Obnova hamru „Hořejší lub“ v Dobřívu

Dobřívský vodní hamr je největší a nejvýznamnější památkou svého druhu v České republice. V květnu roku 2020 byla dokončena obnova stavby včetně technického vybavení, které se nacházelo v havarijním stavu. Zahrnovala také vybudování návštěvnického zázemí a vytvoření doprovodné expozice k dějinám železářské výroby na Podbrdsku.

  • Pohled na obnovený objekt hamru od severovýchodu

    Pohled na obnovený objekt hamru od severovýchodu

Hutní výroba v Dobřívu je doložena již k roku 1505. Na místě dnešní stavby patrně z dvacátých let 19. století stával prokazatelně již v roce 1658 její starší dřevěný předchůdce. Původně se v hamru zpracovávalo surové železo na polotovary, ale ve druhé polovině 19. století přešla výroba na těžké kované nářadí. V té době byl hamr nově vybaven strojním zařízením. Ve 20. století přibyly další stroje, již poháněné elektrickým proudem. Výroba v hamru i huti pod ním byla zastavena ve druhé polovině 20. století a hamr se stal muzejní expozicí. Nemovitou kulturní památkou je od roku 1958 a v roce 2010 byl prohlášen národní kulturní památkou.

Pohled na hamr od jihu v roce 1965 Pohled na hamr od jihu v roce 2020 po obnově.

Budova hamru je zděná, obdélného půdorysu o rozměrech 32 × 12 metrů. Empírová podoba stavby pojala i pozdně barokní, jednoduchý portál s nákolníky, osazený ve štítovém průčelí. Východní stěna je členěna otvory pro hřídele vodních kol, která byla poháněna svrchní vodou, již přiváděly od rybníka k hamru dřevěné vantroky. Střecha je sedlová, podélně navýšená nástavbou s okny, krytá šindelem.

V roce 2017 byla zahájena rozsáhlá obnova hamru, v jejímž rámci bylo vybudováno zázemí pro návštěvnický provoz. Během oprav byly zjištěny nové poznatky, které přispěly k prohloubení znalostí o vývoji hamru a historii zpracování železa na Dobřívsku. Mezi největší objevy patřil nález pozůstatků vysoké pece v zadní části hamru. Dřevo v základech pece bylo dendrochronologickým průzkumem datováno do konce 18. století.

Generální opravou prošly kromě vlastní stavby také vantroky i vodní kola pohánějící hamernická zařízení, jako kladiva, vrtačky, skružovací stroje, brusy nebo lisy. Obnovy se dočkalo také dmychadlo s dynamem, tedy generátor elektřiny. Hamr byl doplněn o chybějící čtvrté vodní kolo. V zadní části budovy vznikla malá expozice o historii podbrdského železářství. Obnova hamru si vyžádala náklady více než 15,5 milionu Kč. Na financování se podílela Evropská unie prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj, dále pak Plzeňský kraj a vlastník, Západočeské muzeum v Plzni. Plně funkční technická památka byla ve zkušebním provozu otevřena dne 9. června 2020, slavnostně pak za přítomnosti odborné i široké veřejnosti 5. září 2020. Kromě běžného návštěvnického provozu zde každoročně v květnu probíhá Hamernický den.

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.


Související příklady

Třebechovický betlém po dokončení restaurátorských prací

Restaurování třebechovického Proboštova betlému představuje unikátní počin nejen v kontextu České republiky, ale i v Evropě. V jeho průběhu se podařilo shromáždit...

Tyršův most, celkový pohled po obnově, zprava

Obnova silničního mostu z období první republiky stavbě plně navrátila funkčnost a zároveň umožnila zachovat její charakteristické konstrukční vlastnosti a vzhled. To...

Vodárenská věž v Praze na Letné po obnově v roce 2019 | © Viktor Čáp

V roce 2018 proběhla obnova vodárenské věže z roku 1888. Při všech stavebních pracích v historické budově se postupovalo velmi šetrně a přípravě i realizaci stavby byla...

Zvláštní ocenění