Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě založili v roce 1259 Rožmberkové ve snaze osidlovat a kultivovat pustou pohraniční krajinu. Při restaurování hlavní, takzvané Rožmberské brány se zjistilo, že v ní bývala malovaná vrata. Obě křídla se podařilo objevit a po restaurování nyní doplňují bohatou výzdobu průčelí.
Detail průčelí hlavní brány kláštera Vyšší Brod s renesančními vraty
Restaurování nástěnných maleb průčelí přineslo objev ikonograficky bohaté malířské výzdoby oslavující kromě založení kláštera také příslušníky rodu, konkrétně Viléma z Rožmberka († 1592) a jeho čtvrtou ženu Polyxenu z Pernštejna, za jejichž vlády a finančního přispění výzdoba kolem roku 1590 vznikla. Díky nim si měl každý návštěvník kláštera od konce 16. století připomenout nejen velkolepý zakladatelský čin, ale i trvalou podporu jednoho z nejvýznamnějších českých rodů. Součástí obrazu je korunovaná Panna Maria s Ježíškem obklopená září, která stojí na půlměsíci (tzv. Assumpta, Nanebevzatá), patronka a ochranitelka cisterciáckého řádu, kterou doprovázejí dva řádoví světci – sv. Bernard a sv. Benedikt. Ve spodní části průčelí se objevil motiv rožmberského jezdce, po jehož stranách jsou erby zmíněného vladařského páru – rožmberský a také erb a zubří hlava pernštejnského rodu. V malbě jsou zakomponovány i dva kamenné rožmberské erby pocházející ze 14. století.
Restaurování průčelí brány kláštera probíhalo od roku 2014 a skončilo v květnu 2015 osazením dvoukřídlých malovaných renesančních vrat s rožmberskými erby pětilisté růže a nákladným kováním, o jejichž existenci se donedávna vůbec nevědělo. Při přípravě restaurátorských prací totiž nalezl pracovník NPÚ fotografii vrat pořízenou v 80. letech 20. století a následné pátrání v rozsáhlém klášterním areálu přineslo překvapivé zjištění, že byla uložena na půdě kláštera. Dendrochronologická analýza odhalila, že byla vyrobena ze smrků pokácených někdy po roce 1625. Původní vstupní vrata byla s největší pravděpodobností zničena za třicetileté války, kdy v klášteře několikrát pobývalo vojsko a panství zasáhly selské nepokoje. Pro uklidnění situace proto musela být zhotovena novější, nyní nalezená vrata.
Obě jejich křídla prošla náročným restaurováním, při němž byly sejmuty nečistoty a druhotné nátěry a doplněna poškozená místa na spodním okraji; odborně ošetřeno bylo rovněž originální soudobé kování, tedy závěsy a zámek. Téměř čtyři století stará vrata se poté mohla vrátit na původní místo, aby svou erbovní výzdobou doplnila bohatě zdobené průčelí hlavní brány klášterního areálu.
Za Jihočeský kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Českých Budějovicích
Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování byli za kolektiv restaurátorů navržen Václav Veřtát (na restaurování se podíleli: Václav Veřtát – truhlářské práce, Luděk Červenka – kovářské práce, ak. mal. Hana Vítová – polychromie, Tomáš Skořepa – nástěnné malby, Jan Korecký – kamenný portál, erby a ostění oken)
