ÚOP v Ústí nad Labem

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu


Kostel (původně synagoga) v Třebívlicích v okrese Litoměřice - památka zapsaná v roce 2019

Poslední z trojice památek prohlášených v roce 2019.

Seznam nově prohlášených kulturních památek za rok 2019 je o dost skromnější oproti roku předchozímu. MK ČR z podaných návrhů prohlásilo pouze tři. O soše archanděla Michaela a božích mukách v Jiříkově na Děčínsku jsme již informovali. Tou třetí památkou je kostel (původně synagoga) v Třebívlicích v okrese Litoměřice.

Rozmach židovské komunity v Třebívlicích patrně souvisí se vstřícným postojem tehdejší majitelky panství Amélie von Levetzow a později její dcery Ulriky. Roku 1860 vzniká v Třebívlicích na místě předchozí dřevěné novorománská synagoga a od roku 1868 je založen a užíván i hřbitov. Nevelká židovská komunita ovšem v Třebívlicích postupně slábne a v rámci kongruového zákona (zákon o financování církví z r. 1926) splyne s lovosickou židovskou obcí. Synagoga je prodána tehdy nové Církvi československé, která si ji upravuje pro své účely. Bohoslužby se zde konaly do 80. let (jiné zdroje uvádějí do konce 90. let) 20. století, většina věřících patrně přešla do sboru v sousedních Solanech. Od této doby je bývalá stavba nevyužívaná.

Areál bývalé synagogy, do kterého původně patřila i sousední vinopalna č. p. 67 a ještě jeden dnes již zaniklý objekt shodného č. p., se nachází na jihovýchodním okraji obce Třebívlice (Trziblitz) při potoce Žejdlík. Synagoga má obdélný půdorys, je přízemní, avšak s patrem vnitřní galerie. Krytá je sedlovou střechou s drobnou lucernovou věžičkou. Hospodářská budova je přízemní, její pultová střecha se opírá o objekt sousední vinopalny. Oba objekty propojuje ohradní zeď. K logickým změnám došlo v rámci konverze na kostel, odstraněn byl aron ha-kodeš (svatostánek) a bima (pódium), zazděna byla nika aronu a velká okna v čelní stěně. Zrušena byla mikve (rituální lázeň). Přibyla věžička se zvony na hřebeni střechy. Kolna pro pohřební vůz byla upravena na sezónní malou modlitebnu.

Areál synagogy v Třebívlicích si však dochoval svůj autentický architektonický výraz, je důležitým dokladem historie obce a židovského osídlení v severních Čechách. Je jednou z pouhých šesti synagog (Žatec, Louny, Třebívlice, Budyně n. O., Úštěk, Děčín), které v Ústeckém kraji přežily existenci dvou totalitních režimů. Konverze na kostel ji nepřinesla nevratné změny, naopak, využití pro křesťanské bohoslužebné účely zřejmě přispělo k jejímu přežití.