Rozhledna na Chlumu

Nenáročná procházka lesem Vás zavede do srdce severní části knížecí obory na návrší mezi duby k nově opravené věži na Chlumu.

Související památky

Severní část Slavické obory u Slatiňan patří k místům, která dnes může člověk volně navštívit, a přesto si málokdo uvědomuje jejich skutečný význam. Po roce 1945 byla tato část obory odplocena a zpřístupněna volně veřejnosti, stále však zůstává součástí chráněné krajinné oblasti i krajinné památkové zóny Slatiňansko–Slavicko – jednoho z nejcennějších krajinných celků Pardubický kraj 
 
Nejde jen o „les u Slatiňan“. Je to dochovaný fragment jedinečné anglické lovecké komponované krajiny knížat z Auerspergu, která navazuje na areál zámku ve Slatiňanech a byla promyšleně vytvářena jako celek propojující architekturu, výhledy, lesní průseky, drobné stavby i samotný prožitek krajiny.
 
Jedním z nejzajímavějších míst je věž Na Chlumu, tradičně označovaná jako rozhledna nebo bývalá protipožární hláska. Ve skutečnosti však šlo o romantickou eremitáž – drobnou stavbu určenou k rozjímání, typický prvek aristokratických krajin 18. a 19. století. Nešlo tedy jen o praktickou stavbu, ale o součást promyšlené scénografie krajiny, která měla vyvolávat emoce, pocit samoty, klidu a duchovní hloubky. 
 
Právě v tom spočívá výjimečnost Slatiňansko-Slavicka. Krajina zde není náhodná – byla komponována jako umělecké dílo. A právě proto je důležité ji chránit. Mnohé historické prvky už nenávratně mizí a podobně zachovaný celek anglické lovecké krajiny u nás prakticky nemá obdoby.
 
Až půjdete příště na Chlum, zkuste se na zdejší krajinu podívat jinýma očima. Nejen jako na místo pro procházku, ale jako na historickou kompozici, která vypráví příběh vztahu člověka, aristokracie ke krajině.

Věž v oboře u Slatiňan nechal po polovině 19. století vystavět majitel panstí Vincenz Karel kníže z Auerspergu (proto se můžeme setkat s pojmenováním Auersperská vyhlídka, jindy se zase hovoří o Vlčím hrádku). Využívána byla jako protipožární hláska. Na masivní kamenné podezdívce spočíval dřevěný krytý ochoz, díky kterému činila výška rozhledny cca 10 metrů. Věž byla vystavěna v lokalitě „Na Chlumu“ (370m) nedaleko od vrcholku Hůry (403m).

            Po druhé světové válce, kdy byla severní část obory zrušena, se o věž nikdo nestaral, a ta se záhy proměnila v kamenné torzo. O obnovu rozhledny se v 90. letech 20. století pokusila skupina místních skautů. Jejich snahy však narazily na nevyjasněné vlastnické vztahy (restituční nároky šlechtických potomků Trauttmansdorfů). Obdobně dopadlo i úsilí občanského sdružení Altus z Chrudimi, které o záchranu stavby usilovalo od roku 1999. Na základě výzvy v regionálním tisku shromažďovalo historické prameny, povolení úřadů, finance od sponzorů atd. Nechalo rovněž vypracovat studii na rekonstrukci věže od Jana Picpauera z chrudimské společnosti Vertikál. Později se do iniciativy vložili zástupci Mikroregionu Chrudimsko. Jeho výbor se dokonce v roce 2007 usnesl, že by opravená vyhlídka měla nést jméno „Nevyhlídka“ a pro propagaci v rámci cestovního ruchu a turismu bylo vymyšleno i motto: ´Věž, ze které neuvidíte, přesto ji musíte vidět´. V plánu bylo rozhlednu opravit a otevřít na podzim 2008, což se však nezdařilo.

            Zásadní obrat k lepšímu nastal poté, co je majitelem ruiny stal státní podnik Lesy ČR. Na podzim 2013 nechal za cca 600 tis. Kč provést rekonstrukci, v rámci které bylo opraveno zdivo a podle dřívější podoby vztyčen nový vyhlídkový ochoz. Od poloviny prosince 2013 je zrekonstruovaná vyhlídka opět volně přístupná, výhledy jsou však zčásti zastíněny okolními mohutnými duby.