Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.
Za rok 2018 jsou na cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro nominováni za Ústecký kraj dvě sdružení, a to v kategorii Prezentace hodnot sdružení Historie v terénu - Litvínovsko a v kategorii Záchrana památky sdružení Pro kostely z. s.
1. Historie v terénu – Litvínovsko, skupinu zastupují: Filip Šrámek, Karel Zámecký - Pružný, Milan Sýkora, Jitka Kosová, Jaryn Barok a Petr Koka
Charakteristika skupiny:
Skupina odborníků a přátel se sdružila na facebookové stránce Historie v terénu – Litvínovsko, kde probíhá od roku 2015 vysoce poučená prezentace historických zajímavostí za pomoci videí z terénu a počítačové animace. Populární je zejména seriál Hrady, zámky a tvrze na českém severozápadu s vizualizacemi zaniklé podoby těchto památek. Takto byly např. prezentovány hrady Skalka, Košťálov, Hněvín, Kalich či Oltářík. Stejnou cestou se vydal i seriál o krušnohorských hradech a zříceninách, který mj. obsáhl hrady Hasištejn, Jezeří a Rýzmburk u Oseka.
Hodnocení přínosu:
Historie v terénu – Litvínovsko spojuje prezentaci, popularizaci a šíření povědomí o významu historie v oblasti postižené poválečným odsunem původních německých obyvatel a těm současným pomáhají nacházet cestu k minulosti regionu i ke kulturnímu dědictví. Využívání ryze soudobých a aktuálních informačních kanálů zcela plynule vede k nesložitému zpřístupnění komplexní problematiky stavebně historických souvislostí. Archeologická památková péče, stavební historie a kastelologie tak jsou prezentovány příjemně civilní cestou, která ozřejmuje jejich existenci i mimo předpokládané úzké vědecké prostředí.
Motto sdružení:
Po několikaletém podrobném procházení krajiny Litvínovska se zde skupina přátel rozhodla postupně zveřejňovat své "objevy".
Prezentujeme formou videí a fotek jak vypadají v současnosti staré komunikace, úvozové cesty, gloriety a vyhlídky, stará důlní díla nebo třeba patníky, katastrální kameny a další zajímavosti. Natáčíme krátké filmy o severočeských hradech (někdy i z jiných regionů) a také archeologické výzkumy převážně s Milanem Sýkorou z ÚAPP Most.
Fotografie – zdroje:
https://www.facebook.com/histerlitvinovsko/
Odkazy:
https://www.youtube.com/channel/UCoklVs1Y9u6q23f9ml_5cRg
https://www.facebook.com/histerlitvinovsko/
2. Občanské sdružení pro kostely z.s. zastoupené předsedou ThLic. Stanislavem Přibylem, Th.D.
Charakteristika sdružení:
Cílem občanského sdružení, založeného v závěru roku 2013, je obnova zničených církevních památek na území Litoměřické diecéze. V současné době se sdružení stará o kostel sv. Bernarda z Clairvaux v Řisutech, kostel sv. Vavřince v Nebočadech, kostel Navštívení Panny Marie v Letově, kostel sv. Kateřiny se zvonicí v Kněžicích u Podbořan a kostel Narození Panny Marie v Buškovicích. Všechny patří k nejohroženějším památkám v Ústeckém kraji, stavby až do nedávné doby nesloužily veřejnosti a jejich existence byla vážně ohrožená (zejm. kostel v Bernarda v Řisutech byl na hranici své životnost).
Hodnocení přínosu:
Za pomocí dotací jsou sakrální památky postupně stabilizovány, činnost je – vzhledem k jejich havarijnímu stavu – soustředěna zejména na statické zajištění a obnovu krovů a střech. Aktivita sdružení se však neomezuje pouze na fyzickou záchranu konkrétních staveb. Za pomoci místních komunit se do nich snaží navrátit život ať už obnovu bohoslužebné funkce nebo zpřístupňováním objektů např. během Noci kostelů. V traumatizovaném pohraničí jsou tak zachraňovány konkrétní památky, oživení těchto historicky důležitých staveb zároveň vede k obnově identity místa a kulturní tradice a navozuje pocit sounáležitosti s minulostí.
Motto sdružení:
„Hranicí domova nejsou dveře bytu nebo domu, ale k domovu patří i místo, kde žijeme. Prostředí, ve kterém se pohybujeme, nás ovlivňuje a utváří. Naši předci si toto uvědomovali a i v dnešní generaci jsou ti, kteří vidí historické, kulturní a umělecké hodnoty kolem sebe. Sakrální památky tvořily a tvoří dominanty a jsou často na místech, viditelných zdaleka. Nezáleží na tom, kdo je teď a v tuto chvíli jejich vlastníkem. Záleží na tom, zda se nám podaří předat dále to, čemu byla v minulosti věnována veliká péče.“
Fotografie – zdroje:
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí n. Labem
Odkazy:
