Po stopách šlechtických rodů

Rok italské šlechty si klade za cíl oslavit kulturní vlivy a umělecké inspirace, které na naše území od 16. do 18. století pronikaly spolu s významnými šlechtickými rody ze země pod Alpami. Slavnostní zahájení proběhne na začátku dubna v Květné zahradě v Kroměříži, kde si připomeneme 350. výročí od dokončení první etapy jejího budování italskými stavebními mistry na objednávku olomouckého biskupa se severoitalskými kořeny, Karla II. z Lichtensteinu-Castelkorna. Projekt Rok italské šlechty se zaměří především na rody Collalto, Colloredo, Piccolomini a jejich sídla v Uherčicích, Opočně a Náchodě, která se stanou centry několika doprovodných kulturních akcí, včetně srpnové Hradozámecké noci. Hlavním výstupem projektu bude památková obnova a zpřístupnění barokního apartmánu s ojedinělou štukovou výzdobou italské provenience v západním křídle státního zámku Uherčice.

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

Projekt Po stopách šlechtických rodů v roce 2024 představil veřejnosti, jak Habsburkové bydleli v Čechách a na Moravě v 18.–20. století a jak zděděná či zakoupená sídla přizpůsobovali svému vkusu i zálibám. Z historického hlediska se projekt zaměřil na členy rodu, kteří v Čechách a na Moravě pobývali dlouhodobě a měli tady své zázemí a domov. Hlavními objekty tohoto ročníku byly státní zámky Ploskovice, Zákupy a Konopiště.

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

Proč rod Harrachů? V roce 2023 uplynulo 400 let od nástupu Arnošta Vojtěcha z Harrachu na pražský arcibiskupský stolec a zároveň 400 let od sňatku Isabely Kateřiny z Harrachu s Albrechtem z Valdštejna. Připomněli jsme si také 70 let od zpřístupnění zámku Hrádek u Nechanic veřejnosti. Právě toto letní lovecké a reprezentační sídlo Harrachů v Čechách a také státní zámek Janovice u Rýmařova byly hlavními objekty 13. ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů Národního památkového ústavu tentokrát s podtitulem Harrachové – vznešenost zavazuje.

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

Šlechtické zábavy. Triumfální vjezdy. Turnajová klání. Lovecké kratochvíle. Opulentní hostiny. Plesy a divadla. Zahradní slavnosti. Ohňostroje. Luxus, noblesa a elegance... Jak se dříve šlechta bavila? Krátila si pouze dlouhé chvíle, nebo se za velkolepou podívanou skrýval i hlubší význam? To vše připomněl Rok šlechtických slavností. Dvanáctý ročník prestižního projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů se zaměřil na fenomén šlechtických zábav a slavností v nejširším významu.

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

Projekt Rok osvícenské šlechty byl už jedenáctou akcí v dlouhodobém projektu Po stopách šlechtických rodů, který pořádá Národní památkový ústav za podpory Ministerstva kultury České republiky. 

Osvícenství – myšlenkový proud, srovnatelný v dějinách evropské civilizace pouze s humanismem, přinesl v polovině 18. století do habsburské monarchie myšlenky svobody, kritického myšlení a touhu měnit po staletí nehybnou společnost k lepšímu. Nové podněty, přicházející do střední Evropy z vyspělých zemí západní Evropy, nejdříve zasáhly vzdělanou aristokracii, která o nezbytnosti osvícenských reforem brzy přesvědčila i vládní kruhy. Období vlády císařovny Marie Terezie a jejích synů Josefa II. a Leopolda II. proměnilo barokní monarchii k nepoznání. Stovky patentů učinily z říše moderní stát s vyspělou byrokracií a novými institucemi. Poddaným pak bylo umožněno vykročit vstříc moderní občanské společnosti, v níž se mohli setkat se základy právního státu, náboženskou tolerancí, veřejným mínění a možností nebývalého společenského vzestupu. Nositelem hlavních ideí osvícenství zůstala v habsburské monarchii zejména šlechta, působící u dvora, v armádě a diplomacii – kancléř Václav Antonín z Kaunitz-Rietbergu, hrabě Bedřich Vilém z Haugwitz, maršálové Gideon Laudon a Leopold Daun a mnozí další. Rok osvícenské šlechty, navazující na předchozí úspěšné ročníky cyklu Po stopách šlechtických rodů, chtěl však připomenout i řadu nepříliš známých intelektuálů, politiků spisovatelů, vlastenců, sběratelů umění, vědců, milovníků hudby, svobodných zednářů i šarlatánů, kteří ducha osvícenství šířili po celé střední Evropě.

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

V průběhu roku 2020 představil Národní památkový ústav jeden z nejstarších rodů na území Čech – rod Valdštejnů.

Projekt pod názvem „Valdštejnové – lvi ve službách císařů“ se soustředil zejména na příslušníky rodu, kteří v 17. až 19. století položili základ bohatého kulturního dědictví. Především jde o významná rodová sídla – zámky Mnichovo Hradiště a Duchcov, které rodina vlastnila od 17. století. Ve sbírkách Národního památkového ústavu se nachází bohatý a rozmanitý mobiliář shromážděný rodinou v průběhu staletí – soubor rodinných podobizen, žánrové obrazárny, knihovny, ucelené sbírky různého charakteru a množství dalších historických předmětů, které spolu s objekty názorně ilustrují bohatý odkaz zanechaný rodem Valdštejnů.

Projekt prezentoval valdštejnský rod prostřednictvím nové instalace na zámku Duchcov. Zavede vás do rozšířených expozic u hrobky Albrechta z Valdštejna, valdštejnských interiérů a divadla na zámku Mnichovo Hradiště a pomocí on-line prezentace představí duchcovskou obrazárnu k roku 1823.

V rámci celého roku se uskutečnily výstavy na půdě Senátu Parlamentu ČR a Národního památkového ústavu a série odborných přednášek o architektuře, malířství, válečném umění nebo hospodářství doby Valdštejnů. Celoroční projekt zahrnoval kulturní a hudební akce, Hradozámeckou noc s hlavním stanem na zámku Mnichovo Hradiště, speciální prohlídky běžně nepřístupných míst, komentované procházky po valdštejnské architektuře, slavnosti a edukační program pro děti – to vše na téměř 30 památkách v celé České republice.

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

Rok 2019 byl věnován rodu Gallasů a Clam-Gallasů, který je dnes spojován především se severními Čechami, ale jeho vliv sahal téměř po celé tehdejší monarchii. Garantem byla územní památková správa Národního památkového ústavu na Sychrově.

Rok Gallasů a Clam-Gallasů byl zahájen v březnu 2019 v Nosticově paláci. Stěžejními objekty v rámci Národního památkového ústavu byly hrad a zámek Frýdlant, hrad Grabštejn a zámek Lemberk s akcemi konanými v průběhu celé sezony včetně Hradozámecké noci, která přinesla celodenní program, do něhož se postupně zapojily výše zmíněné objekty. Večerní a noční program vyvrcholil na na Grabštejně. Bredovský letohrádek zámku Lemberk nabídl panelovou výstavu, na jejímž vzniku se podílelo i územní odborné pracoviště v Liberci.

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

Hrady, zámky a další památky ve správě Národního památkového ústavu se v návštěvnické sezóně 2018 vydaly za příběhy více či méně známých osobností z řad šlechty českých zemí, které svým diplomatickým uměním ovlivnily běh evropských a světových dějin. Na čtyřiceti dvou památkových objektech probíhaly výstavy a kulturní akce zaměřené na šlechtické rody, které se věnovali vznešenému umění diplomacie.

Projekt nazvaný Šlechta českých zemí v evropské diplomacii byl součástí Evropského roku kulturního dědictví 2018.

Jeho hlavním garantem byla územní památková správa Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

Rok renesanční šlechty navázal na úspěšné projekty Národního památkového ústavu: Rožmberský rok, Pernštejnský rok, Rok francouzské kultury, Rok pánů z Kunštátu či Lucemburský rok a připomněl nejvýznamnější aristokratické a panovnické rody vytvářející po staletí dějiny našeho státu. 

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.

U příležitosti 700. výročí narození císaře Karla IV. uspořádal Národní památkový ústav řadu akcí věnovaných nejen největšímu Lucemburkovi, ale i stopám, které jeho rod zanechal na území Čech a Moravy.

Více o projektu a jednotlivých aktivitách.