Archeologické výzkumy lokality Nesvětice přiblížily dvě odlišné etapy vývoje jedné polykulturní lokality – období raného středověku a 2. světové války. V obou případech jde o jedinečné akce, výjimečné v rámci České republiky, ale i evropského prostoru.
Archeologická lokalita zaniklé obce Nesvětice – nálezy
Od roku 2012 probíhá na ploše přibližně 6 km2 projekt Strategický průzkum předpolí Lomu Bílina. O existenci zdejšího pohřebiště a kostela z konce 12. nebo počátku 13. století se vědělo již díky dřívějším archeologickým akcím, avšak detekovaný rozsah středověkého pohřebiště, kde se celkový počet hrobů odhaduje až na dva tisíce, je mimořádný. Díky novým nálezům, zejména typicky slovanským šperkům a mincím, je zřejmé, že pohřebiště bylo používáno od 11. století do 13. století. Zdá se tedy, že v raném středověku šlo o jakési centrální pohřebiště, kam pohřbívali své mrtvé obyvatelé všech okolních sídlišť v průběhu tří století. V raně středověkých Čechách jde o zcela výjimečný jev.
V rámci podprojektu Archeologie a 2. světová válka na Mostecku byl od roku 2012 prováděn jen několik set metrů od raně středověkého pohřebiště archeologický výzkum postavení německého protiletadlového dělostřelectva z období 2. světové války. Z leteckých fotografií z roku 1953 a geofyzikálním průzkumem bylo zjištěno, že na polích mezi bývalou silnicí Braňany – Jenišův Újezd a bývalým letištěm Libkovice se nacházejí dvě postavení. V letech 1939 až 1942 postavili Němci v Záluží u Mostu továrnu na výrobu syntetických pohonných hmot, proti spojeneckým náletům pak okolo závodu vybudovali perimetr mohutné protiletadlové obrany. V celém prostoru zůstalo velké množství válečného odpadu včetně nevybuchlé munice, které bylo nutno vyčistit. Archeologové zde proto spolupracovali s odborníky z Vojenského historického ústavu, v případech aktivní munice také s policejními pyrotechniky. Díky výzkumu bylo možné rekonstruovat podobu postavení pro dělostřelecké kanony – protiletadlový kanon stál uprostřed na osmibokém železobetonovém základu, součástí objektu býval hlavní sklad munice, zajištěn byl i přívod elektrické energie. Konstrukce objektu byla dřevěná s plochou prkennou střechou, z cihel byly vyzděny stěny skladu munice. Díky archeologickému výzkumu byla také rozpoznána funkce kruhových objektů na starých leteckých snímcích z roku 1953, považovaných původně za krátery po pumách. ukázalo se, že se jedná o trhací jámy k likvidaci četné munice z poválečné doby.
Obě archeologické akce na polykulturní lokalitě Nesvětice jsou důvodovým způsobem jedinečné. Raně středověkého pohřebiště je mimořádné množstvím zkoumaných pohřbů, které v České republice nemá obdoby. V druhém případě jde o dosud nejrozsáhlejší výzkum archeologie 2. světové války nejen v České republice, ale i v rámci Evropy.
Za Ústecký kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Ústí nad Labem.
Na cenu NPÚ v kategorii objev, nález roku byl navržen Archeologický ústav Akademie věd ČR, Praha, v. v. i., zastoupený Mgr. Petrem Čechem (vedoucí průzkumu).
