Ivo Hlobil byl od začátku svého profesního života pevně svázán s památkovou péčí. V letech 1969–1974 pracoval jako odborný pracovník nejprve v ostravském a později v olomouckém středisku státní památkové péče a ochrany přírody. V době, kdy působil jako odborný asistent na olomoucké Katedře výtvarné teorie a výchovy, dokončil svou dizertační práci na téma Problematika ochrany výtvarných památek. K teorii památkové péče v ČSR. V letech 1985–2005 působil jako člen odborné komise pro restaurátorské práce na hradě Karlštejně. Od roku 2011 až dosud byl také členem vědecké rady generální ředitelky Národního památkového ústavu. Ivo Hlobil byl autorem desítek odborných textů, ve kterých se věnoval jak gotickému a renesančnímu umění, tak dějinám, vývoji a teorii památkové péče. Byl editorem a spolupřekladatelem zásadního díla Aloise Riegla Moderní památková péče.

Odchod Ivo Hlobila je bolestnou zprávou nejen pro českou památkovou péči, ale pro všechny, kteří jej znali jako nadšeného pedagoga a člověka s širokým zájmem a srdcem. Člověka, kterého jsme si velmi vážili, ctili a který nám všem bude velmi chybět.