Záchrana nejstarší dřevěné studny na světě

Při archeologickém průzkumu u obce Ostrov, v místech výstavby rychlostní komunikace R35, byla v roce 2019 objevena čtyřboká studna zhotovená z dubového dřeva. Následný dendrochronologický průzkum odhalil, že studna pochází z 6. tisíciletí před naším letopočtem, a jedná se tak o nejstarší nález datované dřevěné konstrukce na světě.

  • Nálezová situace dubové studny

    Nálezová situace dubové studny

Studna sestává ze čtyř rohových sloupků s podélnými drážkami, do nichž byla zapuštěna prkna v sedmi řadách nad sebou. Půdorysné rozměry studny jsou 80 × 80 cm a výška 140 cm. Odborníci z Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně nález datovali do let 5259–5256 př. n. l. Jeho dobrý stav umožnil následné vyzvednutí celé studny v jednom bloku. Jednalo se přitom o technologicky náročnou akci, jaká byla v České republice uskutečněna vůbec poprvé. Ve stejné lokalitě byla nalezena i další studna z jedlového dřeva, která zatím datována nebyla. Obě studny převzala Fakulta restaurování v Litomyšli a za pomoci nejmodernějších metod přistoupila k jejich konzervaci.

Po konzultaci s pracovníky VŠCHT Praha byla zvolena konzervace koncentrovaným roztokem sacharózy, jenž dokáže nahradit část vody v degradovaném dřevě a při vysychání nedochází k jeho smršťování. V konzervačním roztoku bylo dřevo ponořeno jeden rok, následně bylo vyjmuto a citlivě vysušeno v prostředí se stabilní teplotou. Během vysoušení nedošlo k žádným nežádoucím změnám dřeva, a obě studny se tak podařilo zachovat v takové podobě, že se mohou stát budoucím exponátem Východočeského muzea v Pardubicích.

Díky restaurátorům z Fakulty restaurování v Litomyšli a jejich vysoce profesionálnímu přístupu se obě studny mohou zařadit mezi nejvýznamnější archeologické objevy, jež se v posledních desetiletích podařilo v České republice uskutečnit. Vhodně zvolenými technologickými postupy i samotným stářím objevu lze celou akci záchrany považovat za unikátní nejen v evropském, ale patrně i celosvětovém kontextu.

Za Pardubický kraj nominuje územní odborné pracoviště v Pardubicích.

Na cenu NPÚ v kategorii IV. Záchrana památky jsou navrženi Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, zastoupená proděkanem Karolem Bayerem, a restaurátoři Jaroslav Alt, Jiří Hubinka a Marek Laška.

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.