Gallasové a Clam-Gallasové: Noblesa severních Čech

Projekt Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů 2019

Gallasové a Clam-Gallasové: Noblesa severních Čech

Po stopách šlechtických rodů 2019

Cílem projektu bylo přiblížit formou přednášek, výstav, prohlídek i dalších společenských a kulturních akcí přínos rodu Gallasů a Clam-Gallasů nejen pro české země a jejich regionální historii. Zájemci o historii měli možnost navštívit místa spojená s tímto rodem, realizovaly se dny otevřených dveří, speciální prohlídky, přednášky, výstavy, ale třeba také slavnosti, cykloprohlídky a další. Byly vydány speciální vstupenky, suvenýrové předměty, výroční a sběratelské známky a vizitky, návštěvníky jistě potěšila i možnost sníženého vstupného na vybraných objektech spojených s rodem Gallasů a Clam-Gallasů.

Do projektu se zapojilo celkem 22 institucí, kdy hlavními partnery projektu byl Liberecký kraj a Lesy České republiky, z odborných institucí Technická univerzita v Liberci, Krajská vědecká knihovna v Liberci, Oblastní galerie Liberec a Ústav dějin umění Akademie věd, v. v. i.

Stěžejními objekty v rámci NPÚ byl hrad a zámek Frýdlant, hrad Grabštejn a zámek Lemberk s akcemi konanými v průběhu celé sezony včetně nově pojaté Hradozámecké noci, respektive Hradozámeckým dnem, kdy dopoledne patřilo gastronomii na Lemberku, odpoledne rodinám s dětmi na Frýdlantě a vyvrcholením této celostátní akce byl večer a noc na Grabštejně.

Do roku Clam-Gallasů se zapojily také zámky Opočno, Sychrov, Krásný Dvůr a Libochovice, z dalších institucí a objektů např. Římskokatolická farnost Hejnice a Mezinárodní centrum duchovní obnovy Hejnice, Lázně Libverda, Město Liberec, Město Frýdlant a další. Velkou měrou se zapojilo také Územní odborné pracoviště v Liberci.

Zrealizovány byly desítky akcí – přednášky, tematické prohlídky, noční a speciální prohlídky, výstavy mobiliárních předmětů s rody související, koncerty, cykloprohlídky po bývalých panstvích, dny otevřených dveří a další, vše doplněné prodejem tematických suvenýrů a také speciální edicí výročních turistických známek a turistických vizitek. Projekt přinesl historicky nejvyšší návštěvnost hradu Grabštejn, velkému zájmu se těšil také hrad a zámek Frýdlant.

Více jak třísetleté působení Gallasů a Clam-Gallasů v Čechách, osudy jednotlivých představitelů těchto rodů a jejich kulturní a společenský vliv na oblast severních Čech, kde se rozkládaly jejich majetkové državy, představila výstava „Spravedlnost bez bázně. Gallasové a Clam-Gallasové v Čechách“ v Oblastní galerii v Liberci. Mezi téměř třemi stovkami vystavených exponátů, pocházejících ze sbírek řady hradů a zámků, archivů, muzeí, galerií a církevních institucí, zaujímaly přední místo vzácná gotická socha Hejnické madony ze 14. století či umělecky velmi cenné portréty od Karla Škréty a Petra Brandla. Na základě dobových skic byl vytvořen také 3D model slavnostního kočáru hraběte Jana Václava Gallase. Pro osoby nevidomé či se zbytky zraku byly vyrobeny haptické modely hradu a zámku Frýdlant, hradu Grabštejn a zámku Lemberk, které byly po skončení výstavy umístěny na jmenovaných objektech. Záštitu projektu udělil ministr kultury, patronát nad rokem převzal Nadační fond - Clam-Gallas – Stiftungsfonds (nadační fond založený v roce 2015 potomky Clam-Gallasů).

Stručná historie rodu

Rod Gallasů a Clam-Gallasů je dnes spojován především se severními Čechami, avšak jeho působnost lze vztáhnout téměř na celou tehdejší monarchii. Jeho členové jsou jako úředníci u dvora neodmyslitelně spjati s Vídní i s Prahou. V obou městech je reprezentují výstavní paláce – klasicistní Clam-Gallasovský palác ve Vídni a umělecky velice cenný pražský barokní Clam-Gallasův, resp. Gallasův palác. V Praze tento rod připomíná i romantická zahrada Klamovka.

Příslušníci rodu byli příbuzensky provázaní i s dalšími významnými rodinami habsburské monarchie, jako byli Schwarzenbergové, Dietrichsteinové, Colonna-Felsové, Kinští, Liechtensteinové, Auerspergové, Sporckové, Clary-Aldringenové, Mitrovští, Colloredo-Mansfeldové a další. Jejich osudy byly protkány různými příběhy celé tehdejší monarchie. Účastnili se korunovací, císařských zahraničních cest, diplomatických misí či válek. Výrazně se angažovali také v umění a charitě. Jejich jméno je neodmyslitelně spjato s takovými velikány hudby, jako byl Wolfgang Amadeus Mozart či Ludwig van Beethoven, nebo malíři Josef Führich, Josef Bergler či sochař Heinrich Karl Scholz.

Clam-Gallasové stáli u zrodu Společnosti vlasteneckých přátel umění, Vlasteneckého muzea v Čechách, pražské konzervatoře a mnohých jiných institucí podobného věhlasu. V regionech se pak zasadili o výraznou stavební činnost, podporu barokní zbožnosti, lesního hospodářství či lázeňství, s čímž je spojeno i zpřístupnění prvního hradního muzea ve střední Evropě – roku 1801 na Frýdlantě.

 

V rámci projektu byly vydány tyto publikace