Venkovský dům čp. 26 s ateliérem Míly Doleželové a Jiřího Mareše v Klatovci
Venkovský dům čp. 26 v Klatovci (okr. Jihlava) je autenticky dochovanou ukázkou lidové architektury západní části Českomoravské vrchoviny z poloviny 19. století. Od roku 2023 je kulturní památkou nejen pro své architektonické hodnoty, ale také jako jedinečná autorská galerie spjatá s malířkou Bohumilou Doleželovou a grafikem Jiřím Marešem.
Dům je úzce spjat s životem a tvorbou uměleckého manželského páru – malířky Bohumily Doleželové (1922–1993), známé pod jménem Míla, a grafika Jiřího Mareše (1932–1984), kteří zde žili a tvořili v letech 1961–1972. Plochy fasád domu i vnitřní strany ohradní zdi obepínající dvorek se pro ně staly prostorem experimentálního hledání osobité umělecké tvorby a realizace.
Vzniklo zde třináct nástěnných maleb Bohumily Doleželové a šest sgrafit Jiřího Mareše, které zásadně proměnily charakter usedlosti. Nenápadný venkovský dům se tak stal pozoruhodnou galerií pod širým nebem.
Malby a sgrafita byly prováděny na připravených omítkových podkladech. Na jejich technologickém řešení se významně podílel zejména Jiří Mareš, který zde pravděpodobně experimentoval s různým složením materiálů a sledoval jejich odolnost vůči povětrnostním vlivům.
Kvalitu provedení dokládá skutečnost, že i po více než padesáti letech byla díla dochována v rozsahu umožňujícím jejich restaurování a částečné přiblížení původní podobě.
Restaurátorský zásah proběhl ve dvou etapách. První etapa v roce 2024 byla zaměřena především na konsolidaci dochovaného materiálu, zpevnění omítkových vrstev a stabilizaci degradovaných částí, zejména v dolních partiích ploch vystavených srážkám a mrazovým cyklům.
Navazující druhá etapa se soustředila na restaurování originálu a citlivé doplnění chybějících částí tak, aby byl obnoven pokud možno ucelený výraz děl při zachování maximální materiálové a umělecké autenticity. Restaurátor tak řešil jak technologickou stránku zásahu – tedy použití materiálů blízkých originálu – tak otázku míry rekonstrukce chybějících částí omítek, barevné vrstvy i celých sgrafitových kompozic.
Po dokončení obnovy vyvstala otázka dlouhodobé ochrany. Pro plochy, které nejsou kryty přesahem střechy, je navržena instalace subtilních kovaných konstrukcí nesoucích vyspádované skleněné krytí, jež ochrání omítky před přímým působením srážek.
Současně je plánována pravidelná kontrola a preventivní údržba v intervalu dvou až tří let, případně dle aktuálního stavu.
Tvorba Bohumily Doleželové je zaměřena na člověka, mezilidské vztahy a existenciální témata; v 50. a 60. letech tvořila výrazný motiv jejího díla romská kultura.
Po sňatku s Jiřím Marešem v roce 1958 docházelo k vzájemnému uměleckému ovlivňování obou autorů. Jiří Mareš vytvořil rozsáhlý soubor dřevořezů, litografií a olejomaleb; k vrcholům jeho tvorby patří právě monumentální sgrafita.
Stálá expozice díla Míly Doleželové je dnes umístěna v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči, které svou sbírku postupně rozšiřuje o další autorčina díla.
Její tvorba si získala mezinárodní ohlas již v 60. letech 20. století a je zastoupena v zahraničních sbírkách a reprezentativních prostorách mimo jiné v USA, Mexiku, Tel Avivu či Paříži.
Kulturní památka v Klatovci tak představuje nejen cenný doklad tradičního venkovského stavitelství, ale i mimořádně autentické svědectví o osobním i tvůrčím světě dvou výrazných osobností českého umění druhé poloviny 20. století.