Záchranný archeologický výzkum – plynovod Moravia

Začátkem března 2021 se naplno rozběhly práce záchranného archeologického výzkumu v trase plánovaného VTL plynovodu Moravia (investor NET4GAS, s. r. o.), v úseku mezi Tvrdonicemi na Břeclavsku a Bezměrovem u Kroměříže. Z archeologického hlediska se jedná o unikátní, přibližně 85 km dlouhou sondu napříč krajinou jižní a střední Moravy. Realizace záchranných prací byla svěřena sdružení oprávněných organizací vedenému Národním památkovým ústavem.

„Jedná se o jeden z největších archeologických projektů, které byly na Moravě realizovány. Tomu odpovídá i zapojení předních archeologických pracovišť zaměřených na záchranné archeologické výzkumy. Kromě Národního památkového ústavu se jedná o Archeologické centrum Olomouc, brněnský Ústav archeologické památkové péče a nestátní společnost Archaia Brno. Archeogeofyzikální práce pak zajišťuje tým odborníků z Masarykovy univerzity v Brně,“ říká Michal Zezula, ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu, které práce koordinuje.„Jedná se o výraznou, desítky kilometrů dlouhou archeologickou sondu napříč jižní a střední Moravou od jihu k severu, svým rozsahem vlastně takovou „malou dálnici“. Koridor umožňující archeologům získat zcela nové poznatky o způsobu života našich dávných předků od nejstarších dob až po nedávnou minulost. Očekáváme desítky až stovky zahloubených objektů a hrobů, z jejichž obsahu získáme nejen materiál hmotné kultury, ale také mnoho odebraných vzorků na nejrůznější přírodovědecké analýzy se snahou o co nejpodrobnější poznání zákonitostí tehdejšího života společnosti, včetně jejich absolutního datování,“ doplnil Jaroslav Peška z Archeologického centra Olomouc.

„Již první letošní odkryvy zachytily velmi cenné doklady osídlení i pohřebních aktivit. Zmínit lze např. nález chaty a hrobu keltské ženy s bohatou výbavou z mladší doby železné, baterií pecí z doby římské, či pozůstatků zaniklé středověké vesnice na jedné z lokalit zkoumaných na Hodonínsku,“ uvádí Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia Brno.

Příprava záchranného archeologického výzkumu byla zahájena v letech 2013 a 2014, kdy byla v celé trase budoucího plynovodu prováděna archeologická prospekce s využitím nedestruktivních metod, jako jsou povrchový sběr artefaktů a letecké snímkování doprovázené vyhodnocením digitálního modelu reliéfu, literatury, historických map a archivních podkladů. Tyto práce identifikovaly v nyní řešené části plynovodu celkem 73 archeologických lokalit doložených s různou mírou pravděpodobnosti porostovými a půdními příznaky, přítomností archeologických nálezů v ornici, nebo na základě historických pramenů.

V roce 2020 byl na části těchto lokalit proveden pyrotechnický průzkum a průzkum detektorem kovů zaměřený na kovové artefakty archeologické povahy. K zajímavým nálezům patří např. bronzová jehlice z mladší doby bronzové, část spony z doby římské, nebo kolekce mincí různého časového zařazení, mezi kterými poutají pozornost zlatá 1/24 keltského statéru z 2. stol. před n. l. a stříbrný antoninian římského císaře Galliena (vládl mezi léty 253 až 268) na jedné z dalších lokalit nově objevených na Hodonínsku.

Na jaře roku 2021 tyto práce pokračují a zároveň se rozbíhají zemní práce, které odhalí vlastní archeologické objekty a umožní jejich výzkum. Součástí výzkumných prací budou také přírodovědné analýzy, jež umožní poznat vývoj životního prostředí a vliv člověka na něj od mladší doby kamenné. Rovněž přinášejí mnoho informací o životě zdejších populací v průběhu prehistorického a historického vývoje. Mezi lokalitami vytipovanými k výzkumu totiž figurují nejen sídliště, ale i pohřebiště a také polohy se zvodnělými sedimenty představující příznivé prostředí pro uchování rostlinných zbytků a pylů. Většina těchto lokalit nebyla doposud známá a lze tak očekávat, že nové poznatky významně přispějí k poznání nejstarších dějin Moravy.

Záchranný archeologický výzkum je prováděn na základě zákona o státní památkové péči na území s archeologickými nálezy v souvislosti se stavební či jinou činností, kterými jsou dotčeny archeologické situace. Cílem záchranného výzkumu je odkrýt ohrožené nálezy, dokumentovat jejich nálezovou situaci a vše odborně vyhodnotit. Archeologické výzkumy jsou oprávněny provádět kromě Archeologických ústavů Akademie věd organizace a osoby, které mají povolení vydané Ministerstvem kultury ČR. Archeologické nálezy jsou majetkem kraje, v jehož územním obvodu byly nalezeny, s výjimkou nálezů získaných státními či obecními oprávněnými organizacemi. V tom případě se stávají majetkem státu či obce.

Národní památkový ústav je odbornou institucí státní památkové péče a kromě zajišťování řady činností vyplývajících ze zákona o státní památkové péči je oprávněn provádět archeologické výzkumy na celém území České republiky.

Ústav archeologické památkové péče Brno je veřejnou výzkumnou institucí založenou Jihomoravským krajem a věnuje se archeologickým výzkumům zejména na území Jihomoravského a Zlínského kraje. Archeologické centrum Olomouc je příspěvkovou organizací zřízenou Olomouckým krajem a provádí archeologické výzkumy nejen na území tohoto kraje, ale i v širším měřítku na stavbách dopravní infrastruktury.

Nestátní organizace Archaia Brno je zapsaným ústavem a specializuje se zejména na středověkou archeologii. Všechny uvedené organizace vyvíjejí vědecko-výzkumnou činnost, vydávají odborné publikace, spolupracující s tuzemskými akademickými a univerzitními odbornými pracovišti a také formou výstav a populárních publikací přibližují výsledky svojí práce veřejnosti.

 

Fotografie ke stažení

Související kontakty

Mgr. Petra Batková

  • pracovník vztahů k veřejnosti
  • 595 133 958, 724 474 537
  • Odboje 1941/1, Ostrava