Dvoupatrová budova s vysokým stupňovitým štítem zdobeným motivem klíčových střílen je dominantou Piaristického náměstí. Objekt byl vystavěn v letech 1529–1531 původně jako městská sýpka, později byl užíván jako sklad soli či městská zbrojnice, naposledy jako sklad drobného zboží. Uvnitř se nachází ve třech úrovních mohutná dřevěná trámová stropní konstrukce s fošnovými záklopy z doby výstavby, mladší dřevěné pilíře podpírají středový průvlak se sedly. Stavba má jeden z nejhodnotnějších goticko-renesančních hambalkových krovů na jihu Čech, ale bohužel starší nevhodný protipožární nátěr způsobil rozsáhlé poškození povrchu dřeva. Od osmdesátých let minulého století se Solnice nevyužívala. Devastace posledních desetiletí měla neblahý vliv na stav konstrukcí, podobně jako povodeň z roku 2002.
Při obnově bylo hlavním požadavkem zachování památky v celistvosti a její zpřístupnění veřejnosti. V prostorách Solnice jsou nyní v přízemí a prvním patře odbytové prostory restaurace, ve druhém patře pak salonek pro uzavřenou společnost. V podkroví se nachází výstavní prostor. Investor zvolil – s ohledem na sladění požadavků památkové péče s potřebami provozu – velmi náročnou cestu obnovy. Pro potřeby technologického zázemí nakonec posloužil blízký objekt, který sám není kulturní památkou. Vzniklo tak ojedinělé řešení spočívající ve vzájemném propojení budov cca 70 m dlouhým „produktovodem“ uloženým pod historickým Piaristickým náměstím. Tímto způsobem se přivádí pivo do stáčecích tanků v restauraci, energie pro napájení budovy a médium pro klimatizaci a všechny chladírenské technologie.
Vysoce odbornou řemeslnou kvalitu má obnova interiéru, oprava tříúrovňového krovu i zajištění stropních trámů a záklopů. Před zahájením oprav byly tyto jedinečné konstrukce v havarijním stavu. Do zhlaví trámů se musely vkládat ocelové prvky. Na práce tesařů navazovala povrchová úprava navržená technologem a restaurátorem. Podařilo se tak splnit požadavek maximální míry zachování původního materiálu a jeho autenticky ručně opracovaného povrchu bez pohledově se uplatňujících zásahů nebo nových zpevňujících vrstev. Realizace prokázala, že i komerční využití objektu může být památkově vstřícné.
Za Jihočeský kraj nominovalo územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování byli navrženi Ing. Lubor Gregora (generální projektant ateliéru Heritas, s. r. o.) a Ing. Václav Študlar (zástupce investora, společnosti Salinum CB, a. s.)
