Objev rudního mlýna ze 13. století u Havlíčkova Brodu

Při archeologickém výzkumu, který předcházel stavbě silničního obchvatu Havlíčkova Brodu, byl na východním břehu Stříbrného potoka objeven relikt rudního mlýna, datovaného do druhé poloviny 13. století. Jedná se o teprve druhý přímý archeologický doklad vodního kola ve středověkém hornictví a hutnictví.

  • Fragmenty mlýnského kola

    Fragmenty mlýnského kola

Relikt rudního mlýna se nacházel na přechodu nivy do svahovin na východním břehu Stříbrného potoka. Výzkum měl charakter plošné exkavace ve čtvercové síti. Areál byl charakteristický množstvím archeometalurgického materiálu, ústředním objevem však byly pozůstatky mlýna. Mezi dochovanými dřevy vyniká segment vodního kola, které lze interpretovat jako korečník poháněný stabilní asymetrickou vodní zátěží v korcích. Výpočet i grafické modelování průměru kola došly k výsledku 5 m.

Ze stovek dřev z lednice i z kanálu je dendrochronologicky datováno 50 vzorků, v nichž se rýsuje několik horizontů: 1270–1274; 1292–1293 a 1295–1299. Tato data jsou klíčovým indikátorem doby údržby kanálu, od čehož lze odvozovat i dobu existence mlýna. Součástí areálu byla i liniová struktura v sousedství mlýna, kterou lze z hlediska nivelací i parametrů považovat za pozůstatek náhonu.

Zřízení středověké stříbrné hutě předcházelo vykácení lesa, jehož pozůstatky zde byly rovněž objeveny a interdisciplinárně zkoumány. Podle dendrodat byl smýcen ve 30. až 40. letech 13. století, což je i doba transformace předlokační osady Brod na město.

Situace byly doprovázeny také množstvím organických artefaktů: jmenovat lze např. části bot a útržky oděvů, nádherně zdobenou koženou pochvu na nůž, zlomek soustružené misky, ale i lýková lana. Organická složka nálezů dává obrazu práce a života ve středověké huti neobyčejnou hloubku.

Objev je v Evropě teprve druhým přímým archeologickým dokladem vodního kola ve středověkém hornictví a hutnictví. Ve středoevropském měřítku pak jde o vůbec první objev tohoto druhu v tak dobrém a komplexním stavu zachování. Podává jedinečné svědectví o technické úrovni produkce stříbra ve středověkém českém státě na sklonku přemyslovského období. Objev má vysoký potenciál posunout poznání v oblastech medievistické a montánní archeologie, ale i hospodářských dějin a dějin techniky. Ve všech oblastech má nadnárodní, tzn. celoevropský význam.

Za Kraj Vysočina nominuje ÚOP v Telči.

Na cenu NPÚ v kategorii IV. Objev, nález roku jsou navrženi Archaia Brno, z. ú., zastoupená Mgr. Jakubem Těsnohlídkem a Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, zastoupený doc. Mgr. Petrem Hrubým, Ph.D.

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.