Kahlerův pomník, stojící na místě tragické události, je kulturní památkou

Zatím nejnovější přírůstek ke kulturním památkám na území Karlovarského kraje představuje klasicistní pomník Johanna Michaela Kahlera v lese na Chlumském vrchu u Horních Pochlovic na Sokolovsku. Drobný žulový objekt ve tvaru čtyřbokého jehlanu (obelisk) z roku 1811 je upomínkou na tragické úmrtí statkáře Kahlera a unikátní je tím, že se dochoval přímo na místě nešťastné události.

K té došlo 22. srpna 1811, kdy byl majitel statků Lítova a Nového Dvora u Kynšperku nad Ohří Kahler v lese na Chlumském vrchu zastřelen, pravděpodobně při lovu. K tragické smrti došlo nešťastnou náhodou, když se Kahlerovu revírníkovi údajně zahákla zbraň za větev, puška se odjistila a výstřel zabil Kahlera, stojícího před revírníkem.

Pomník vysoký 86 centimetrů je zdoben křížem a motivem květů a zkřížených palmových ratolestí. Všechny strany jehlance se základnou 42x38 centimetrů nesou nápis minuskulní frakturou o tragické události: „Denk / mahl / des / Herrn / Michael / Kahlers / Gutsbe / sitzer von // Litten / grün / und / Neu / hof seines / Alters / 61 Jahr / ist allhier / von seinem / eigenem // Re / vier / jäger / unvor / sichtiger / Weise / den 22. / August / früh / zwischen / 10 und 11 Uhr // er / schossen / worden / 1811“, (Pomník pana Michaela Kahlera, majitele statků Lítova a Nového Dvora, stáří svého 61 let, byl zde neopatrným způsobem zastřelen svým vlastním revírníkem 22. srpna 1811 mezi 10. a 11. hodinou ráno). Pomník byl údajně původně zakončen drobnou koulí, toto je však doloženo pouze svědectvím jednoho z německých starousedlíků. Horní část pomníku dnes již chybí.

Pomník vychází z klasicistní kamenické tradice širšího okolí. Obelisk (pyramida) bez svého vrcholu symbolizuje zánik (pomíjivost) a jako motiv byl na objektech sepulkrálního charakteru hojně užíván již od renesance. Stejně tak však koule na vrcholu byla často užívána, symbolizovala věčnost.

Kamenný pomník je umělecky, epigraficky a historicky významným příkladem drobné památky sepulkrálního charakteru, která pomáhá utvářet jedinečnou kulturní krajinu. Navíc tento typ drobné architektury dochovaný v dobrém stavu přímo na místě konkrétní tragické události není nijak obvyklý. Takovéto drobné objekty jsou projevem a dokladem vývoje evropské kultury, který je typický právě pro středoevropský region. Spolu s drobnými sakrálními architekturami nacházejícími se v krajině se tyto objekty podílejí na formování identity kraje a jsou významnou součástí kulturního dědictví, které je třeba chránit.