Hlasování Památky děkují – nominace za Moravskoslezský kraj

Celý červenec až do 15. srpna může veřejnost hlasovat a rozhodovat o vítězi ocenění Památky děkují. Jedná se o součást každoročního udílení ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Odborné pracoviště v Ostravě nominovalo za loňský rok celkovou obnovu a restaurování domu čp. 17 v Příboře a objev renesančních prevétů na zámku ve Staré Vsi nad Ondřejnicí.

Zatímco odborná porota vybírá vítěze v jednotlivých kategoriích (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky), může veřejnost podpořit některý z návrhů na cenu bez ohledu na soutěžní kategorii.

Na webu Národního památkového ústavu získají hlasující informace o tom, co se v loňském roce povedlo objevit, zachránit, obnovit nebo prezentovat a kdo se o to zasloužil. Hlasovat však lze pouze pro jednoho z navržených. Slavnostní vyhlášení vítězů se uskuteční 14. října v Národním muzeu v Praze.

 

Celková obnova a restaurování domu čp. 17, ulice K. H. Máchy v městské památkové rezervaci v Příboře

Obnova měšťanského domu čp. 17 v městské památkové rezervaci v Příboře (okr. Nový Jičín) je výjimečná přístupem majitelů i nečekanými objevy. Rodina Korčákova zakoupila zchátralý a opuštěný objekt. Záměry využití se měnily na základě nových zjištění v rámci průzkumných prací na stavbě a celková obnova budovy byla aktuálním nálezům přizpůsobována. Četně dochované a obnovené historické prvky i zrestaurované malby dodávají domu nečekanou atmosféru.

Velmi cenná výzdoba s šablonovou výmalbou se nachází v patře domu. Restaurátorský průzkum potvrdil výskyt celoplošné malby dekorující všechny čtyři stěny, včetně okenních špalet a stropu. Tato původní malba pokoje nebyla nikdy narušena či poškozena. Pochází pravděpodobně z období po roce 1888, kdy bylo přistavěno patro budovy. Stavbu patra navrhl a zřejmě i realizoval příborský stavitel Kašpar Karlseder. Nález intaktní výmalby a její celoplošné zrestaurování je unikátní v rámci celého regionu a kraje.

V přízemí se pod rákosovým podbitím více než sto let skrýval malovaný trámový záklopový strop. Po jeho vyčištění se v čele prostředního trámu našel tužkou psaný letopočet „24/12 1908“. Strop je zdoben secco malbou na vápenném podkladu. V další místnosti byl dřevěný záklopový strop opatřen vápennou líčkou.

V interiéru se repasovaly prkenné podlahy, které barevně korespondují s výmalbou stěn jednotlivých místností. Repasovány byly také okenní a dveřní výplně a původní kachlová kamna v horních pokojích.

Opravila se fasáda, kamenný portál a zábradlí na vstupním schodišti. Při dokončovacích pracích byla na dvorku nalezena kamenná valounková štětová dlažba, jež se rovněž v celém prostoru dvorku obnovila. 

Na základě nálezů v interiérech se majitelé rozhodli užívat dům po rekonstrukci nejen ke komerčním účelům, ale zpřístupní jej veřejnosti formou komentovaných prohlídek a kulturních či společenských akcí.

Na cenu NPÚ v kategorii Obnova památky, restaurování byli navrženi Rudolf Korčák, Robin Korčák a Dominik Korčák (majitelé)

 

Objev renesančních prevétů na zámku ve Staré Vsi nad Ondřejnicí

V roce 2019 byla dokončena obnova renesančního zámku ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. Jde o jednu z nejcennějších zámeckých staveb na severní Moravě, s ojedinělou figurální sgrafitovou výzdobou fasád. Při obnově byly objeveny významné stavební detaily a také několik zazděných prevétů. Takto dobře dochované renesanční toalety, a zejména jejich množství v rámci jedné poměrně malé venkovské stavby, nemají v rámci ČR obdobu. Staroveské prevéty jsou historickou hádankou čekající na objasnění.

Původně dvoupodlažní stavba zámku čtvercového půdorysu s arkádovým dvorem byla postavena po roce 1566 pro hukvaldského hejtmana, rytíře Jaroše Syrakovského z Pěrkova. Na stavbě zámku se podíleli zedničtí mistři a kameníci z Vlach, přicházející od jezera Como a z města Lugana. Realizace sgrafitové výzdoby zámku je datována po roce 1570, kdy se stal majitelem objektu Ctibor Syrakovský. Figurální výzdoba fasád se tematicky pojí s protitureckými boji. Ctibor Syrakovský dokončil stavbu zámku a dal přistavět další, třetí podlaží s mohutnou lunetovou atikou, zdobenou malbami.

Součástí celkové rekonstrukce stavby bylo kromě obnovy interiérů a opravy arkádového nádvoří také restaurování sgrafitových fasád zámku včetně lunetové atiky, kompletní obnova střechy zámku, a především osazení nové konstrukce cibulové střechy věže. Barokní cibulová báň završovala zámeckou věž až do roku 1945, kdy byla nahrazena provizorní stanovou stříškou. Ta nyní ustoupila replice původní báně.

V průběhu obnovy se objevilo několik dosud neznámých stavebních konstrukcí zámku, které do značné míry zpřesňují jeho stavební vývoj. Objeveno bylo renesanční pískovcové schodiště ukryté pod betonovými schodišťovými stupni, trámový záklopový strop ve věži, řada vylehčovacích oblouků nebo arkád směřujících do arkádového dvora, a především několik dosud neznámých prevétů. Dva z nich byly dochovány ve velmi dobrém stavu a byly také obnoveny.

Prevéty jsou vestavěny v síle zdiva zámku, odvod splašků byl řešen pomocí zděné šachtice ústící do kanalizace po obvodu stavby. Odvětrání přes obvodovou zeď je provedeno malým trojúhelným otvorem ukrytým mezi sgrafitovou výzdobou fasád. V boční stěně prevétu se nachází malá nika pro umístění osvětlení.

Nevelký staroveský zámek disponoval patrně devíti takto provedenými prevéty, což na danou dobu svědčí o nebývale vysoké úrovni hygieny. U dvou z těchto prevétů se dochovala i dřevěná sedací prkénka a na stěnách nápisy potvrzující, že ještě v polovině 19. století byly toalety užívány. Poté následovalo jejich postupné zazdění.

Na cenu NPÚ v kategorii objev, nález roku byli navrženi obec Stará Ves nad Ondřejnicí (vlastník), zastoupená starostou Ing. Daliborem Dvořákem a místostarostou Mgr. Jaromírem Chvostkem, a Ing. arch. Tomáš Šonovský (autor projektu rekonstrukce a stavební dozor)

 

Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.