Prostor dnešního parkoviště zaujímá původní plochu osmi městských parcel mezi ulicemi Velká, Muzejní a Pivovarská. Těsné sousedství s náměstím, centrem středověkého města, a poloha podél ulice Velké napovídá, že už od počátku založení města (1267) patřily tyto parcely mezi nejvýznamnější. Ulice Velká byla původně důležitou komunikační tepnou spojující náměstí s Hrabovskou bránou. Majitelé domů vystavěných na uvedených parcelách byli „velkoměšťany“. Disponovali tedy právem vařit a prodávat pivo, což patřilo ve středověku i později k velmi výnosným činnostem.

Celý blok prošel postupným vývojem, průčelí domů doplnila charakteristická podloubí (odtud označení „Lauby“) a časem byly zastavěny také zadní části parcel, čímž vznikla uliční fronta podél Pivovarské ulice. S rozvíjejícím se urbanismem města, a především vznikem nového městského bulváru (ulice 28. října), význam sledovaných domů klesal. Ve 2. polovině 19. století se tu proto začínají koncentrovat hospody, putyky, kabarety, šantány i vetešnictví.

„Po roce 1955 byly tyto domy postupně asanovány i přes nesouhlas památkové péče. Jednalo se o velkou ztrátu. Soubor staveb, které v moderní době neprošly žádnou radikální přestavbou, představovaly jedinečný doklad vývoje města před jeho proměnou v důsledku rozvoje těžby uhlí a industrializace,“ říká ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula.

„Protože bylo zřejmé, že demolice nepostihly suterénní části těchto historických staveb, byla zpracována archivní rešerše. Ta ukázala, že část sklepů v úrovni domovní fronty Velké ulice může pocházet z renesančního či barokního období. Probíhající archeologické práce uvedený předpoklad potvrdily, a po odtěžení stavební suti jsou aktuálně dokumentovány sklepy náležející v minulosti domům čp. 54–56. Sklepy se nacházejí v poměrně dobrém stavu, demolicí byly zničeny vrchní části kleneb, aby došlo k zaplnění jednotlivých místností. Součástí výzkumných prací je podrobné zaměření stavebních konstrukcí a jejich fotogrammetrická dokumentace. Souběžně probíhá také stavebněhistorický průzkum. Zásyp sklepů obsahuje množství architektonických článků, např. kusy podlah se secesními dlaždicemi, patky podloubí. Dále také předměty přibližující dobu fungování budov, např. skleněné lahve, kostry kol, součást výčepního zařízení,“ dodává Barbara Marethová, vedoucí archeologického výzkumu.

V průběhu zimního období bude patrně nutné výzkum přerušit, probíhat bude celkem pět a půl měsíce, tedy do konce března. Kolemjdoucí mohou sledovat, jak znovu ožívá zdánlivě navždy ztracená část minulosti města.