Evangelický kostel v Třebenicích (okr. Litoměřice) – nová zjištění ve věci autorství stavby

Evangelický kostel v Třebenicích (okr. Litoměřice)

V rámci projektu mapování sakrální architektury 20. století na území Ústeckého kraje se podařilo upřesnit autora stavby původního Německého evangelického (Luteránského) Kristova kostela, tedy dnešního Muzea českého granátu.

Neogotický kostel byl postaven roku 1902. Autorem je August Hugo Grothe, který se narodil roku 1857 ve Schwelmu a zemřel 1909 v Drážďanech. Známy jsou především jeho realizace obytných staveb na území Drážďan. Navrhl i pavilon pro Třetí německou uměleckořemeslnou výstavu pořádanou v roce 1906. Svým architektonickým výrazem prošel od historismu (neogotická vila v Drážďanech z roku 1896) k heimathstilu (vila z roku 1905).

  • Anotace Projektu mapování sakrální architektury 20. století na území Ústeckého kraje: Záměrem projektu je zmapovat objekty sakrální architektury vzniklé v Ústeckém  kraji v průběhu 20. století. Výsledkem tříletého projektu bude monografie zhodnocující stavebně historický vývoj tohoto segmentu architektury v dotčeném území, značně postiženém negativními historickými jevy v letech 1945–1989 (odsun původního obyvatelstva, sekularizace společnosti po roce 1948). Monografie bude doplněna kritickým katalogem vybraných realizací postavených ve sledovaném období. Problematika výstavby tohoto stavebního typu bude představena s ohledem na srovnatelné tuzemské a zahraniční realizace a s důrazem na kulturně-společenské a legislativní procesy, které měly vliv na jeho formování. Projekt je jedním z vědeckých úkolů Institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace DKRVO

 Sakrální architektura je opomíjeným segmentem výstavby 20. století vzhledem k nárůstu ostatních stavebních typů a sekularizaci společnosti, a proto počet realizací sakrálních staveb v 1. polovině 20. století klesá a ve 2. polovině je již zcela ojedinělý. Sakrální architektuře již není v rámci nových urbanistických celků přisuzována hlavní role. Tento segment architektury dosud postrádá komplexnější zmapování a zhodnocení. Výsledky získané v rámci tohoto projektu by se měly stát základním podkladem nejen pro navazující badatelskou činnost, ale také pro výkon památkové péče (zařazování objektů do Ústředního seznamu kulturních památek a běžnou terénní práci), ale také pro prezentaci architektonického dědictví moderní architektury širší veřejnosti.


Zajímá Vás obnova památek? Památky přinášejí svědectví o proměně času a zároveň samy nesou stopy jeho běhu – právě to jim dodává jejich kouzlo. Je však možné skloubit nároky moderního člověka s požadavkem zachovat to, co je pro konkrétní památku charakteristické? Jsme přesvědčeni, že ano, a následující příklady nám dávají za pravdu, prosím, INSPIRUJTE SE.