Nově vyhlášené národní kulturní památky v Moravskoslezském kraji

Poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně, foto R. Polášek

Ve středu 31. ledna schválila vláda předložený návrh devatenácti nových nemovitých národních kulturních památek. Mezi schválenými se nacházejí také tři sakrální památky v Moravskoslezském kraji. Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie ve Frýdku, poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně a křížová cesta a kostel Panny Marie Sněžné v Rudě.

„Celkem se v Moravskoslezském kraji nachází devatenáct národních kulturních památek. Jedná se o soubory, areály i jednotlivé objekty, dokonce o jednu movitou památku, a to motorový železniční vůz Slovenská strela,“ říká vedoucí odboru evidence a dokumentace ostravského Národního památkového ústavu Marta Koubová. „Vyhlášení nových národních kulturních památek přispívá ke zvýšenému zájmu veřejnosti o všechny kulturní památky, což vnímáme velmi pozitivně,“ dodává Marta Koubová.

Areál poutního kostela Navštívení Panny Marie se nachází na návrší zvaném Vápenky, severně od historického jádra města Frýdku. Hlavním prvkem areálu je zděný barokní kostel s podélnou lodí provázenou bočními kaplemi a uvozenou mohutným dvouvěžovým průčelím. Ve středu hlavního oltáře typu otevřeného tempietta je situována kamenná socha Panny Marie Frýdecké, jejíž popularita vedla na Frýdecku ke vzniku řady kopií. Ucelený dojem barokního interiéru umocňuje velmi kvalitní původní rokokový a klasicistní mobiliář. Na rampě před kostelem je umístěn soubor osmi kamenných soch, od 60. let 18. století postupně rozšiřovaný. Prostor kolem kostela opticky uzavírají zděné historizující kaple křížové cesty s keramickými reliéfy a rovněž zděná tzv. Římská kaple z poslední třetiny 19. století.

Podnětem k výstavbě kostela Navštívení Panny Marie byla sílící úcta ke kamenné soše Panny Marie s Ježíškem, zhotovené v roce 1665 na náklady hraběte Františka Eusebia z Oppersdorfu sochařem Salomonem Steinhoferem. Monumentální architektura kostela dominující až do 70. let 20. století širokému okolí byla zbudována v letech 1740–1759 podle projektu Bartoloměje Wittwera, stavitele vratislavského biskupa. Intervence vratislavského biskupství dle literatury souvisely s úvahami o přenesení biskupské rezidence do Frýdku a povýšení nově postaveného chrámu na biskupskou katedrálu. Na výzdobě kostela se podíleli nejvýznamnější moravští pozdně barokní umělci (A. Schweigel, J. Schubert, E. F. I. Herbert, V. Böhm).

Intenzita poutnických aktivit vedla ve 40. letech 19. století k doplnění souboru soch situovaných před kostelem o plastiky sv. Karla Boromejského a Archanděla Michaela a v letech 1876–1877 k obohacení areálu o zastavení křížové cesty s centrální kaplí Nejsvětějšího srdce Ježíšova, zvanou Římská (1880–1882). V roce 1949 přibyly sochy českých patronů: Sv. Václava a sv. Vojtěcha.

I přes výrazně pozměněnou situaci v důsledku intenzivní okolní sídlištní výstavby ve 2. polovině 20. století kostel nadále zůstal vizuální dominantou Frýdku. V roce 1999 byl symbolický duchovní význam chrámu posílen přidělením titulu „bazilika minor“ papežem Janem Pavlem II. Areál kostela Navštívení Panny Marie je nejvýznamnějším poutním místem ostravsko-opavské diecéze s kontinuální poutnickou tradicí přesahující rámec Moravskoslezského regionu.

Areál poutního kostela Povýšení sv. Kříže a Panny Marie Sedmibolestné s kaplemi křížové cesty, schodištěm a novogotickou kaplí se nachází na tzv. Předním cvilínském kopci, jihovýchodně od historického centra města Krnova. Hlavním prvkem areálu je zděný barokní kostel s mohutným dvouvěžovým průčelím, k němuž vede v 19. století položené kamenné schodiště s novogotickou kaplí. Prostor kolem kostela vymezují zděné kaple křížové cesty, trojdílná barokní výklenková kaple z 18. století a empírové kaple z poloviny 19. století.

Prameny doložená místní poutní tradice sahá do 17. století, údajně ale již ve 13. století stála na okraji temene cvilínského kopce dřevěná socha Panny Marie, u níž byl v roce 1635 postaven kříž. S rostoucím významem mariánského kultu byla v letech 1679–1684 krnovskými minority na vrcholu kopce postavena dřevěná kaple zasvěcená svatému Kříži a Panně Marii Bolestné, vybavená milostnými obrazy Panny Marie Sedmibolestné, které zhotovil krnovský malíř Heinrich Täuber. Kaple se stala hojně navštěvovaným poutním místem. Její kapacita brzy nedostačovala, a proto byl 6. července 1722 položen základní kámen nového kostela. Stavba zděného halového kostela s dvouvěžovým průčelím, na niž věnoval stavební materiál Jan Adam kníže z Lichtenštejna, byla započata ve 20. letech 18. století krnovským stavitelem Andreasem Gansem a dokončena Gansovým synem, Georgem Friedrichem. Popularita poutního místa vedla k tomu, že výzdoba kostela doplňování a obnova jeho mobiliáře probíhala v několika etapách v průběhu 18. století.  Do podoby interiéru, realizovaného předními osobnostmi moravského barokního umění (F. G. I. Eckstein, J. G. Lehner, A. Schweigel), však nepříznivě zasáhla jednak krátká etapa odsvěcení kostela na konci 18. století a později především osvobozovací boje na konci 2. světové války.

V souvislosti s oživením poutnictví před polovinou 19. století přibyl v roce 1847 kolem kostela věnec empírových kaplí, které spolu se starší barokní trojdílnou kaplí, postavenou ještě Georgem Fridrichem Gansem v roce 1728, vytvořily soubor zastavení Křížové cesty. V roce 1869 bylo položeno nové schodiště, které je rozděleno na 26 částí oddělených odpočívadly. Spolu s novým schodištěm vznikla v 70. letech 19. století novogotická kaple, která stojí v jeho polovině.

Areál kostela, který je zdaleka viditelnou krajinnou dominantou, vystupující z nivy řek Opavy a Opavice, patří k významným slezským poutním místům s živou poutní tradicí. Jeho jedinečná poloha a vizuální působivost jej řadí k důležitým barokním poutním areálům Moravy a Slezska.

Soubor čtrnácti barokních sochařsky pojednaných zastavení křížové cesty včetně monumentálního sousoší Ukřižování se nachází v Rudě, části obce Tvrdkova, v podhůří Nízkého Jeseníku. Cesta vychází od kostela Panny Marie Sněžné v severovýchodní části obce a končí na blízké krajinné dominantě - Křížovém vrchu (589 m.n.m.).

Soubor vyniká silnou vizuální účinností, jejíž podstatou je promyšlené situování jednotlivých zastavení, která citlivě akcentují členění a reliéf Křížového vrchu. Působivou symboliku nese ojedinělé formální řešení, jednotlivá zastavení mají podobu pískovcových reliéfů umístěných do volutového rámu ve tvaru srdce. Vrcholová skupina Ukřižování patří emoční silou a obsahovou sdílností k posledním realizacím v duchu vrcholně barokní estetiky.

Prostá jednolodní venkovská architektura barokního kostela Panny Marie Sněžné je ukázkou formálního rejstříku lokální stavitelské produkce.

Na počátku poutnické tradice v Rudě spojené s uctíváním Panny Marie Sněžné jsou nadační aktivity uničovského rychtáře Jiřího Ferdinanda Greschelsbergera. Ten dal v letech 1755–1756, patrně na místě starší kaple, postavit barokní kostel jako výraz poděkování Panně Marii za záchranu svého života při nebezpečném pádu do rokle v tamním lese. Pro hlavní oltář kostela nechal rychtář zhotovit kopii mariánského obrazu z římské baziliky Santa Maria Maggiore. Donátorské úsilí J. F. Greschelsbergera bylo završeno v roce 1760 pořízením kamenných zastavení křížové cesty. Tento celistvý soubor reliéfů vyrovnané kvality ani monumentální vrcholové sousoší se prozatím nepodařilo spolehlivě autorsky spojit se žádnou sochařskou dílnou. Vysokou uměleckou kvalitou se však jednoznačně řadí mezi nejzajímavější příklady měšťanského mecenátu období baroka na Moravě.