V Telči bude představena publikace připomínající jezuity

Úvodní texty publikace jsou obecně věnované dějinám a architektuře jezuitského řádu v českých zemích, další statě se pak konkrétně zaměřují na dějiny města a panství Telč. Nejedná se o napínavý příběh, plný barvitých událostí, ale spíše o pohled zblízka do celkem poklidných dějin města, panství a řádového domu v průběhu dvou staletí. Přímý vhled do společenství řeholníků obývajících dům třetí probace čtenáři poskytuje fiktivní líčení jednoho z nich, řádového historika Joanna Millera. Před čtenářem vyvstane plastický a živý historický obraz ze 16.–18. století na ploše malých dějin duchovní komunity, která přímo ovlivňovala život města. Editory publikace jsou Ivana Čornejová, Jiří M. Havlík a Josef Hrdlička. Publikace je jedním z výstupů stejnojmenného projektu, který probíhal v letech 2016 až 2020.

„Měl za úkol poznat a popsat fungování řádu v Telči, vztah majitelů panství, členů jezuitského řádu, představitelů katolické církve a městské komunity. Rozsáhlý výzkum si předsevzal také přispět ke korigování mýtů a polopravd o jezuitském řádu,“ upřesňuje ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči, Pavel Macků.

Národnímu památkovému ústavu se partnery v řešení projektu staly Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd České republiky a hlavní koordinátor projektu Historický ústav Akademie věd České republiky. Projekt byl uskutečněn na základě finanční podpory v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II, kód DG16P02M043).

Více na www.jezuitetelc.cz.

Akce se uskuteční za dodržení platných epidemiologických opatření. - Pro vstup na akci je nutné splnit jednu z následujících podmínek:

• doložit negativní RT-PCR test starý nejvýše 72 h,
• doložit negativní antigenní test starý nevýše 24 h,
• prokázat potvrzením poskytovatele zdravotních služeb podstoupení RAT antigenního testu za dozoru zdravotnického pracovníka prostřednictvím on-line služby s negativním výsledkem nejvýše 24 hodin před konáním akce
• doložení prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění covidem-19 v době ne delší než 180 dnů přede dnem konání akce,
• aplikaci očkování proti covidu-19, přičemž od poslední dávky vakcíny (druhé u dvoudávkových vakcín, první u jednodávkových vakcín), musí uplynout nejméně 14 dní.

Dále platí povinnost mít zakrytá ústa a nos respirátorem a dodržovat 1,5 m rozestupy. Dezinfekce rukou bude k dispozici.

Tovaryšstvo Ježíšovo (Societas Iesu) neboli jezuitský řád patří k nejvýznamnějším řeholním společenstvím římskokatolické církve. Bylo založeno sv. Ignácem z Loyoly v roce 1534 a schváleno papežskou kurií roku 1540. Do českých zemí přicházejí první jezuité roku 1556 na pozvání císaře Ferdinanda I. Skupina, kterou vyslal do Prahy sám zakladatelem řádu, přišla z Říma přes Vídeň. V neklidných časech stavovského povstání (1618-1620) bylo Tovaryšstvo z řádových domů vypuzeno (Klementinum, Jindřichův Hradec, Český Krumlov, Chomutov), aby se po bitvě na Bílé Hoře na naše území vrátilo. V období následné rekatolizace se stalo silným nástrojem vládnoucí habsburské dynastie v zápase s nekatolíky. Hlavní náplní řádu vždy byla a je pastorační a misijní činnost, jeho členové však také výrazně vynikli na poli vzdělávání, vědy i obecně kulturního působení. Postupem času na našem území vznikla síť jezuitských řádových domů a česká provincie se osamostatnila (1623) z rakouské provincie, pod níž původně české země spadaly. Klíčovou úlohu ve vzdělávání hrály univerzity v Praze a Olomouci. Tím se Tovaryšstvu podařilo zastávat monopol v oblasti vysokého školství, čímž si vysloužili nevraživost jak mezi dalšími řeholními řády, tak i u špiček církevní hierarchie. Důležitým aspektem souvisejícím s jejich činností byla i správa mnoha poutních míst. Roku 1773 bylo Tovaryšstvo Ježíšovo zrušeno výnosem papeže Klementa XIV. Jedním z hlavních důvodů byl dalekosáhlý vliv řádu a jeho rostoucí světská i církevní moc. Řád byl následně obnoven roku 1814 papežem Piem VII. a tzv. druhé Tovaryšstvo působí dodnes.