Stavebněhistorické průzkumy

Stavebněhistorický průzkum je způsob, jak podrobně poznat stavbu nebo soubor staveb a jejich historický vývoj – tedy odhalit, které stojící části jsou nejstarší a kdy vznikly, jak v té době stavba vypadala, jak se postupně rozrůstala, ale také naopak – co z ní již zaniklo.

Zpracovat průzkum lze pro řadu typů staveb – od hradů a zámků přes historické i novější městské domy, vesnické stavby, průmyslové areály nebo zahrady a parky.

Základem stavebněhistorického průzkumu (SHP) je detailní průzkum stavby (konstrukcí, prvků, detailů i prostorových souvislostí) a shromáždění písemných, plánových a obrazových materiálů. Výsledkem analýzy všech těchto poznatků a jejich formalizovaného zpracování je elaborát, který obsahuje textovou část (vyhodnocení archivního průzkumu, stavební popis objektu a všech jeho částí), grafické vyhodnocení (vyhodnocení stavebního vývoje a památkové hodnocení) a obrazovou a plánovou přílohu zachycující historickou i současnou podobu zkoumané stavby. Je pak jedním ze základních podkladů pro kvalitní a efektivní památkovou péči, zejména při určování optimálních podmínek péče o nemovité památky.

Stavebněhistorický průzkum je vědecká metoda vyžadující intenzivní spolupráci stavebního historika, který je schopen posoudit stavební stránku objektu, s archivářem, jenž se dobře orientuje v písemných pramenech a dokáže z nich vytěžit maximum. Konečný výstup je tak zpracován během několika měsíců, v případě rozsáhlých areálů i několika let.

Na územním odborném pracovišti Národního památkového ústavu jsou experti, kteří se zpracování stavebněhistorických průzkumů věnují, takže je ve věci zpracování průzkumu vaší stavby můžete oslovit. Pokud jejich kapacita bude vytížena, rádi vám doporučí kontaktovat kolegy z jiných institucí či firem, kteří se zpracováním stavebněhistorických průzkumů zabývají.