ÚOP v Ústí nad Labem

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu


Ukrytý středověký most v Žatci

Unikátní památka zdokumentovaná moderními technologiemi.

O existenci středověkého mostu, který se nachází v Žatci pod Kruhovým náměstím, věděli odborníci již delší dobu, ale teprve moderní technologie umožnily tento unikát představit široké veřejnosti. NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem zajistil provedení ojedinělé dokumentace, díky níž je možné vidět kompletní stavbu mostu jako 3D modelu, a to včetně detailů opracování kamene.  

Most byl součástí hradebního systému, což byla jedna z nejdůležitějších součástí urbanismu středověkého města, která jej na první pohled odlišovala od vesnice. Hradbami město demonstrovalo nejen svou obranyschopnost, ale i výsadní postavení, protože opevněné město bylo součástí zemské obranné soustavy a většinou bylo obdařeno i zvláštními právy. Hradby však nebyly důležité jen z hlediska vojenského, ale i hospodářského a zdravotního - vymezovaly vlastní město, umožňovaly kontrolu příchozích a vybírání daní. V případě propuknutí epidemií pak uzavíraly město a bránily tak zavlečení nákazy. Jejich role tak byla také symbolická a reprezentativní a opominout nelze ani jejich nesmírnou vizuální působivost, díky které jsou žatecké hradby dodnes ikonickou součástí dálkových pohledů na město.

Vrcholně středověké zděné opevnění bylo v Žatci stavěno od doby panování Václava II., práce přitom pokračovaly minimálně do roku 1396. V některých úsecích však nová hradba pouze "převrstvila" starší dřevohlinité opevnění původního hradiště, jehož vznik byl díky metodě dendrochronologické analýzy potvrzen v letech 930 - 937. Součástí tohoto systému byla i dodnes dochovaná Libočanská branka a také Kněžská brána, dokončená k roku 1360. Největší stavební rozkvět zaznamenal pevnostní systém města v době jagellonské. Jižní úsek opevnění v místě dnešního Kruhového náměstí tvořila zdvojená hradba s parkánem a parkánovou zdí a tzv. Pražskou branou. Dokumentovaný gotický most se zvoditou (padací) části by součástí jejího vnějšího zabezpečení z doby kolem r. 1500 a sloužil pro přechod širokého příkopu. Komplex Pražské brány s barbakánem zanikl v první polovině 19. století, ve veřejném prostoru dnes nejsou po tomto složitém opevňovacím útvaru žádné stopy. Na základě výstupů dokumentace si tak lze udělat představu o charakteru gotického mostu, dochovaného pod vozovkou.