Architektura ve službách první republiky v Karlovarském kraji

Druhou zastávkou putovní výstavy „Architektura ve službách první republiky“ se po Krajské knihovně v Karlových Varech stane muzeum v Sokolově. Výstava představuje na třiceti vybraných stavbách z Karlovarského kraje vývoj a směřování meziválečné architektury, které do značné míry ovlivnila situace po rozpadu rakouské monarchie. Výstavu si mohou zájemci prohlédnout ve výstavních prostorách sokolovského zámku již nyní, na středu 14. listopadu 2018 od 16 hodin je připravena komentovaná prohlídka s historikem architektury Mgr. Lubomírem Zemanem z loketského pracoviště Národního památkového ústavu.  Výstavu připravil Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti, v rámci oslav stého výročí vzniku Československa. 

Na území dnešního Karlovarského kraje stejně jako jinde v česko-německém pohraničí se již od středověku uplatňovalo specifické stavitelství. Dominovala zde západoevropská architektura hrázděného domu a zdejší lázeňská města se programově orientovala na vídeňské centrum. Zrod samostatného Československa vedl u německojazyčného obyvatelstva k potřebě redefinovat svou národní identitu, reprezentovanou mimo jiné jazykem architektury, která v opozici vůči internacionálním proudům českého vnitrozemí akcentovala kontinuitu místní stavební tradice, a nové inspirační zdroje hledala v sousedním Německu. Zdejší oblasti tak začala dominovat architektonická tvorba ve stylu Heimatstilu, geometrické secese, klasicizující moderny a expresionismu.

Česky mluvící obyvatelstvo se v této době dočkalo zřízení řady menšinových škol, které byly obdobně jako ve vnitrozemí realizovány především ve formách strohé moderny, rondokubismu a posléze konstruktivismu a funkcionalismu. Kromě školních budov se tyto architektonické proudy projevily na řadě správních, poštovních a drážních úřadů, jakož i nově vznikajících spolkových, družstevních a obchodních domů. V období hospodářské krize pak bylo realizováno množství sociálních a inženýrských staveb, které měly zmírnit její dopady a zlepšit ekonomickou a sociální situaci obyvatel.