Výstava vznikla jako výsledek projektu NAKI "Dokumentace historických staveb sloužících pro zpracování chmele" řešeného Národním památkovým ústavem a Filozofickou fakultou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Zaměřuje se na představení chmelařství jako výjimečného zemědělského odvětví, které vtisklo dotčeným oblastem nezaměnitelnou podobu. Vedle chmelnic, pro jejichž prosperitu jsou nezbytné specifické přírodní podmínky, jsou to také jednotlivé obce se svým charakteristickým urbanistickým řešením a tisíci existujících chmelařských objektů. Tyto objekty jsou ojedinělé nejen svým jednostranným funkčním využitím, ale i architektonickým ztvárněním, konstrukčním řešením a technologickým vybavením. Dokládají po staletí rozvíjenou techniku zpracování a sušení chmele a to od nejjednodušších způsobů pomocí přirozeného sušení až po vznik sofistikovaných sušárenských technologií. Objekty určené pro zpracování a uchování chmele se tak staly dominantami obcí a vesnic. Po polovině 20. století však z důvodu společenských proměn ztrácely na významu a nakonec svým účelům přestaly sloužit úplně. I proto docházelo - a i dnes bohužel dochází - k jejich pustnutí a četným demolicím. 

Čím vším bylo chmelařství na území Žatecka, Úštěcka a Tršicka ovlivněno? V jaké míře se zachovaly hmotné památky na slavné období? A jakým způsobem je možné stovky a možná tisíce objektů studovat? Na tyto otázky se výstava "Piva džbán bude dán, až bude chmel očesán" snaží odpovědět.