Další výjimečný objev pražských archeologů nominován na Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro za rok 2017

Valentinská brána a hradba  (© Muzeum hl. m. Prahy, nepodléhá CC)

Archeologové pražských vědecko-výzkumných institucí se poprávu řadí k nejčastěji nominovaným na Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro a nejinak je tomu za rok 2017 již v 5. ročníku soutěže. Do celostátního kola posílá územní odborné pracoviště v Praze za kraj hlavní město Praha objev Valentinské brány a hradby středověkého opevnění Starého Města pražského v domě Na Kocandě. Vedle ceny v kategorii „objev, nález roku“ se Valentinská brána uchází samozřejmě i o cenu Památky děkují, jejíhož vítěze vybírá veřejnost v online hlasování od 27. června do 14. září 2018.

V minulých ročnících byly nominovány stavební sanace (konzervace) zříceniny Nového hradu v Kunraticích (2013), odkryv dosud neznámé části starší předrománské kostelní stavby pod pozůstatky baziliky sv. Vavřince na Vyšehradě (2014) a konečně vloni jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů 21. století – rotunda sv. Václava na Malé Straně –, který si odnesl nejen dvě ceny NPÚ, ale aktuálně v pátek 22. června i Cenu Europa Nostra v kategorii památkové péče a třetí místo v ceně veřejnosti Europa Nostra.

Vynikající badatelské a dokumentační výsledky archeologů v Praze v letošním ročníku v kategorii „objev, nález roku“ reprezentuje nominace objevu Valentinské brány a hradby středověkého opevnění Starého Města pražského v domě Na Kocandě, učiněného při záchranném archeologickém výzkumu prováděném oddělením archeologických sbírek Muzea hlavního města Prahy. Vedoucím výzkumu byl archeolog Petr Starec, stavebněhistorický průzkum pozůstatků hradby a brány provedl archeolog a historik architektury Miroslav Kovář, petrografický rozbor zdiva geolog Jan Zavřel a dendrochronologické datování Tomáš Kyncl. Geodet Jiří Vidman provedl fotogrammetrické zmapování a 3D modelování a nad rámec úkolu vyrobil filmový materiál z celé akce.

Pozůstatky hradební zdi a brány z poloviny 13. století se podařilo odkrýt v souvislosti s rekonstrukcí činžovního domu zvaného Na Kocandě v Křižovnické ulici čp. 71, který se po mnoha letech chátrání dočkal kompletní rekonstrukce. Jedinečný objev přináší nové informace o podobě staroměstského opevnění. Vyzdvihnout je třeba i vynikající zdokumentování nálezu za příkladné mezioborové spolupráce specialistů. Relikty budou při výjimečných příležitostech prezentovány veřejnosti.

 

Archeologické oddělení Muzea hlavního města Prahy provádělo záchranný archeologický výzkum v  domě již od počátku roku 2016. Poté, co byl ve sklepích domu vymezen očekávaný průběh hradby Starého Města pražského z poloviny 13. století, byla v roce 2016 odkryta linie hradby proti vodě v celkové délce cca 26,5 m podél břehu Vltavy. Hradba je zachována pod podlahou sklepů do výše asi 2 m.

V roce 2017 byla v severní části sklepení domu objevena brána. Podařilo se tak lokalizovat průchod hradbou, který se nacházel v těsném sousedství dnešní Kaprovy ulice a jímž vedla cesta ze Starého Města k frekventovanému brodu na malostranský Klárov. Brána byla dosud známa jen z písemných pramenů jako brána sv. Valentina, podle blízkého románského kostela tohoto zasvěcení. Identifikovány byly dvě její stavební etapy. V první fázi šlo patrně o prostý uzavíratelný průchod – branku o světlosti cca 2,55 m. Z této nejstarší branky byla zachycena především jižní špaleta a dochovaný dřevěný práh (dub skácený někdy po roce 1239). V mladší fázi se jednalo o bránu s pískovcovým portálem, která vznikla ve zvýšené poloze a byla mírně posunuta k jihu. Šířka tohoto portálu činila cca 3,6 m. Nalezené části nového dubového prahu byly dendrochronologicky datovány přibližně do 60., respektive 70. let 13. století.

Valentinská brána z poloviny 13. století je unikátním archeologickým nálezem, vzácným pozůstatkem staroměstského opevnění. Poprvé při výzkumech staroměstského opevnění se takto podařilo odkrýt celý půdorys brány i významnou část jejího zdiva. Hradební zeď se zachovala ve výjimečně souvislé délce více než 26 metrů. Objev je o to důležitější, že vzhled parkánových a především hradebních bran dosud uniká bližšímu poznání. Nejnovější nálezy pozůstatků staroměstské fortifikace tak přinášejí důležité údaje pro rekonstrukci její podoby.

Vzácně dochované relikty staroměstského opevnění, včetně původních a s fortifikací souvisejících archeologických terénů, zůstanou zachovány a díky vstřícnému přístupu vlastníka objektu bude umožněna jejich prezentace při výjimečných příležitostech.

Nominace za rok 2017 uzavřela pracoviště NPÚ počátkem května a do celostátního kola vyslala celkem 21 uchazečů ze všech krajů České republiky. Zatímco odborná porota bude vybírat vítěze soutěže v jednotlivých kategoriích (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky), může veřejnost podpořit nominované bez ohledu na soutěžní kategorii, a to od 27. června až do pátku 14. září v internetovém hlasování na webových stránkách NPÚ o zvláštní ocenění Památky děkují.

Na webu Národního památkového ústavu získají hlasující informace o tom, co se v loňském roce povedlo objevit, zachránit, obnovit nebo prezentovat a kdo se o to zasloužil. Hlasovat však lze pouze pro jednoho z navržených. Slavnostní vyhlášení všech cen se uskuteční 3. října 2018 na zámku v Jindřichově Hradci.

Celá tisková zpráva ke stažení.

Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje Národní památkový ústav letos pátým rokem. Smyslem ceny je upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče, ukázat, co se povedlo, a ocenit ty, kteří se o to zasloužili, ve čtyřech kategoriích (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky). O udělení ceny rozhoduje odborná komise. Své favority letos může znovu podpořit i veřejnost; v letních měsících budou lidé moci hlasovat ve veřejné anketě. S výsledky hodnocení se veřejnost i nominovaní seznámí na podzim.