Terra felix – Šťastná země, tak se říkalo Frýdlantsku v severních Čechách za časů, kdy mu vládl Albrecht z Valdštejna. Hrad a zámek, který byl centrem panství, získali po vévodově zavraždění od císaře Gallasové. Po nich ho na konci 18. století zdědil Filip z Clamu a tehdy vznikl rod Clam-Gallasů. Jeho členové vybudovali mimo jiné nejmladší část sídla, tzv. kastelánské křídlo, ve kterém byla otevřena nová prohlídková trasa.

Sychrovskému zámku dal nám známou podobu v polovině 19. století německý architekt Bernhard Grueber a na výzdobě interiérů se podíleli významní umělci té doby. Časy francouzského šlechtického rodu Rohanů, který do té doby malý zámeček nechal ve velkém stylu přestavět, si tam můžete připomenout dodnes, protože se dochovalo mnohé z původního vybavení. Vydat se na prohlídku můžete po celý rok, tedy i teď v zimních měsících.

Vánoce vždy patřily k nejdůležitějším svátkům v roce. Jejich kořeny sahají až do pohanských dob, kdy lidé vítali návrat Slunce a prodlužování dne. Postupně se proměnily v oslavu narození Ježíše Krista. Toto období provázela spousta zvyků a rituálů. Jak vypadal čas adventu a nejkrásnějších svátků roku v ratibořických chalupách a v Rudrově mlýně, který proslavila spisovatelka Božena Němcová románem Babička, nám předvede folklorní soubor Barunka.

Většina bývalých šlechtických sídel po zimní přestávce otevřela své brány. K nejoblíbenějším patří hrad a zámek ve Frýdlantu na Liberecku. Je navíc nejdéle přístupnou památkou svého druhu u nás a zřejmě i v celé střední Evropě. První zájemci si ho mohli prohlédnout už v roce 1801. Jeho majitelé z rodu Clam-Gallasů jim tehdy umožnili prohlídky starší části areálu. Nejnovější okruh naopak vede komnatami modernějšími, ve kterých panstvo žilo v pozdější době.

Podobu východočeských Slatiňan i jejich okolí výrazně ovlivnilo několik generací knížecího rodu Auerspergů. Panství jim patřilo od 18. století do roku 1942. Tamní zámek využívali především jako letní sídlo a v jeho blízkosti zřídili rozlehlou oboru, která se rozprostírá mezi obcemi Trpišov, Licibořice, Slavice a Práčov. V ní pak nechali vybudovat řadu rybníků, síť lesních cest a stavby sloužící k jejich odpočinku.

Náchodský zámek vyrostl na místě gotického hradu, který vybudoval rytíř Hron z rodu Načeraticů ve druhé polovině 13. století. Jeho strategickým úkolem bylo střežit zemskou obchodní stezku vedoucí z Čech do Slezska. Smiřičtí ze Smiřic sídlo v 16. století přestavěli, ale dnešní podobu získalo až zásluhou italského rodu Piccolominiů. My se přeneseme do doby posledních majitelů zámku, jimiž byli manželé Viléma a Bathildis Schaumburg-Lippe. Jeden z prohlídkových okruhů přibližuje dobu, kdy zdejší komnaty obývali se svými dětmi.

Podle historických pramenů stála už v roce 1371 ve Slatiňanech na východě Čech středověká tvrz. Tu v 16. století nahradil renesanční zámek, který nechal vybudovat tehdejší majitel panství rytíř Bohuslav Mazanec. V roce 1746 se na něj přiženil kníže Jan Adam z Auerspergu. Jeho potomkům sídlo patřilo dalších téměř 200 let. Časy, kdy tu pobývali, si můžete připomenout i v těchto měsících, kdy je pro návštěvníky otevřená nová zimní prohlídková trasa.