V Kraji Vysočina přibyla jedna kulturní památka a byla rozšířena ochrana několika stávajících kulturních památek

V prvním čtvrtletí roku 2020 byla prohlášena za kulturní památku synagoga v Pacově. Dále byla rozšířena památková ochrana tří stávajících kulturních památek: areál jezuitského gymnázia v Telči byl rozšířen o zahradu, areál při farním kostele sv. Václava ve Stonařově o kostnici, márnici a ohrazení a na poutním místě na Křemešníku došlo k rozšíření památkové ochrany o budovy bývalé školy, fary a hájovny.

Synagoga v Pacově se nachází v historickém centru města, přibližně 150 m jihozápadně od náměstí. Patrová stavba obdélného půdorysu se zkosenými nárožími, sedlovou střechou a dvojicí štítů na západním a východním průčelí je vystavěna ve střídmém novorománském stylu. Byla postavena ve 2. polovině 19. století na starších základech klasicistní synagogy z počátku 19. století, těžce poškozené požárem. Za autora projektu starší klasicistní stavby je udáván pacovský stavitel a tesařský mistr Tomáš Polívka, autor novorománské přestavby je neznámý. Synagoga byla užívána k bohoslužebným účelům do podzimu 1941, kdy byly uzavřeny všechny synagogy v Protektorátu Čechy a Morava. Následně docházelo ke střídání majitelů a až do počátku 90. let 20. století byla využívána jako sklad, dílna či balírna. V roce 2017 vznikl spolek Tikkun Pacov, který hodlá synagogu zrenovovat a navrátit do veřejného prostoru jako dějiště kulturně-vzdělávacích akcí.

„Synagoga v Pacově tvoří spolu s židovským hřbitovem jediný hmatatelný doklad existence již zaniklé místní židovské komunity. Je také hodnotným příkladem novorománské maloměstské synagogy“, konstatuje ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Pavel Macků. 

V prvním čtvrtletí roku 2020 došlo k rozšíření památkové ochrany bývalého jezuitského gymnázia v Telči (okres Jihlava) – byla doprohlášena zahrada bývalého jezuitského gymnázia. Rozkládá se v těsném sousedství kostela Jména Ježíš a bývalé jezuitské koleje. Vyplňuje prostor vnitrobloku mezi náměstím Zachariáše z Hradce a ulicí Seminářská a zároveň odděluje obytné domy od zázemí Tovaryšstva Ježíšova. Urbanisticky významná zatravněná a doposud nezastavěná plocha vnitrobloku je historicky spjata s jezuitským řádem a zejména s bývalým jezuitským gymnáziem, s nímž tvoří integrální součást. Uzavřená plocha sloužící jako relaxační prostor byla historicky zcela nedílnou a důležitou součástí většiny školních i jezuitských zařízení.

„Zahrada s přístupovým kamenným schodištěm a vysokou ohradní zdí s brankou tvoří zajímavý příklad a doklad vývoje veřejného prostranství, školního zázemí i přirozené protipožární bariéry“ doplňuje Macků.

Areál při farním kostele sv. Václava ve Stonařově (okres Jihlava) sestával ze souboru jednotlivých osamocených staveb kostela sv. Václava, unikátního pozdně románského karneru a barokní poklony se sousoším Kalvárie, zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek. V prvním čtvrtletí roku 2020 se součástí areálu staly stavby bývalé márnice postavené v empírovém slohu, renesanční kostnice a plocha bývalého hřbitova s ohrazením, což přispělo k jeho ucelenosti a zhodnocení stávajícího souboru památkově chráněných staveb. Všechny stavby zároveň dokumentují postupný stavební vývoj areálu a vytvářejí urbanisticky cennou dominantu obce.

„Z hlediska stavebního i architektonického pojetí se jedná o významný soubor sakrálních a církevních staveb, který nemá v širokém regionu obdoby“, shrnuje Macků.

Budova renesanční kostnice se do dnešních dnů – zejména v úrovni přízemí – dochovala v původní nezměněné podobě z doby výstavby. Zachována je dvojice štěrbinových oken, vstupní otvor osazený historickou dveřní výplní, trámový strop či hrubě utahované renesanční omítky. Celý areál farního kostela je dnes ohrazen poměrně neobvykle dřevěným plaňkovým plotem osazeným do kamenných plotových sloupků. Součástí areálu je také kamenný kříž a pomník obětem I. světové války.

Objekty bývalé školy, fary a hájovny v areálu významného poutního místa na Křemešníku (okres Pelhřimov) se nacházejí v těsné blízkosti kostela Nejsvětější Trojice, který je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek a výrazně dotvářejí jeho prostředí a neoddělitelně se podílejí na jeho organické a ideologické celistvosti. Celý poutní areál je  kompaktním celkem s jasně komponovanými pravidly barokního stavitelství, kdy sakrální stavba představuje centrální bod, kolem něhož se nachází částečný věnec ambitů doplněný budovami s přímým vztahem k poutní svatyni, přičemž všechny navazující stavby přirozeně uzavírají poutní areál. Nově prohlášené stavby byly ve své zděné podobě vystavěny nejpozději v 1. polovině 19. století, jak dokládá zákres stabilního katastru z roku 1829.

„Soubor budov na Křemešníku vykazuje značné urbanisticko-kompoziční, symbolické, duchovní i historické hodnoty odrážející postupný vývoj poutního místa“, dodává Macků.

Kromě 2985 nemovitých kulturních památek, z toho 16 národních kulturních památek, se na území Kraje Vysočina nacházejí 3 městské a 3 vesnické památkové rezervace, 22 městských a 5 vesnických památkových zón a 1 krajinná památková zóna. Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány: Telč - historické jádro města, Zelená hora - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Třebíč - soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa, což znamená, že Kraj Vysočina se může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v rámci ČR (celkem 3).

Fotografie ke stažení

Soubory ke stažení

Související kontakty

Nepodléhá CC

Ilona Ampapová

  • redaktor
  • 567 213 116, 724 663 511
  • Hradecká 6/, Telč
Nepodléhá CC

Ing. Marie Fuňáková

  • pracovník památkové péče
  • 567 213 116, 778 750 068
  • Hradecká 6/, Telč