Kostel je trojlodní renesanční stavba s polygonálním gotickým presbytářem a západní předsíní, na severním boku má barokní průčelí (směrem k návsi) s rizalitem, pilastry a štítem, s páskovým štukovým ornamentem a výklenkem se sochou P. Marie z r. 1735. Presbytář s opěrnými pilíři a hrotitými okny je bez kružeb. V presbytáři se nachází křížová klenba ze 14. století z kamenných klínových žeber s výžlabkem a ostruhovými konzolami a tepaná gotická mřížka sanktuáře. V přilehlé sakristii je rovněž gotická křížová klenba. V hlavní lodi nalezneme nízké hranolové pilíře a na klenbě renesanční hvězdicovou síť ze štukových profilovaných žeber z 2. poloviny 16. století, v obou bočních lodích jsou přítomny křížové klenby s hřebínky, v severní lodi je empora. Samostatně stojící renesanční zvonice má sgrafitovou fasádu a jehlancovou střechu krytou prejzy.
 V roce 2017 pokračoval privátní majitel v obnově areálu kostela s využitím Programu záchrany architektonického dědictví jako doplňkového zdroje financí pro tuto náročnou akci obnovy. Došlo k obnově (restaurování) vnějších omítek presbytáře a ke statickému zajištění a opravě porušených opěrných pilířů presbytáře. Náročné práce na obnově presbytáře byly dokončeny na podzim roku 2017. Obnovu vnějších omítek realizovali restaurátoři MgA. Lukáš Hrdina a BcA. Petr Šimánek a obnovu kamenných prvků restaurátoři BcA. Jiří Kudrna a BcA. Tomáš Šušeň. Výsledná podoba fasády presbytáře vychází z konzervačních principů a metodiky památkové péče.