Divadlo: Don Quijote de la mAncha
Areál otevíráme v 19:00. Můžete si přinést deku, karimatku nebo skládací židličku a baterku na cestu zpátky.
DIVADLO KLAUNIKY BRNO uvádí
NEJHRANĚJŠÍ AUTORSKOU KOMEDII SOUČASNOSTI
DON QUIJOTE DE LA ANCHA
Představení, které prodlužuje život
Didaktická klaunikyáda na motivy románu Miguela Cervantese Saavedry uchopená dle vzoru velkého českého emigranta Jana Ámose Komenského.
V hlavní roli přední světový chůdoherec Lenoir Montaine.
Účinkují: Zuzana-Anna Rút, Dominika Duff, Monika Mušková-Rajská, Zdeněk Korčian, Zdeněk Zdenek Mazáč a další
Režijní vedení: Boleslav Polívka
Dramatizace: Zdeněk Mazáč, Zdeněk Korčian
Scéna: Dušan Ždímal
Kostýmy: Alice Lašková
Hudba: Části „Bolera“ od Maurice Ravela a symfonie „Don Quijote“ Richarda Strausse
Svéráznému zpracování osudů Dona Quijota a věrného služebníka Sancho Panzy nechybí humor, nadsázka, fantazie ani mystifikace. Po formální stránce zvolil režijní poradce představení, autor, mim, básník těla i duše Boleslav Polívka cestu didaktické klaunikyády.
S vědomím toho, že společnost je poznamenaná dekadencí a nedostatkem ideálů a opravdových vzorů, předstupují před diváky 2,38 m vysoký profesor španělského jazyka a literatury a 120ti kilogramová Ancha pracující jako vychovatelka na kominickém internátě ve Šlapanicích, v kostýmech Dona Quijota a Sancho Panzy. Se skupinou španělštinářů se ujímají nelehkého úkolu: - co nejlépe ztvárnit příběh důmyslného rytíře Dona Quijota.
Osou představení je vzájemné prolínání několika významových rovin. Řazením scén, počínaje bojem s větrnými mlýny až do Quijotova zmoudření je vytvářen příběh Dona Quijota, kterým neustále prostupují osudy profesora a vychovatelky, odrážející jejich slabosti i velikost, pošetilost i odcizení.
Střetáváním těchto dvou rovin vzniká řada humorných situací, jež jsou odrazovým můstkem pro vytváření nového vztahu mezi profesorem (hrajícím Dona Quijota), vychovatelkou Anchou (představující Sanchu) a dalšími postavami děje (princezna Dulcinea, pasováček, atd.). Jakoby celá inscenace vznikala momentálně před zraky a za aktivní spolupráce diváků.
Názornost, atraktivnost, spontánnost, lidový humor a především přirozená hravost. Forma, která je v představení Don Quijote de la Ancha Divadla Klauniky užita, je vlastně hra na hru v tom nejdivadelnějším slova smyslu. Výsledkem toho je pocit radosti z odkrývání a sdílení vzájemného vztahu mezi hercem a divákem, radost ze společné účasti na tvorbě okamžiku, která je umocněna prožitkem hybatelské síly ušlechtilého donkichotství.
Dr. Jan Skutil
