivé problémy uchování kulturního dědictví v Brně, zejména více než 1400 nemovitostí, jejichž památková ochrana je ve většině případů ohrožena, resp. již zrušena vinou kauzy tzv. opožděných zápisů, byl podán Národním památkovým ústavem Ministerstvu kultury v roce 2013 jako výsledek dlouhodobé intenzivní práce věnované tomuto prioritnímu úkolu.
V roce 2017 Ministerstvo kultury zahájilo proces směřující k prohlášení výše uvedených zón a připravilo návrh opatření obecné povahy, kterým by prohlásilo část území s historickým prostředím Města Brna za památkovou zónu. Navržené opatření obecné povahy Ministerstvo kultury předalo dotčeným orgánům samosprávy a státní správy k připomínkám a následně svolalo jednání k návrhu, jichž se zúčastnili zástupci Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Magistrátu města Brna a Národního památkového ústavu. Zúčastněnými stranami bylo potvrzeno, že vhodným řešením je vyhlášení dvou městských památkových zón, a to části území s historickým prostředím města Brna okolo stávající městské památkové rezervace a dále samostatné Městské památkové zóny Královo Pole.
Navržené brněnské památkové zóny byly pro jednotlivé městské lokality detailněji specifikovány a rozděleny kategorií na základě charakteru území, urbanistického rozvrhu a památkových hodnot stávající historické zástavby, s konkretizací přítomných forem kulturního dědictví a specifikací podoby navržené památkové ochrany tak, aby bylo možné zachovat zřejmé kulturní hodnoty a současně přes míru nezatěžovat vlastníky nemovitostí nacházejících se v plánovaných památkových zónách.
Ve vazbě na výše uvedený konsenzus postupu probíhají v současnosti nejednoduchá jednání o podobě návrhu brněnských památkových zón ve snaze nalézt optimální podobu navržených památkových zón a dosáhnout obecného konsenzu.