Restaurování kašny v Josefově
Klasicistní kašna je již dlouhou řadu let nefunkční a její současný stav je havarijní. V minulých dnech byla proto rozebrána na jednotlivé díly a začne samotné restaurování. Restaurování některých částí bude probíhat na místě, na Masarykově náměstí v Josefově, jiné díly budou převezeny do ateliéru restaurátora Tomáše Vondrušky.
Kašna byla vystavěna roku 1817 uprostřed pevnosti, přesně na místě, kde byl při založení pevnosti roku 1780 určen centrální geometrický střed, od něhož se na speciálním měřičském stole vyměřovala všechna budoucí zástavba.
Kašna je raně klasicistní dílo, které navrhl rakouský grafik a kreslíř, spoluzakladatel a první ředitel pražské Akademie, Josef Bergler. Podle jeho návrhu vysekali sochař Josef Malínský centrální pilíř se sousoším a josefovský kameník Jan Rumpelmayer zbylou architekturu. Kašna byla budována jako centrální zásobárna vody pro pevnost. Je vysekána z pískovce z lokality kolem Dvora Králové nad Labem a z Božanova. Kašnu tvoří nádrž elipsového půdorysu sestavená z pískovcových dílů. Uprostřed ní pak stojí sochařsky pojednaný pilíř. Mohutný sokl pilíře zdobí ve spodní části čtyři maskarony s otevřenými ústy, které slouží jako chrliče vody. Nad nimi se tyčí hlavní středová část s postavami dvou shrbených vojáků v antickém rouchu s přilbami. Vojáci společně nesou a podpírají vrcholovou kamennou mísu, v níž se nacházela tryska, ze které stříkala voda. Na plintu pod nohami vojáků je vysekán nápis JOS. BERGLER INV JOS. MALINZKI FECIT 1817 (Jos. Bergler zpracoval předlohu, Jos. Malinsky vytvořil). Na severozápadní straně je u paty schodišťové podesty osazeno staré litinové pítko. Původně byla kašna ohraničena kamennými patníky spojenými řetězem a dvěma napajedly s pumpami umístěnými naproti sobě.
Kašna je již dlouhou řadu let nefunkční a její současný stav je havarijní. Při poslední obnově byl vnitřek nádrže vylit betonovou skořepinou, která měla zabránit prosakování vody a pohybům jednotlivých dílců stěn kašny. Její účinek byl však opačný, neboť beton sám začal trhat kámen i spáry a monolitická plocha nevydržela neustálé vibrace, které kolem kašny způsobuje motorový provoz. Centrální pilíř se sochařskou výzdobou je zachovaný celý jako původní, kromě vrcholové mísy, která byla vysekána v 80. letech a nahradila tu dožilou. Dnes je pilíř se sochami pokrytý zčernalou vrstvou krust a nečistot, které kameni škodí a znehodnocují ho.
Pod kašnou bude zbudován nový základ a do země vybudována nová provozní šachta, která bude zajišťovat zásobu vody a technologie pro provoz jejího vodního režimu. Do kašny budou nainstalovány moderní vodovodní a elektrotechnologie, které zajistí její bezpečný a bezchybný provoz. Do vnitřku nádrže budou též osazena světla, která budou osvětlovat pilíř kašny. Dále budou na původní místo kolem kašny navráceny 4 kamenné patníky.
Přesto že je technologie obnovy vytyčena, počítá se s tím, že během rozebírání díla se řada předpokladů teprve ověří, neboť většina skrytých konstrukcí nebyla nikdy rozebrána a prozkoumána. Je tedy dost možné, že ještě během obnovy budou vyvstávat nové okolnosti, které bude potřeba zpracovávat a podřizovat jim momentálně stanovené metody a postupy. To ovšem také umožní památku důkladně poznat, pochopit její originální koncept a celkovou vizi, kterou se bude současná obnova snažit respektovat a zachovat pro budoucí generace.
