Zatímco v kategorii "obnova památky, restaurování" a v kategorii "prezentace hodnot" již kandidáti za Ústecký kraj v historii soutěže nominaci proměnili ve vítězství, v kategoriích „záchrana památky“ a „objev, nález roku“ teprve na úspěch čekají. Za Ústecký kraj na Cenu NPÚ právě v kategorii „záchrana památky“ je v letošním roce nominována záchrana zámeckého areálu Nový Hrad v Jimlíně a v kategorii „objev, nález roku“ je uchazečem o titul archeologický výzkum lokality Nesvětice. Uvidíme, jak se jim podaří obhájit výjimečnost a příkladnost jejich památkového počinu v závěrečném celorepublikovém srovnání.
Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe je Národním památkovým ústavem vyhlašována letos již popáté. Smyslem ceny je upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče, ukázat, co se povedlo, a ocenit ty, kteří se o to zasloužili. Vyhlášením cen se na podzim uzavře půlroční hodnocení akcí a projektů realizovaných nebo dokončených v roce 2017. V dubnu letošního roku vybrali a nominovali odborníci NPÚ garantující památkovou péči v jednotlivých regionech za každý kraj maximálně dva dobré příklady památkové obnovy, záchrany, prezentace nebo nálezu. Komise hodnotitelů sestavená z členů vědecké rady NPÚ, českého komitétu ICOMOS a dalších spolupracujících institucí pak na společném zasedání nominace vyhodnotí a navrhne generální ředitelce vítěze v jednotlivých kategoriích. S výsledky hodnocení se veřejnost seznámí při slavnostním vyhlášení a předání cen dne 3. října 2018 na hradě a zámku v Jindřichově Hradci. Cena má podobu diplomu a pamětní plakety, vítězný počin zvolený hlasující veřejností získává diplom a plaketu z českého skla. Výherci jednotlivých kategorií obdrží kromě medaile roční předplatné odborného časopisu Zprávy památkové péče a roční rodinnou vstupenku na objekty ve správě Národního památkového ústavu.
Své favority může podpořit veřejnost v internetové anketě – na základě výsledků tohoto hlasování bude při slavnostním vyhlášení a předávání Cen NPÚ Patrimonium pro futuro udělena "Cena veřejnosti".
1) V kategorii záchrana památky je na Cenu NPÚ za Ústecký kraj nominován: areál zámku Nový Hrad v Jimlíně
- Charakteristika objektu: areál zámku Nový Hrad v Jimlíně je jedním z nejvýznamnějších velkých panských sídel Ústeckého kraje. Nachází se na návrší mezi obcemi Zeměchy a Jimlín, tvoří výraznou pohledovou dominantu. Páni z Jimlína jsou poprvé zmiňováni k roku 1267, s vybudováním dnešního sídla započali páni z Kolowrat v letech 1465–74, ještě za držení jejich novohradské větve byl původní středověký hrad přebudován na renesanční zámek. Další přestavba následovala po vyplenění sídla během třicetileté války, vzhledem k častému střídání majitelů byla barokní přeměna dokončena až ve třetí čtvrtině 17. století za držení Varrensbachů. Od roku 1767 až do poloviny 20. století vlastnili zámek Schwarzenbergové. Zásadní umělecké a kulturní hodnoty zámku představují zejména výraz průčelí, dochované prvky starších staveb a konstrukcí, dochované gotické prvky, renesanční a barokní úpravy a umělecká výzdoba interiérů (gotické nástěnné malby, gotické fresky, barokní nástěnné malby, štuková výzdoba a renesanční a raně barokní malované trámové stropy, gotické, renesanční a barokní kamenné portály atd.). Všechny tyto konstrukce a uměleckořemeslné detaily dokládají ve vzájemné podmíněnosti proměny objektu a vývoj kultury bydlení nobility. Jejich autenticita představuje výraznou kulturní hodnotu.
- Stav a příčiny ohrožení: v roce 1947 byl zámek vyvlastněn a až do závěru 80. let 20. století zde fungovalo místní JZD. V tomto období probíhala prakticky jen nejnutnější údržba, stavební úpravy měly utilitární charakter a nerespektovaly památkové hodnoty areálu.
- Charakteristika záchranné akce a její účinnost: s prvními záchrannými pracemi bylo započato v roce 1994, kdy zámek přešel pod správu Okresního úřadu v Lounech (od roku 2012 je příspěvkovou organizací Ústeckého kraje). Od roku 2000 probíhá soustavná rehabilitace, při níž byly jednotlivé objekty areálu nejdříve stabilizovány – došlo ke statickému zajištění narušených konstrukcí a odvodnění, dále pak k opravám krovových konstrukcí, výměně střešních krytin a obnově fasád. Poté následovala obnova veřejných prostranství. V interiérech byly demontovány stavební konstrukce a odstraněny prvky ze druhé poloviny 20. století. Po sejmutí heraklitových obkladů a novodobých cementových omítek bylo přikročeno k rozsáhlému restaurování a to nejdříve štukové a malované výzdoby v zámecké kapli. Zásadní objev byl učiněn v prostoru dodatečně přepažené přízemní místnosti uprostřed východního křídla zaklenuté barokní valenou klenbou. Pod vrstvami mladších omítek se podařilo na stěnách odhalit rozsáhlé partie velmi kvalitní pozdně gotické freskové malířské výzdoby z konce 15. století, znázorňující na zápasící dvojice a turnaj dvou rytířů na koních v doprovodu dekorativní výzdoby s motivem rozvilin a krabů s převažující zelenavou tonalitou související s fenoménem tzv. zelených světnic závěru 15. století. Rovněž v další místnosti v severní části tohoto křídla byly prezentovány fragmenty freskové figurální žánrové výmalby z počátku 16. století zatím hypotetického obsahu. Tyto citlivě restaurované nálezy jsou významnou výpovědí o úrovni umělecké výzdoby původního sídla stavěného od roku 1465 Albrechtem Libštejnským z Kolovrat. Téměř ve všech prostorách zámku byla identifikována a obnovena původní barokní, klasicistní nebo i secesní výmalba. Unikátním počinem bylo restaurování souboru 11 barokních malovaných záklopových stropů, realizované mezi lety 2007–13.
- Hodnocení přínosu: obnova celého areálu je soustavná a trvá již bezmála 20 let. Díky aktivitě vlastníka se podařilo nejen zabránit chátrání tohoto významného památkového areálu, ale postupně obnovit všechny jeho cenné umělecké součásti. Zámek je veřejně přístupný a stal se jednou z nejnavštěvovanějších památek regionu i díky četným kulturním a společenským akcím, které jsou zde pořádány.
2) V kategorii objev, nález roku je na Cenu NPÚ za Ústecký kraj nominován: archeologický průzkum lokality Nesvětice
- Charakteristika a vědecký význam objevu: od roku 2012 je na ploše cca 6 km2 realizován dlouhodobý projekt „Strategický průzkum předpolí Lomu Bílina“. O existenci zdejšího pohřebiště a kostela (z konce 12. nebo počátku 13. století) se vědělo již díky dřívějším archeologickým akcím, avšak detekovaný rozsah středověkého pohřebiště, kde se celkový počet hrobů odhaduje až na dva tisíce, je mimořádný. Navíc se ukázalo, že bude nutná revize výsledků výzkumů z 80. let, které kladly dobu fungování pohřebiště do 13. až 15. století. Dnes je díky novým nálezům, zejména typicky slovanským šperkům a mincím zřejmé, že pohřebiště bylo používáno už od 11. století a nejmladší pohřby patří 13. století. Zdá se tedy, že zdejší pohřební pole bylo v raném středověku jakýmsi centrálním pohřebištěm, kam pohřbívali své mrtvé obyvatelé všech okolních sídlišť v průběhu tří století. Je to v raně středověkých Čechách zcela výjimečný jev, jehož obdobu z jiných míst neznáme. Prokázalo se také, že vrcholně středověká ves Nesvětice vznikla v této lokalitě později a její domy leží zčásti na starším pohřebišti, mezi koncem pohřbívání a stavbou vesnických obydlí byl časový odstup cca 100 až 150 let.
- V rámci podprojektu Archeologie a 2. světová válka na Mostecku byl od roku 2012 prováděn jen několik set metrů od raně středověkého pohřebiště archeologický výzkum postavení německého protiletadlového dělostřelectva z období 2. světové války. Z leteckých fotografií z roku 1953 a geofyzikálním průzkumem bylo zjištěno, že na polích mezi bývalou silnicí Braňany – Jenišův Újezd a bývalým letištěm Libkovice se nacházejí postavení dvě. Jižní bylo označeno jako Flak 1, severní Flak 2. V letech 1939 až 1942 postavili Němci v Záluží u Mostu továrnu na výrobu syntetických pohonných hmot z hnědého uhlí – benzínu, motorové nafty a leteckého benzínu, tedy zásadní strategické suroviny. Chemička se pochopitelně stala cílem spojeneckých bombardovacích náletů. Proti nim vybudovali Němci okolo závodu perimetr mohutné protiletadlové obrany. Z poválečného snímkování bylo identifikováno celkem 27 míst, každý komplex sestával ze tří baterií, uvnitř nichž se nacházelo středisko řízení palby. V celém prostoru zůstalo velké množství válečného odpadu včetně nevybuchlé munice, které bylo nutno vyčistit. Archeologové zde proto spolupracovali s odborníky z Vojenského historického ústavu, v častých případech aktivní munice také s policejními pyrotechniky. Výzkum přinesl poznatky umožňující rekonstrukci postavení pro dělostřelecké kanony: protiletadlový kanon stál uprostřed na osmibokém železobetonovém základu s přístupem vstupní šíjí od východu a od západu, součástí objektu býval hlavní sklad munice, menší výklenky sloužily jako pohotovostní sklady munice, zajištěn byl i přívod elektrické energie. Objekt mohl mít i jímku na odpadní a spodní vodu. Jeho konstrukce byla dřevěná s plochou prkennou střechou potaženou dehtovým papírem, dno mohlo být vysypáno škvárou, místy i částečně upraveno cihlami. Z cihel byly vyzděny stěny skladu munice.
- Díky archeologickému výzkumu byla také rozpoznána funkce kruhových objektů na starých leteckých snímcích z roku 1953, považovaných původně za krátery po pumách. Jak se ukázalo podle obsahu, jedná se o trhací jámy k likvidaci četné munice z poválečné doby.
- Hodnocení přínosu: archeologické práce na polokulturní lokalitě Nesvětice jsou každá z jiného důvodu jedinečné. V případě raně středověkého pohřebiště je to hlavně množství zkoumaných pohřbů, které v České republice nemá obdoby, v druhém případě je zde jako první v Evropě v takovém rozsahu prováděna archeologie 2. světové války.
- Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem zajišťuje úkoly státní památkové péče v rozsahu své územní působnosti, která zahrnuje okresy Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Přímo spravuje 2 objekty ve vlastnictví ČR – kostel sv. Floriána je celoročně přístupný veřejnosti s průvodcem od prosince 2013; zámek Krásné Březno, sídlo územního odborného pracoviště, je zpřístupněn při kulturních akcích, jako jsou výstavy, pravidelné přednášky nebo významné dny turistické sezóny.
- Cenu NPÚ za rok 2016 v kategorii prezentace hodnot získala Společnost pro obnovu památek Úštěcka za stavební obnovu kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěku.
- Cenu NPÚ za rok 2014 v kategorii prezentace hodnot získal Sousedský spolek Merboltice za prezentaci a obnovu tzv. podstávkových domů i drobných sakrálních památek ve vesnické památkové zóně Merboltice.