Zapojená pracoviště Národního památkového ústavu

• Státní zámek Hrádek u Nechanic
• Státní zámek Janovice u Rýmařova
• Státní zámek Duchcov
• Státní hrad a zámek Frýdlant
• Státní hrad Grabštejn
• Státní zámek Hradec nad Moravicí
• Státní zámek Konopiště
• Hospitál Kuks
• Státní zámek Mnichovo Hradiště
• Státní hrad Nové Hrady
• Státní zámek Opočno
• Státní zámek Sychrov
• Státní hrad Šternberk
• Generální ředitelství NPÚ
• Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži
• Územní odborné pracoviště středních Čech
• Územní odborné pracoviště v Josefově
• Územní odborné pracoviště v Liberci
• Územní odborné pracoviště v Ostravě
• Územní památková správa na Sychrově
• Územní památková správa v Kroměříži
• Územní památková správa v Praze

Další zapojené instituce a subjekty

• Sklárna a minipivovar Novosad & syn Harrachov s.r.o.
• Arcibiskupství pražské
• Collegium Bohemicum, o.p.s. 
• České spolky ve Vídni:
  • Česká duchovní služba ve vídeňské arcidiecézi
  • Českoslovanský zpěvácký spolek LUMÍR 
  • Jednota svatého Metoděje ve Vídni
  • Klub česko-slovenských turistů ve Vídni
  • Slovanská Beseda (se sídlem v Hotelu Pošta Vídeň)
  • Tamburašský spolek ADRIA 
• Destinační management Hradecko 
• Krajská vědecká knihovna v Liberci 
• Královéhradecký kraj
• Krkonoše - svazek měst a obcí 
• Krkonošské muzeum v Jilemnici (Správa Krkonošského národního parku)
• Liberecký kraj
• Město Harrachov 
• Město Jilemnice 
• Město Nechanice 
• Město Rýmařov 
• Městské muzeum Rýmařov 
• Muzeum českého venkova - zámek Kačina (Národní zemědělské muzeum)
• Muzeum Novojičínska – zámek Kunín
• Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
• Muzeum Velké Meziříčí 
• Národní muzeum
• Obec Horní Branná – Harrachovská hrobka v Horní Branné 
• Obec Hrádek 
• Oblastní galerie Liberec
• Řemeslný pivovar Harrach – Hotel Jelínkova vila
• Slezské zemské muzeum
• Společnost Františka Arnošta z Harrachu, z. s.
• Spolek pro obnovu hudebního života v Rokytnici nad Jizerou, z.s. - festival Rokytnice zní
• Technická univerzita v Liberci – Bohemia chór FP TUL, sbor Aurea Rosa Univerzity třetího věku TUL, sbor při ZŠ, Světlá pod Ještědem
• Ústav dějin umění Akademie věd ČR, v. v. i. 
• Vídeňské svobodné listy 
• Zámek Náměšť na Hané 
• Zámek Vyklantice, z. s.

Na vídeňskou centralizaci reagovali Harrachové zpravidla ústupem z politických pozic a stále víc se zaměřovali na  vlastní hospodářskou činnost. Do politické sféry se pak na čas vrátili v 19. století, kdy byli opakovaně zvoleni do zemského sněmu, kde zastávali konzervativní pozice. Těšili se velké popularitě i vážnosti. Hlava rodu přirozeně vždy vstoupila do předlitavského parlamentu, kde také hájili české pozice. Po I. světové válce z politické scény ustoupili a do konce jejich českého působení se na ni již nevrátili.

V druhé čtvrtině 19. století se stále víc přikláněli k českému národnímu obrození, a to zejména za Františka Arnošta a především Jana Nepomuka Harracha, který se zařadil mezi největší vlastence v řadách české aristokracie.

Harrachovské hospodaření mělo vysokou úroveň, nezřídka přinášelo průkopnické činy. Lesní hospodaření, sklářství, zemědělství, včelařství jsou toho dokladem. Jedním z důvodů jejich popularity bylo jejich silné sociální cítění. Reformy provedené Aloisem Tomášem Raimundem, posléze Arnoštem Quidem, Františkem Arnoštem a Janem Nepomukem daleko překračují rámec dobových zvyklostí. Dobré hospodaření umožnilo nejen lepší sociální péči, ale také mecenášství. Dokladem toho je řada kostelů. Harrachové se podíleli na činnosti předních hospodářských a kulturních institucí (různé hospodářské jednoty, Matice česká, Muzeum království Českého, Národní divadlo, Moderní galerie). Zapomínat nesmíme ani na průkopnickou podporu turistiky a lyžování nebo jejich zájem o novinky ve stravování.