PodCastle NPÚ

Architekt Ernst Wiesner stojí za podobou mnoha známých brněnských staveb včetně vily Stiassni. Jeho osobní život je ale dodnes tak trochu zahalen mlhou. Kastelánka vily Kateřina Konečná se proto rozhodla zjistit víc a díky své detektivní práci vypátrala Wiesnerův hrob v Liverpoolu.

Aby se na odkaz Ernesta Wiesnera nezapomnělo ani v Anglii, byla vytvořena speciální pamětní deska. Ta je složená z devíti kamenů – fragmentů z jednotlivých staveb od Wiesnera, kam se vedle vily Stiassni řadí i Palác Morava nebo budova Českého rozhlasu Brno. Lednového slavnostního odhalení díla Tomáše Růžičky a Radima Skácela se v Liverpoolu osobně zúčastnila i Kateřina Konečná, která nám krátce po návratu do Brna poskytla rozhovor.

Poslední díl z naší podcastové minisérie k výročí 60 let pražské archeologie NPÚ jsme věnovali dalšímu z nestorů tohoto pracoviště – Michalu Trymlovi.

V rozhovoru prozradil, co o historii města vypovídají nálezy středověké dlažby, nebo jaké informace o bitvě u Štěrbohol přinesl nedávný objev u břevnovského kláštera.

Pražské archeologické pracoviště NPÚ letos slaví 60 let od založení. Jako dalšího hosta do naší narozeninové minisérie podcastů jsme si pozvali Zdeňka Dragouna. Patří totiž mezi osobnosti, které jsou s tímto pracovištěm spjaté po celá desetiletí. Jaké poznatky přinesly výzkumy románských památek v Praze a kde dodnes najdeme jejich pozůstatky? A proč se před 15 lety otevíral hrob Tychona Brahe v Týnském chrámu?

Odpovědi na tyto otázky ale i fascinující vyprávění z osobního života si nyní můžete poslechnout v rozhovoru pro PodCastle NPÚ.

Odbor archeologie na pražském pracovišti Národního památkového ústavu letos slaví 60 let své existence. Že nejde o ledajaký odbor dokazuje už to, že byl založený kvůli výstavbě pražského metra. I po dobu dalších desetiletí se pak jeho zaměstnanci podíleli na nejzásadnějších výzkumech nejen v historickém jádru, ale i v okrajových částech hlavního města.

Třídílnou sérii podcastů o pražské archeologii startujeme se současným ředitelem územního odborného pracoviště NPÚ v Praze a archeologem v jedné osobě Jaroslavem Podliskou.

Minulé století bylo pro české hrady a zámky obdobím dramatických změn. Po druhé světové válce ztratily své původní majitele a s tím i funkce, které dosud plnily. V 50. letech zavedla československá vláda opatření na podporu komunistické Severní Korey, která tou dobou válčila se svým jižním sousedem. Aby ulevila tamější ekonomice, přijala stovky a studentů a sirotků. Ti pak našli dočasný domov právě na našich zámcích, k nimž patřil např. Valeč. Málo známou kapitolu našich dějin jsme v PodCastle NPÚ otevřeli s Kateřinou Vondráčkovou, která se tématu věnuje ve svém výzkumu.

Vltava byla odjakživa kolébkou technického pokroku. Vždyť i první kamenný most v českých zemích vznikl právě nad ní. Z Juditina mostu se nám sice dochovaly jen fragmenty, jiné historické stavby, jako třeba zdymadla, ale slouží dodnes. Díla na Vltavě – zaniklá, stojící i ta nikdy nerealizovaná – jsme v podcastu rozebrali s Martinem Ebelem, kurátorem Národního technického muzea.

Kutná Hora letos slaví 30 let od zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Vedle historického jádra města s chrámem sv. Barbory se toto prestižní označení vztahuje i na okrajovou část Sedlec, kde najdete světoznámou kostnici i opomíjenou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie. Jak nalákat návštěvníky do míst, které často neznají ani místní? A dá se vůbec vyhnout overturismu na památce, kterou skupiny zahraničních zájezdů berou útokem? U mikrofonu PodCastle NPÚ jsme přivítali Radku Krejčí, organizační ředitelku sedlecké římskokatolické farnosti. Kromě kulturního dění v Kutné Hoře odkryla také svůj osobní příběh – o tom, jak jako ateistka přesedlala z manažerské pozice v korporátu do církevních struktur na středočeském maloměstě.

Ve čtvrtém, finálním dílu Debaty na voru jsme se zaměřili na proměny řeky Vltavy. Tou největší byla bezesporu výstavba vltavské kaskády, která navždy proměnila vzhled řeky i veškerý kolorit kolem ní.

Co nám toto vodní dílo vzalo a co naopak přineslo?

K historii Vltavy neodmyslitelně patří odkaz plavců – odvážných mužů, kteří se na vorech plavili z jihočeských lesů do Prahy a někdy až do Hamburku. Jejich úkolem bylo po řece dopravit nejen dřevo samotné, ale také různé druhy nákladu. V některých rodinách se toto náročné a často i nebezpečné povolání dědilo z generace na generaci. Plaveckými rody byli i Husové a Sípalové, jejichž potomky jsme v rámci Vltavské štafety pozvali do debaty na voru.

Jak vzpomínají Anita Crkalová a Stanislav Sípal na vyprávění svých předků? To se dozvíte ve třetím díle debaty.

V druhém dílu Debaty na voru jsme otevřeli téma VORAŘSTVÍ. Jaký byl rozdíl mezi letní a zimní plavbou? Kolik dní v roce byl vorař odloučen od své ženy? A jakou roli na voru zastával vrátný?

Podívejte na jedinečnou talk show z Vltavské štafety, která se natáčela během splouvání řeky od Zlaté Koruny na Dívčí kámen.

Vltavská štafeta dopluje 4. 9. 2025 do cíle. A jelikož byla především o setkávání lidí, rozhodli jsme se jedno z nich zaznamenat také na kameru.

Na voru plujícím ze Zlaté Koruny na Dívčí Kámen přivítala moderátorka Naďa Hávová pětici hostů s pevným osobním poutem k řece Vltavě. Pozvání do debaty přijali Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy NPÚ v Českých Budějovicích, Radek Šťovíček, majitel společnosti Voroplavba, Radek Zídek, úsekový technik z Povodí Vltavy, Anita Crkalová a Stanislav Sípal – oba členové plaveckých rodů s dlouhou tradicí.

První ze 4 dílů debaty na voru je věnován historii Vltavy.

Fotografie, plakáty, šperky, sklo, grafiky. Vltava dala vzniknout řadě předmětů, které dnes najdete ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Jaký výběr z nich bude k vidění na výstavě VLTAVA slavná & splavná, nám v PodCastle NPÚ prozradil ředitel muzea Radim Vondráček.
V Jízdárně Pražského hradu se objeví také tvorba Alfonse Muchy, k níž patří plakát pro slavnostní hru Slovanstvo bratrské ze všesokolského sletu 1926. Jak tato velkolepě pojatá událost na lodích plujících po Vltavě nakonec dopadla? I to se dozvíte v tomto dílu.

Kokoschka, Špála, Schiele, Mánes – to je výčet jen několika známých umělců, kteří se nechali okouzlit řekou Vltavou a jejichž díla budou k vidění na výstavě VLTAVA slavná & splavná. Čím to, že právě Vltava slouží jako nevyčerpatelná studnice námětů už po tolik staletí? Na to jsme se v PodCastle NPÚ snažili přijít s ředitelkou Sbírky moderního umění Národní galerie v Praze Veronikou Hulíkovou.

Kolik vajec bylo třeba ke stavbě Karlova mostu? S Ondřejem Šefců, památkářem z pražského odborného pracoviště Národního památkového ústavu, jsme v PodCastle NPÚ rozebírali fakta a báchorky týkající se nejznámější vltavské pamětihodnosti. Dokážeme vůbec s přesností říct, kdy stavba mostu započala? A ke které z jeho soch bychom si správně měli chodit pro štěstí? Poslechněte si nový díl z podcastové série věnované projektu VLTAVA slavná & splavná a vše se dozvíte.

Vltavská kaskáda dramaticky proměnila koryto řeky Vltavy a život kolem ní. Se vznikem přehrad, které se budovaly už od počátku minulého století, se postupně vytrácely jednotlivé stavby i celé vesnice na březích. Jakou část kulturního dědictví se podařilo zachránit a co naopak zůstalo na dnech vodních nádrží? Martin Gaži z českobudějovického pracoviště NPÚ se tématu věnuje ve své knize Nepohodlná sestra modernizace. Památkovou péči v dobách výstavby vltavské kaskády jsme společně probrali také v PodCastle NPÚ.

K lidové truhle by měl restaurátor přistupovat stejně precizně, jako k baroknímu kabinetu. Přesvědčený o tom je Radek Ryšánek, další host PodCastle NPÚ, jehož specializací je restaurování dřevěného nábytku. Jaký byl vlastně účel honosně zdobených kabinetů, které vídáme v zámeckých expozicích? Z praktického hlediska často vůbec žádný. V rozhovoru se ale dozvíte, proč je dnes můžeme vnímat jako předchůdce moderních muzeí.

Dne 4. dubna 1875 byla veřejnosti poprvé představena symfonická báseň Vltava. Výročí 150 let od premiéry jsme si v PodCastle NPÚ připomněli s Olgou Mojžíšovou – muzikoložkou a kurátorkou fondu Smetana pražského Muzea Bedřicha Smetany, které je součástí Národního muzea. V rozhovoru vysvětluje, proč nebyl Smetana zrovna motivovaným učitelem hudby i to, jaký vliv na něj měla hluchota při komponování těch nejznámějších děl.

Jak kdysi vypadala několikadenní plavba na voru po Vltavě? Kdo je to vrátný, kdo pacholčí a komu se říká plavec? Hostem speciální edice PodCastle NPÚ byl tentokrát prezident vorařského spolku Vltavan Jaroslav Camplík. Za čtvrt století v čele této organizace se mu podařilo mnohé. Jedním z jeho největších úspěchů byl přitom zápis vorařského řemesla na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
V rozhovoru se dozvíte třeba i to, jakou formou se voraři letos zapojí do projektu VLTAVA slavná & splavná.

Od romantických medailonků přes výrobky západočeské porcelánky až po kulisy Šíleně smutné princezny. Portrétní siluety jsou uměleckým fenoménem, který se posledních pár set let vracel v různých módních vlnách a formách. Díky své tajuplnosti si je oblíbili např. svobodní zednáři, kteří se takto nechali zvěčnit během jednoho ze svých shromáždění. Jejich záhadné siluety dodnes najdete ve sbírkách zámku Rájec nad Svitavou.
Anežka Mikulcová z oddělení restaurování NPÚ se tématu věnuje v knize PORTRÉT STÍNU a o své poznatky se podělila také v dalším dílu našeho podcastu.

O Vltavě tvrdí, že je pramenem imaginace a bohatství. Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy v Českých Budějovicích a náruživý vodák v jedné osobě, se stal prvním hostem speciální edice PodCastle NPÚ. V každém jejím díle vám přiblížíme jedno z témat spojených s projektem VLTAVA slavná & slavná. Ten úvodní jsme zasvětili fenoménu, který tato řeka představuje v kultuře, dějinách, sportu a mnoha dalších odvětvích.

Jak to, že v Neapolském království mohli vyrábět zmrzlinu za letních veder i bez existence mrazáků? Proč evropská šlechta začala od určité doby adorovat zrovna francouzskou kuchyni? A jakou show dokázal během opulentních hostin zajistit obyčejný cukr?

Fascinující svět kulinářského umění z dob minulých ve speciálním dílu PodCastle NPÚ podrobně popsal britský historik gastronomie Ivan Day. Během své poslední návštěvy České republiky zavítal do Národního památkového ústavu, aby nám v kulisách malostranské Ledeburské zahrady poskytl exkluzivní rozhovor.