Harrachové - vznešenost zavazuje

Projekt Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů 2023

Harrachové - vznešenost zavazuje

Po stopách šlechtických rodů 2023

 

Třináctý ročník projektu Po stopách šlechtických rodů, jehož řešitelem byla Územní památková správa na Sychrově, byl zaměřen na rod Harrachů, neboť v roce 2023 uplynulo 400 let od nástupu Arnošta Vojtěcha z Harrachu na pražský arcibiskupský stolec a zároveň 400 let od sňatku Isabely Kateřiny z Harrachu s Albrechtem z Valdštejna. Připomenuli jsme také výročí 70 let od zpřístupnění zámku Hrádek u Nechanic – letního loveckého a reprezentačního sídla – veřejnosti (1953).

 

 

Harrachové patřili mezi nejvýznamnější šlechtické rody naší historie. Zastávali vysoké posty v církvi, u císařského dvora, v zemské správě, armádě i diplomacii. Byli průkopníky nejen v lyžování, ale také v lesním hospodaření, sklářství, zemědělství a včelařství. Zasloužili se o lepší sociální péči, zapojili se do kulturního dění, byli významnými mecenáši.

Stěžejní objekty harrachovského roku:

Do projektu byla zapojena řada pracovišť a památkových objektů Národního památkového ústavu, ale také více než tři desítky subjektů a institucí. Všem našim projektovým partnerům děkujeme za spolupráci!

Zapojená pracoviště Národního památkového ústavu

Další zapojené instituce a subjekty

V rámci celého harrachovského roku proběhla řada kulturních akcí, přednáškových cyklů pro veřejnost, koncertů, výstav a mnoho dalšího.

Zámek Hrádek u Nechanic byl stěžejním objektem Hradozámecké noci 2023

 

Stručná historie rodu

Aristokratický rod hrabat Harrachů zanechal v českých dějinách hlubokou stopu. Jeho členové se od 17. století prosadili jako vynikající diplomaté a vídeňský dvůr je zpravidla vysoce oceňoval. Jejich mimořádné politické nasazení trvalo až do 18. století.  V té době stáli na pozicích zemského vlastenectví a snažili se bránit práva Českého království. Výsledek těchto snah ovšem nebyl příliš výrazný. Musíme si ale uvědomit, že i tyto aktivity později přispěly k národnímu obrození.

Na vídeňskou centralizaci reagovali Harrachové zpravidla ústupem z politických pozic a stále víc se zaměřovali na  vlastní hospodářskou činnost. Do politické sféry se pak na čas vrátili v 19. století, kdy byli opakovaně zvoleni do zemského sněmu, kde zastávali konzervativní pozice. Těšili se velké popularitě i vážnosti. Hlava rodu přirozeně vždy vstoupila do předlitavského parlamentu, kde také hájili české pozice. Po I. světové válce z politické scény ustoupili a do konce jejich českého působení se na ni již nevrátili.

V druhé čtvrtině 19. století se stále víc přikláněli k českému národnímu obrození, a to zejména za Františka Arnošta a především Jana Nepomuka Harracha, který se zařadil mezi největší vlastence v řadách české aristokracie.

Harrachovské hospodaření mělo vysokou úroveň, nezřídka přinášelo průkopnické činy. Lesní hospodaření, sklářství, zemědělství, včelařství jsou toho dokladem. Jedním z důvodů jejich popularity bylo jejich silné sociální cítění. Reformy provedené Aloisem Tomášem Raimundem, posléze Arnoštem Quidem, Františkem Arnoštem a Janem Nepomukem daleko překračují rámec dobových zvyklostí. Dobré hospodaření umožnilo nejen lepší sociální péči, ale také mecenášství. Dokladem toho je řada kostelů. Harrachové se podíleli na činnosti předních hospodářských a kulturních institucí (různé hospodářské jednoty, Matice česká, Muzeum království Českého, Národní divadlo, Moderní galerie). Zapomínat nesmíme ani na průkopnickou podporu turistiky a lyžování nebo jejich zájem o novinky ve stravování.

Monografie o rodu Harrachů k zakoupení

Harrachové. Vznešenost zavazuje

650 Kč

Detail