Po stopách šlechtických rodů

Dlouhodobý a úspěšný projekt Národního památkového ústavu

Po stopách šlechtických rodů je název projektu, který v letech 2012-2023 organizuje Národní památkový ústav ve spolupráci s Ministerstvem kultury České republiky a dalšími vědeckými a paměťovými institucemi.

Jeho cílem je výzkum a prezentace odkazu šlechtických rodů zemí Koruny české, jejichž někdejší rezidence Národní památkový ústav spravuje. Každoročně se projekt zaměřuje buď na konkrétní rod, nebo reflektuje specifická témata spjatá se šlechtou.

Nápad na tento projekt se zrodil v roce 2010 při přípravě výstavy Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinamiVýstava, která byla k vidění od května do srpna 2011 ve Valdštejnské jízdárně v Praze, se stala součástí Rožmberského roku 2011. Následujícího roku odstartoval projekt Po stopách šlechtických rodů, jehož první ročník byl věnovaný rodu Pernštejnů.

2023: Harrachové – vznešenost zavazuje

Proč rod Harrachů? Letos uplyne 400 let od nástupu Arnošta Vojtěcha z Harrachu na pražský arcibiskupský stolec a zároveň 400 let od sňatku Isabely Kateřiny z Harrachu s Albrechtem z Valdštejna. Připomeneme také 70 let od zpřístupnění zámku Hrádek u Nechanic veřejnosti. Právě toto letní lovecké a reprezentační sídlo  Harrachů v Čechách a také státní zámek Janovice u Rýmařova jsou hlavními objekty 13. ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů Národního památkového ústavu tentokrát s podtitulem Harrachové – vznešenost zavazuje.

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

2022: Rok šlechtických slavností

Šlechtické zábavy. Triumfální vjezdy. Turnajová klání. Lovecké kratochvíle. Opulentní hostiny. Plesy a divadla. Zahradní slavnosti. Ohňostroje. Luxus, noblesa a elegance... Jak se dříve šlechta bavila? Krátila si pouze dlouhé chvíle, nebo se za velkolepou podívanou skrýval i hlubší význam? To vše připomene Rok šlechtických slavností. Dvanáctý ročník prestižního projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů se zaměří na fenomén šlechtických zábav a slavností v nejširším významu.

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

2021: Rok osvícenské šlechty

Projekt Rok osvícenské šlechty byl už jedenáctou akcí v dlouhodobém projektu Po stopách šlechtických rodů, který pořádá Národní památkový ústav za podpory Ministerstva kultury České republiky. 

Osvícenství – myšlenkový proud, srovnatelný v dějinách evropské civilizace pouze s humanismem, přinesl v polovině 18. století do habsburské monarchie myšlenky svobody, kritického myšlení a touhu měnit po staletí nehybnou společnost k lepšímu. Nové podněty, přicházející do střední Evropy z vyspělých zemí západní Evropy, nejdříve zasáhly vzdělanou aristokracii, která o nezbytnosti osvícenských reforem brzy přesvědčila i vládní kruhy. Období vlády císařovny Marie Terezie a jejích synů Josefa II. a Leopolda II. proměnilo barokní monarchii k nepoznání. Stovky patentů učinily z říše moderní stát s vyspělou byrokracií a novými institucemi. Poddaným pak bylo umožněno vykročit vstříc moderní občanské společnosti, v níž se mohli setkat se základy právního státu, náboženskou tolerancí, veřejným mínění a možností nebývalého společenského vzestupu. Nositelem hlavních ideí osvícenství zůstala v habsburské monarchii zejména šlechta, působící u dvora, v armádě a diplomacii – kancléř Václav Antonín z Kaunitz-Rietbergu, hrabě Bedřich Vilém z Haugwitz, maršálové Gideon Laudon a Leopold Daun a mnozí další. Rok osvícenské šlechty, navazující na předchozí úspěšné ročníky cyklu Po stopách šlechtických rodů, chtěl však připomenout i řadu nepříliš známých intelektuálů, politiků spisovatelů, vlastenců, sběratelů umění, vědců, milovníků hudby, svobodných zednářů i šarlatánů, kteří ducha osvícenství šířili po celé střední Evropě.

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

2020: Valdštejnové – lvi ve službách císařů

V průběhu roku 2020 představí Národní památkový ústav jeden z nejstarších rodů na území Čech – rod Valdštejnů.

Projekt pod názvem „Valdštejnové – lvi ve službách císařů“ se soustředí zejména na příslušníky rodu, kteří v 17. až 19. století položili základ bohatého kulturního dědictví. Především jde o významná rodová sídla – zámky Mnichovo Hradiště a Duchcov, které rodina vlastnila od 17. století. Ve sbírkách Národního památkového ústavu se nachází bohatý a rozmanitý mobiliář shromážděný rodinou v průběhu staletí – soubor rodinných podobizen, žánrové obrazárny, knihovny, ucelené sbírky různého charakteru a množství dalších historických předmětů, které spolu s objekty názorně ilustrují bohatý odkaz zanechaný rodem Valdštejnů.

Projekt bude prezentovat valdštejnský rod prostřednictvím nové instalace na zámku Duchcov. Zavede vás do rozšířených expozic u hrobky Albrechta z Valdštejna, valdštejnských interiérů a divadla na zámku Mnichovo Hradiště a pomocí on-line prezentace představí duchcovskou obrazárnu k roku 1823.

V rámci celého roku se uskuteční výstavy na půdě Senátu Parlamentu ČR a Národního památkového ústavu a série odborných přednášek o architektuře, malířství, válečném umění nebo hospodářství doby Valdštejnů. Celoroční projekt zahrnuje kulturní a hudební akce, Hradozámeckou noc s hlavním stanem na zámku Mnichovo Hradiště, speciální prohlídky běžně nepřístupných míst, komentované procházky po valdštejnské architektuře, slavnosti a edukační program pro děti – to vše na téměř 30 památkách v celé České republice.

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

2019: Gallasové a Clam-Gallasové: Noblesa severních Čech

Rok 2019 byl věnován rodu Gallasů a Clam-Gallasů, který je dnes spojován především se severními Čechami, ale jeho vliv sahal téměř po celé tehdejší monarchii. Garantem byla územní památková správa Národního památkového ústavu na Sychrově.

Rok Gallasů a Clam-Gallasů byl zahájen v březnu 2019 v Nosticově paláci. Stěžejními objekty v rámci Národního památkového ústavu byly hrad a zámek Frýdlant, hrad Grabštejn a zámek Lemberk s akcemi konanými v průběhu celé sezony včetně Hradozámecké noci, která přinesla celodenní program, do něhož se postupně zapojili výše zmíněné objekty. Věčerní a noční program vyvrcholil na na Grabštejně. Bredovský letohrádek zámku Lemberk nabídl panelovou výstavu, na jejímž vzniku se podílelo i územní odborné pracoviště v Liberci.

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

2018: Šlechta českých zemí v evropské diplomacii

Hrady, zámky a další památky ve správě Národního památkového ústavu se v návštěvnické sezóně 2018 vydaly za příběhy více či méně známých osobností z řad šlechty českých zemí, které svým diplomatickým uměním ovlivnily běh evropských a světových dějin. Na čtyřiceti dvou památkových objektech probíhaly výstavy a kulturní akce zaměřené na šlechtické rody, které se věnovali vznešenému umění diplomacie.

Projekt nazvaný Šlechta českých zemí v evropské diplomacii byl součástí Evropského roku kulturního dědictví 2018.

Jeho hlavním garantem byla územní památková správa Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Veškeré informace o projektu naleznete zde.

Přehled jednotlivých kulturních akcí.

 

2017: Rok renesanční šlechty

Rok renesanční šlechty navazuje na úspěšné projekty Národního památkového ústavu: Rožmberský rok, Pernštejnský rok, Rok francouzské kultury, Rok pánů z Kunštátu či Lucemburský rok připomněly nejvýznamnější aristokratické a panovnické rody vytvářející po staletí dějiny našeho státu. 

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

2016: Lucemburský rok

U příležitosti 700. výročí narození císaře Karla IV. pořádá Národní památkový ústav řadu akcí věnovaných nejen největšímu Lucemburkovi, ale i stopám, které jeho rod zanechal na území Čech a Moravy.

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

2015: Velká hradozámecká inventura

 

2014 : Rok pánů z Kunštátu