Restaurování nástěnných maleb v kostele Čtrnácti sv. pomocníků a Zvěstování P. Marie v Kadani

V interiéru pozdně gotického klášterního kostela už restaurátoři více než deset let obnovují jedinečné nástěnné malby. Pod omítkou s malbami z druhého desetiletí 17. století při tom objevili starší vrstvu s malbami z konce 15. století. Díky konzultacím s historikem, jež přispěly k zasazení maleb do souvislostí historického a stavebního vývoje kláštera, se podařilo najít specifické konzervátorské řešení umožňující zachovat a prezentovat v symbióze obě hodnotné malířské vrstvy.

  • Jižní loď, střední pole, detail prostupu dvou vrstev maleb, stav po restaurování

    Jižní loď, střední pole, detail prostupu dvou vrstev maleb, stav po restaurování

Když v roce 2014 skončily práce v presbytáři kadaňského kostela Čtrnácti sv. pomocníků a Zvěstování P. Marie, restaurátoři se přesunuli do trojlodí zaklenutého pozdně gotickou síťovou žebrovou klenbou. Detailní restaurátorský průzkum potvrdil předpoklad, že pod mladšími monochromními nátěry jsou především v jižní lodi rozsáhlé malby navazující na malířskou výzdobu presbytáře z druhého desetiletí 17. století. Znázorňovaly postavy skupiny čtrnácti světců identifikovaných latinskými popisy a korunu nesenou anděly, pod níž byl šedavý rozvilinový ornament. Pod touto – značně uvolněnou – vrstvou však byly ještě starší malby s řadou klečících mužských postav příslušníků rodu Fictumů na zelenavém pozadí a s torzy nápisů, díky nimž je bylo možné přibližně datovat ke konci 15. století. Jde tak o nejstarší dochovanou nástěnnou malbu v Kadani.

Jižní loď, horní část středního pole, stav před restaurováním Jižní loď, střední pole, horní část, stav po restaurování

Předmětem odborné diskuse se stal další postup při restaurování – jak prezentovat alespoň nejvýznamnější části starší malby, ale nepoškodit při tom mladší vrstvy. Řešení usnadnila skutečnost, že nad nejzachovalejšími částmi starší malby už v minulosti mladší vrstva odpadla. Na většině plochy proto zůstaly zachovány mladší nástěnné malby a jen na některých místech z ní vystupují klečící mužské a ženské postavy rodu Fictumů, kteří měli v místě pod výjevem rodové pohřebiště. Další pole jižní stěny bylo vymalováno scénou Šalamounova soudu – a odkrytí ještě čeká protilehlou scénu Posledního soudu, s níž korespondují i dvě odkryté postavy evangelistů na mezilodních pilířích kostela.

Své objevy restaurátoři průběžně konzultovali s Lukášem Gavendou, historikem Městského muzea v Kadani, což pomohlo zasadit malby do souvislostí historického a stavebního vývoje areálu. Mezioborová spolupráce se osvědčila a kadaňské řešení může sloužit jako příklad v dalších podobných situacích.

Za Ústecký kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Ústí nad Labem

Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování byli navrženi akad. mal. Markéta Pavlíková, prof. Karel Stretti s týmem restaurátorů AVU a Mgr. Lukáš Gavenda (Městské muzeum Kadaň)

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.