Památková archeologie

Archeologické památky ukryté pod zemí jsou vzácným a jedinečným dokladem života našich předků. K institucím, které zajišťují jejich evidenci, poznávání a ochranu, patří i Národní památkový ústav. Národní památkový ústav je oprávněn provádět na území České republiky archeologické výzkumy, a to jak záchranné, tak badatelské.

Celá republika je územím s archeologickými nálezy, což znamená, že jakoukoli stavební činnost spojenou se zásahy do terénu (zemními pracemi) je třeba ohlásit některé z institucí, jež mohou provádět archeologické výzkumy.

Kromě monitorování stavu archeologických památek na příslušném území vydávají pracovníci archeologických oddělení Národního památkového ústavu písemná vyjádření, která slouží jako podklad pro závazná stanoviska. Vypracovávají odborná vyjádření k územně plánovacím dokumentacím a zpracovávají návrhy na zařazení nových památek do Ústředního seznamu kulturních památek. Účastní se také archeologických komisí a jednání, která probíhají při obnovách a rekonstrukcích staveb na památkově chráněných územích. Provádějí záchranné archeologické výzkumy na památkově chráněných územích a některá pracoviště také zajišťují archeologický výzkum na objektech ve správě Národního památkového ústavu.

Samostatné archeologické oddělení je kromě generálního ředitelství NPÚ i na pěti územních odborných pracovištích – v Praze, Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích a v Plzni; na územních odborných pracovištích v ostatních krajích pak působí vždy alespoň jeden archeolog. Přestože jejich pracovní náplň je v mnoha ohledech shodná, každé pracoviště se zaměřuje na určité téma.

Národní památkový ústav je mimo jiné sbírkotvornou institucí a plní povinnosti, které z toho vyplývají. V souvislosti s archeologií k nim patří evidence a konzervace předmětů a péče o ně. Národní památkový ústav disponuje dvěma moderními archeologickými depozitáři – v Ostravě a v Olomouci.

Jednotným „skladem“ všech archeologických dat je ISAD – informační systém o archeologických datech. Slouží odborníkům z NPÚ, zájemcům z oboru památkové péče, státní a veřejné správě i veřejnosti.

S výsledky své práce seznamují archeologové odborníky i veřejnost nejčastěji formou publikací nebo přednášek, archeologii jako obor se snaží popularizovat i na kulturních akcích nebo při příležitosti Mezinárodního dne archeologie. Na osvětovou činnost se zaměřuje zejména archeologické pracoviště v Telči, které ve spolupráci s tamním edukačním centrem pořádá výstavy, workshopy a vzdělávací programy pro děti i dospělé. Některá archeologická pracoviště NPÚ (např. pražské nebo pardubické) spolupracují se studenty místních vysokých škol.

Archeologický výzkum

Celá Česká republika je územím s archeologickými nálezy, kromě míst v minulosti vytěžených nebo jinak znehodnocených. Každý, kdo má v plánu jakoukoli stavební nebo jinou činnost spojenou se zásahy do terénu či zemními pracemi, musí svůj záměr již v době přípravy ohlásit Archeologickému ústavu AV ČR a případně jemu nebo některé z oprávněných institucí umožnit provést záchranný archeologický výzkum; jednou z oprávněných organizací je i Národní památkový ústav.

Pracovníci archeologických pracovišť NPÚ zajistí podle svých kapacit na místech, kde jsou kvůli stavbě nebo z jiných důvodů ohroženy archeologické nálezy, odborný záchranný archeologický výzkum (někdy pouze formou dohledu).

Pro právnické a podnikající fyzické osoby provádějí archeologické výzkumy hrazené investorem zejména tři největší archeologická pracoviště Národního památkového ústavu – Praha, Ostrava a Olomouc. V omezené míře je však provádějí i další, například pracoviště v Plzni. V mezích kapacitních možností vycházíme vstříc rovněž nepodnikajícím fyzickým osobám, které náklady spojené s provedením záchranného archeologického výzkumu nehradí.

Běžnou součástí pracovní náplně všech archeologických pracovišť NPÚ jsou konzultace a poskytování informací vlastníkům kulturních památek, právnickým osobám i dalším zájemcům o kulturní dědictví.

Národní památkový ústav je oprávněn provádět na území České republiky archeologické výzkumy, a to jak záchranné, tak badatelské. Celá republika je totiž územím s archeologickými nálezy, což znamená, že jakoukoli stavební činnost spojenou se zásahy do terénu (zemními pracemi) je třeba ohlásit některé z institucí, jež mohou archeologické výzkumy provádět – na prvním místě je to Archeologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., ale i další specializovaná pracoviště (včetně Národního památkového ústavu).

Víte, čím konkrétně se archeologové v NPÚ zabývají?

Kromě monitorování stavu archeologických památek na příslušném území vydávají pracovníci archeologických oddělení odborná vyjádření, která slouží jako podklad pro závazná stanoviska pověřených obcí a krajských úřadů. Vypracovávají odborná vyjádření k územně plánovacím dokumentacím a zpracovávají návrhy na zařazení nových památek do Ústředního seznamu kulturních památek. Účastní se také archeologických komisí a jednání, která probíhají při obnovách a rekonstrukcích staveb na památkově chráněných územích. Provádějí záchranné archeologické výzkumy na památkově chráněných územích a některá pracoviště – například Brno, České Budějovice, Pardubice, Plzeň, Telč – zajišťují archeologický výzkum na objektech ve správě Národního památkového ústavu.

Jednotlivá pracoviště a jejich specifická témata

Samostatné archeologické oddělení je kromě generálního ředitelství NPÚ i na osmi územních odborných pracovištích – v Praze, Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích, Plzni, Pardubicích, Telči a Brně; na územních odborných pracovištích v ostatních krajích pak působí vždy alespoň jeden archeolog. Přestože jejich pracovní náplň je v mnoha ohledech shodná, každé pracoviště se zaměřuje na určité téma.

Archeologové na NPÚ, ÚOP v Praze se vedle záchranných archeologických výzkumů v centru hlavního města soustředí na vytipování významných archeologických lokalit v historickém centru hlavního města a jejich navržení na ochranu před plošnými stavebními zásahy, které samozřejmě téměř vždy archeologickou lokalitu ničí. Na takových místech by se pak neměly provádět ani plošné archeologické výzkumy; „vykopána“ by v takovém případě měla být pouze ta část, která bude (například vybudováním základů pro novou budovu) zničena. Archeologický terén tak je uchráněn pro budoucí generace odborníků, kteří budou při interpretování nálezů disponovat pokročilejšími znalostmi i technologiemi. Z iniciativy pražského pracoviště vznikla digitální mapa archeologických lokalit v pražské památkové rezervaci, které jsou navrženy na plošnou ochranu před zemními zásahy. Ostravští archeologové provádějí archeologické výzkumy v celém Moravskoslezském kraji, zatímco olomoucké pracoviště se zaměřuje zejména na výzkumy v centru památkové rezervace Olomouc. Archeologové na generálním ředitelství NPÚ neprovádějí archeologické výzkumy, ale zaměřují se na tvorbu a aktualizaci informačního systému SAS – tzv. státního archeologického seznamu ČR.

Národní památkový ústav je mimo jiné sbírkotvornou institucí a plní povinnosti, které z toho vyplývají. V souvislosti s archeologií k nim patří evidence a konzervace předmětů a péče o ně. Národní památkový ústav disponuje dvěma moderními archeologickými depozitáři – v Ostravě a v Olomouci.

Jednotným „skladem“ všech archeologických dat je ISAD – informační systém o archeologických datech. Slouží odborníkům z NPÚ, zájemcům z oboru památkové péče, státní a veřejné správě i veřejnosti.

Archeologové a laická i odborná veřejnost

S výsledky své práce seznamují archeologové kolegy odborníky i veřejnost nejčastěji formou publikací nebo přednášek, archeologii jako obor se snaží popularizovat i na kulturních akcích nebo při příležitosti Mezinárodního dne archeologie. Na osvětovou činnost se zaměřuje zejména archeologické pracoviště v Telči, které ve spolupráci s tamním edukačním centrem pořádá výstavy, workshopy a vzdělávací programy pro děti i dospělé. Některá archeologická pracoviště NPÚ (např. pražské nebo pardubické) spolupracují se studenty místních vysokých škol.

Historie

Archeologická pracoviště vznikala postupně v rámci institucí, které předcházely dnešnímu Národnímu památkovému ústavu. První takové pracoviště bylo zřízeno v Praze v roce 1965 a od roku 1973 působí archeologové také v Olomouci. Jejich vznik si v té době vyžádala rozsáhlá stavební činnost v centrech velkých měst. V 90. letech 20. století pak byla kvůli potřebě připravovat podklady pro úřady státní správy archeologická pracoviště součástí všech památkových ústavů. Dnes působí v Národním památkovém ústavu 45 archeologů.

zpět na činnosti podle specializace

Archeologický výzkum

Celá Česká republika je územím s archeologickými nálezy, kromě míst v minulosti vytěžených nebo jinak znehodnocených. Každý, kdo má v plánu jakoukoli stavební nebo jinou činnost spojenou se zásahy do terénu či zemními pracemi, proto musí svůj záměr již v době přípravy ohlásit Archeologickému ústavu AV ČR a případně jemu nebo některé z oprávněných institucí umožnit provést záchranný archeologický výzkum; jednou z oprávněných organizací je i Národní památkový ústav.

Pracovníci archeologických pracovišť NPÚ zajistí podle svých kapacit na místech, kde  jsou kvůli stavbě nebo z jiných důvodů ohroženy archeologické nálezy, odborný záchranný archeologický výzkum (někdy pouze formou dohledu).

Pro právnické a podnikající fyzické osoby provádějí archeologické výzkumy hrazené investorem zejména tři největší archeologická pracoviště Národního památkového ústavu – Praha, Ostrava a Olomouc. V omezené míře je však provádějí i další, například pracoviště v Plzni. V mezích kapacitních možností vycházíme vstříc rovněž nepodnikajícím fyzickým osobám, které náklady spojené s provedením záchranného archeologického výzkumu nehradí.

Běžnou součástí pracovní náplně všech archeologických pracovišť NPÚ jsou konzultace a poskytování informací vlastníkům kulturních památek, právnickým osobám i dalším zájemcům o kulturní dědictví.