Kolektiv archeologů ostravského územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v rámci archeologického výzkumu nalezl a zmapoval pozůstatky zdiva presbytáře původního středověkého kostela Panny Marie, dále pak středověké a novověké pohřby.
Středověký kostel byl vybudován ve druhé polovině 13. století, případně v průběhu 14. století. Byl orientován ve směru západ – východ a disponoval presbytářem s rovným závěrem, opatřeným opěráky. Výstavbě kostela předcházelo starší kostrové pohřebiště, některé z hrobů byly narušeny hloubením výkopů pro základové zdivo presbytáře. To naproti tomu respektují mladší kostrové pohřby okolního hřbitova, orientované – stejně jako starší pohřby – shodně s kostelní stavbou. Po demolici původního kostela Panny Marie po požáru roku 1749 byl prostor hřbitova navýšen a vyrovnán prostřednictvím cca 0,75 m mocné planýrky, obsahující kromě zeminy rovněž stavební odpad z demolice (úlomky kamene, cihel a cihlových dlaždic, fragmenty malty, střešní krytiny, štukové výzdoby fasády apod.). Do takto připraveného podkladu, který zakonzervoval starší nálezové situace, byly posléze hloubeny základové vkopy pro barokní novostavbu kostela Neposkvrněného početí Panny Marie.
Ves Heraltice (dnes Velké Heraltice nacházející se cca 15 km severozápadně od Opavy) byla založena pravděpodobně ve 30.–40. letech 13. století v rámci rané fáze procesu vrcholně středověké transformace moravsko-slezského pomezí. Součástí intravilánu obce byl ve středověku hrad, v písemných pramenech poprvé uvedený v letech 1295–1296, dále farní kostel Panny Marie, poprvé zmíněný k roku 1465. Kostel, uváděný v děkanské matrice z roku 1672 jako zděná a klenutá stavba s kamennou věží, vyhořel roku 1749 po zásahu bleskem. V letech 1751–1755 byla namísto strženého původního kostela vybudována barokní, severo-jižně orientovaná novostavba, autorsky připisovaná krnovskému staviteli Georgu Friedrichu Gansovi.
V letošním roce je po obvodu kostela Neposkvrněného početí Panny Marie ve Velkých Heralticích realizována dešťová kanalizace. Při této příležitosti zde archeologové ostravského pracoviště Národního památkového ústavu provedli archeologický dohled. Na základě zjištěné kolize podpovrchových pozůstatků zdiv s trasou výkopů přerostl po dohodě s investorem akce (obcí Velké Heraltice) v plošně omezený záchranný archeologický výzkum.
