Od dnešního dne až do pátku 14. září mohou milovníci památek v internetovém hlasování vybírat vítěze zvláštního ocenění Památky děkují. To je součástí již tradičního každoročního klání o Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro.
Zatímco odborná porota vybírá vítěze v jednotlivých kategoriích (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky), může veřejnost podpořit některý z návrhů na cenu bez ohledu na soutěžní kategorii.
Na webu Národního památkového ústavu získají hlasující informace o tom, co se v loňském roce povedlo objevit, zachránit, obnovit nebo prezentovat a kdo se o to zasloužil. Hlasovat však lze pouze pro jednoho z navržených. Hlasování probíhá na webových stránkách NPÚ do pátku 14. září. Slavnostní vyhlášení se pak uskuteční 3. října na zámku v Jindřichově Hradci.
Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.
Nominace za rok 2017 uzavřela pracoviště NPÚ počátkem května a do celostátního kola vyslala celkem 21 uchazečů.
Územní odborné pracoviště v Pardubicích nominovalo ze všech památkářských počinů v Pardubickém kraji tyto dva kandidáty:
Bronzová situla z pozdní doby bronzové z Kladiny
Situla z Kladiny ve východních Čechách je unikátním nálezem, který v českých muzejních sbírkách postrádá paralely. Díky odbornému zdokumentování nálezového kontextu navíc zůstaly zachovány cenné informace o památce, kterou mohou spatřit návštěvníci Východočeského muzea.
Bronzovou situlu lze datovat na sklonek mladší doby bronzové až počátek pozdní doby bronzové, tedy na konec 11. a 10. století př. Kr. Nádoba o výšce a maximálním průměru 60 cm je částečně poškozena, dno je odděleno od spodní části výdutě. Ústřední výzdobu tvoří tepané kotouče a čtveřice vodních ptáků (patrně labutí) v heraldickém postavení. Zpracování je velmi detailní, u vodních ptáků jsou patrné zobáky či nožky. Výjevy lze interpretovat jako znázornění „slunečních bárek“.
Situla je prvním nálezem svého druhu v oblasti České republiky, což poukazuje na význam regionu na sklonku mladší a počátku pozdní doby bronzové. Zároveň je velmi cenným příspěvkem k problematice výzkumu bronzových depotů, které jsou významným fenoménem daného období. Jejich účel a důvod ukládání však doposud nebyl spolehlivě vysvětlen. Každý nález tak vnáší do této problematiky více světla. Obzvláště cenná pak je skutečnost, že nádoba byla odborně vyzvednuta archeology, tudíž nedošlo ke ztrátě informace o kontextu, jak tomu u drtivé většiny podobných případů bývá. Nález tak můžeme interpretovat jako záměrně uložené monodepozitum. Díky zdařile zvolené strategii mediální prezentace ze strany zaměstnanců muzea působí tento příklad osvětově na široké vrstvy veřejnosti, což je velmi cenné, obzvláště v době, kdy značná část kovových artefaktů končí na černém trhu či v soukromých sbírkách.
Situla se stane součástí archeologické expozice Proti proudu času – Pardubicko v pravěku a raném středověku, která ve Východočeském muzeu vznikla v roce 2015. Provádí návštěvníka dějinami regionu od raného středověku až do nejstarších dob. Zahrnuje interaktivní prvky i haptickou stezku, čímž značně rozšiřuje cílovou skupinu návštěvníků. Jsou zde prezentována řada významných artefaktů, včetně bronzového depotu ze Lžovic, dvouramenného sekeromlatu z Kunětic či unikátní neolitické plastiky hlavy kozla z Třebosic. Výzkum doby bronzové má na Pardubicku tradici již od 19. století, což se odráží i v konceptu expozice, kterou nález vhodně doplní.
Na základě odvysílané televizní reportáže byli archeologové z VČM kontaktováni kolegy z muzeí v maďarském Debrecínu a Hajdúböszörmény, kde registrují čtyři velmi podobné nádoby s téměř identickou výzdobou. Deponovány byly taktéž samostatně, daleko od sídelních oblastí, tedy i nálezový kontext se jeví velmi podobně. Tento podnět vyvolal spolupráci na mezinárodní úrovni, jež otevírá zcela nové možnosti bádání.
Za Pardubický kraj nominovalo územní odborné pracoviště v Pardubicích
Na cenu NPÚ v kategorii prezentace hodnot bylo navrženo Archeologické oddělení Východočeského muzea v Pardubicích, zastoupené Mgr. Tomášem Zavoralem (vedoucí oddělení)
Objev obrazů z legendy sv. Isidora v kapli sv. Isidora v Křenově
Kaple sv. Isidora v Křenově prošla v letech 2004–2017 generální obnovou, jejímž završením se stalo restaurování interiérového vybavení. V jeho průběhu se podařilo určit námět tří obrazů, které se přes havarijní stav dochovaly překvapivě dobře.
Hřbitovní kaple sv. Isidora založená roku 1707 je významná centrální raně barokní stavba stojící v malé obci Křenov na českomoravském pomezí. Interiér je zdoben figurálními nástěnnými malbami a štukovými postavami světců a andílků s ústřední sochou sv. Isidora ve výklenku hlavního oltáře. Výzdoba kaple sv. Isidora v Křenově se řadí se mezi význačné historické, umělecké a liturgické doklady z barokního období v Pardubickém kraji, kvůli poškození střechy a následnému zatékání se však nacházela v havarijním stavu. Její demontování a uskladnění v nevyhovujících podmínkách pak vedlo k dalšímu poškození. Celé vybavení pokryla silná vrstva plísně, předměty byly napadeny dřevokaznou houbou i červotočem a povrchové úpravy se ve velkých krustách uvolňovaly a odpadávaly. Některé části mobiliáře byly odcizeny nebo se ztratily. Roku 2004 obec Křenov získala od farnosti kapli do svého vlastnictví a zahájila její renovaci.
Restaurování vnitřního vybavení se ujal restaurátor Josef Čoban spolu s dcerou Hanou. Restaurátorské práce byly náročné a zdlouhavé, musely být sanovány rozbujelé plísně a uvolněné vrstvy povrchových úprav se opakovaně upevňovaly. Restaurován byl hlavní oltář se sochou Boha Otce, průčelí kruchty, dveře do sakristie, lavice i čtyři cechovní postavníky a lucerny. Podařilo se nalézt některé ztracené artefakty, jiné byly podle historických fotografií znovu zhotoveny.
Na průčelí kruchty se nacházejí tři obrazy malované na plátně, o nichž se donedávna nevědělo, jaký výjev zobrazují. Teprve po odstranění silně zakalených laků a kontaminace plísněmi se objevily překvapivě velice dobře dochované malby. Díky pátrání Hany Čobanové, jež se kaplí zabývala ve své diplomové práci, víme, že zobrazují deset scén ze života sv. Isidora Madridského, odpovídajících kapitolám světcova životopisu z roku 1673. Na každém z obrazů se nachází několik scén ze života svatého muže. Na prvním je zachycena stěžejní scéna zázračné orby, kdy sv. Isidorovi spočívajícímu v modlitbách pomáhali na poli andělé; další výjevy znázorňují zázračné vytrysknutí pramene ze skály, scénu s oslem a vlkem a s pomlouvači. Druhý obraz zachycuje zázračný výjev množení zrní, krmení ptáků a příběh o Isidorově zbožné manželce Marii de la Cabeza. Poslední obraz představuje v hlavním motivu sv. Isidora křísícího dceru svého pána Jana de Vergas, v pozadí pak zachraňujícího svého syna utonulého ve studni a zázračné obdarování poutníka jídlem.
Výsledkem snažení restaurátorů je zrenovovaný interiér kaple, který mohou návštěvníci po mnoha letech znovu obdivovat. Kromě precizní restaurátorské práce špičkové úrovně je velkým přínosem nadstavba restaurátorského úkolu – objevné zjištění uměnovědného charakteru vztahující se k místně uctívanému světci sv. Isidorovi Madridskému, vypovídající o historii kaple a místa, kde vznikla.
Za Pardubický kraj nominovalo územní odborné pracoviště v Pardubicích
Na cenu NPÚ v kategorii objev, nález roku byli navrženi MgA. Hana Čobanová a akad. mal. Josef Čoban (restaurátoři), Na restaurování mobiliáře se podíleli Jakub Kučera, Mgr. art. Luboš Machačko, MgA. Petr Rejman a další.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je naplňovat v Pardubickém kraji poslání odborné instituce památkové péče dané zejména zákonem o státní památkové péči, tzn. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje. Mimo to zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky, podílí se na jejich evidenci, spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií i dalších odborných podkladů ke kulturním památkám a provozuje veřejně přístupnou, odbornou knihovnu. Odborníci z řad zaměstnanců ústavu se rovněž účastní odborných konferencí, seminářů a kolokvií, participují na přednáškách, komentovaných prohlídkách, programech pro školní kolektivy a dalších aktivitách určených pro veřejnost. Další informace najdete na www.npu.cz, respektive http://www.npu.cz/uop-pa/, případně na Facebooku (Pardubičtí památkáři aneb novinky nejen z Příhrádku)
Kontakt:
Mgr. Jana Řehounková, tisková mluvčí NPÚ, ÚOP v Pardubicích, rehounkova.jana@npu.cz, 724 663 648
