V šestnácti měl jasno: budu kastelánem! Lukáš Kunst střídá čestného občana Karlštejna

Když se řekne Jaromír Kubů, téměř každý si hned vybaví Karlštejn. Jméno a tvář bývalého kastelána jsou nejen pro kolegy z Národního památkového ústavu, ale pro celou širokou veřejnost a média spojeny jednoznačně s hradem Karlštejnem. Jak se to stalo? Jaromír Kubů pracoval nejdříve dlouhá léta jako sezónní průvodce na různých památkách po celé republice – hradu Kost, zámku Sychrov či hradu a zámku Rožmberk nad Vltavou, až se nakonec v roce 1980 stal průvodcem na Karlštejně. Podobně jako jeho nástupce Lukáš Kunst zde ale hned nezakotvil. Hned o rok později se stal vedoucím provozu na hradě Český Šternberk, další rok na zámku Březnice.

Zpět na Karlštejn se dostal až v roce 1987, kdy přijal pozici samostatného historika umění a byl zároveň pověřen vedením hradu. Od roku 1989 musel nastavit zcela nová pravidla fungování návštěvnického provozu, přišla neklidná devadesátá léta se svými výzvami i hrozbami. Objevily se vážné problémy památky, které bylo nutné složitě a neodkladně řešit. Bylo nutné zcela přebudovat koncepci instalace interiérů a připravit hrad na mezinárodní srovnávání. To vše musel Jaromír Kubů zvládnout za plného provozu.

Díky významu Karlštejna v českých dějinách a aktivnímu přístupu kastelána se z Jaromír Kubů postupem času stala téměř„kulturní celebrita”. Často veřejně vystupoval, účastnil se nejrůznějších kulturních pořadů a soutěží a zapáleně prezentoval hrad nejširší veřejnosti, studentům VŠE v Praze dokonce přednášel marketing památek. Zásluhy nese Jaromír Kubů také za vytvoření neobyčejně efektivního týmu pracovníků se schopnými manažery, kteří se následně uplatnili i na dalších památkových objektech. Dobré vztahy si udržoval s městysem Karlštejn a celým regionem. Že jsou si jeho přínosu pro Karlštejnsko vědomi, se definitivně potvrdilo na konci loňského roku. Za svou práci na hradě Karlštejn získal Jaromír Kubů od městyse Karlštejn jako první v historii obce Čestné občanství Karlštejna.

Lukáš Kunst nastupuje na pozici správce hradu právě v době, kdy Karlštejn čeká rozsáhlá obnova. Cíl má jasný – doufá ve zdárný výsledek rekonstrukce a také v to, že mu za sto let nikdo nevyčte, co s Karlštejnem udělal. Po celou dobu oprav se bude snažit, aby zůstal hrad otevřený. Nejvýznamněji se zásah dotkne suterénu Císařského paláce, kde jsou nyní veřejné toalety pro návštěvníky. Ty vznikly poměrně nešetrně v 80. letech minulého století a jsou zastřešené železobetonovým stropem. Rekonstrukce počítá s rehabilitací prostoru, vzniknout zde má víceúčelový sál s menší expozicí. Úpravami projde také část parkánu, který se více otevře veřejnosti, v budoucnu by se zde mohly konat i svatební obřady. Dále bude ve vyšším suterénu purkrabství přístupnému z nádvoří nově zavedeno návštěvnické centrum s pokladnami, občerstvením a prodejnou suvenýrů. Lukáš Kunst počítá s tím, že tam lidé najdou zázemí pro odpočinek nebo úkryt před nepřízní počasí.

„V jedné části nádvoří bychom rádi vytvořili oddychovou zónu s lavičkami a stolky, kde si návštěvníci v klidu vypijí kávu. Což zatím úplně nefunguje, protože když na hrad přijde denně přes tisíc lidí, pro všechny zatím místo není,“ svěřuje Lukáš Kunst své záměry portálu idnes.cz.

Nový kastelán pochází z Jaroměřic nad Rokytnou. Když se na základní škole rozhodoval, čím bude, zvítězil rozum. Po stopách maminky a babičky zvolil také on ekonomickou střední školu, na „vysoké“ pak vsadil na marketing a management. Už při studiích ale začal pracovat jako průvodce na hradech a zámcích. Pokud byste si chtěli tipnout, na kterém objektu tříbil své průvodcovské schopnosti, s trochou štěstí nebudete mít problém se aspoň jednou trefit. Zkušenosti z rozmanitých míst České republiky Lukášovi Kunstovi totiž rozhodně nechybí. Provázel na Bítově, Pernštejně, Buchlově, Bouzově, Rožmberku, Frýdlantě, Švihově i v Jaroměřicích nad Rokytnou. Na Karlštejně si průvodcovskou práci vyzkoušel poprvé roku 1998. Od té doby se tam s různými přestávkami vracel.

„Zhruba po dvou letech jsem odešel dělat kastelána na jihočeský zámek v Žirovnici, který je ve správě města. Po roce jsem tam ovšem skončil, protože jsem dostal opět nabídku z hradu Karlštejn do jeho managementu. A protože jsem vždy chtěl pracovat pod Národním památkovým ústavem, nabídku jsem přijal. Přibližně po roce a půl jsem odešel dělat zástupce kastelána na hrad Křivoklát. Po dalším roce jsem odešel do soukromého sektoru, abych získal nové zkušenosti, a následujících pět let jsem strávil v Praze. Po celou dobu jsem ale na Karlštejně brigádničil jako průvodce, dispečer provozu a pokladní,“ líčí Lukáš Kunst pro idnes.cz svou profesní cestu. V září 2009 se na Karlštejn vrátil natrvalo jako vedoucí návštěvnického provozu a zástupce kastelána. „Přitáhl si mě celkem čtyřikrát. Počtvrté jsem pochopil, že je mým osudem a je namístě, abych se sem vrátil jednou provždy,“ dodává.

Mimo památek ho už od základní školy, kdy chodil do ochotnického kroužku, lákalo divadlo. Kromě muzikálu Noc na Karlštejně hraného přímo na „jeho“ hradě opakovaně účinkoval v letních divadelních inscenacích na Křivoklátu nebo na zámku Žleby. Od roku 2006 působí v divadle Semafor, aktuálně v představení Čochtanův divotvorný hrnec. Za sebou má dokonce i drobné filmové role. A co ještě Lukáš Kunst stíhá? Rád jezdí na kole, lyžuje a plave. Baví ho cestování, knihy a dobré jídlo. V minulém roce ho chytlo běhání.„Když si potřebuji od hradu odpočinout úplně, chodím běhat do lesů v okolí, které jsou nádherné a hluboké jako za Karla IV.,“ vysvětluje pro idnes.cz. Tento měsíc se chystá na půlmaraton, na konci roku plánuje uběhnout maraton. V polovině dubna se v karlštejnských barvách v italském Monte Carlu, které je partnerským městem Karlštejnu, postaví na trať patnáctikilometrového charitativního běhu na podporu boje s leukemií.