Stanovisko NPÚ ÚOP v Telči

Stanovisko NPÚ ÚOP v Telči k článku s názvem „Podaří se památkáři z NPÚ zmařit opravu kulturní památky“ vydanému v červnovém vydání inzertních novin „L-servis“ a dostupném na webu vydavatele. Článek je podepsán panem Jakubem Mácou ze Spolku zámek Brtnice.

Spolek zámek Brtnice založený 6. 4. 2016 se zástupci Národního památkového ústavu ve věci údržby či obnovy zámku doposud nikdy nejednal. Osoby zapsaného jednatele spolku pana Vítězslava Bílka, ale i autor článku byli našim zaměstnancům do 8. 6. 2020 zcela neznámé.

Autor článku zachází svévolně s informacemi, které získal zprostředkovaně, se zřejmým účelem poškodit dobré jméno Národního památkového ústavu a jeho zaměstnanců. Citově podbarvený text uvádí nepravdivé skutečnosti.

S ohledem na výše uvedené, Národní památkový ústav tímto zveřejňuje alespoň základní informace o činnosti ústavu v této věci, stavu objektu a jeho údržbě v uplynulých letech:

Objekt zámku Brtnice patří k nejhodnotnějším historickým stavbám v Kraji Vysočina a je ve špatném technickém stavu. Jako havarijní je možné označit ohradní zdivo po celém obvodu zámku včetně bastionů, sklepní konstrukce na severním nádvoří, mezi severním a středním nádvořím a v parku, objekty západního a jižního křídla středního nádvoří, propadlou přístavbu bývalého psince, schodiště při severním renesančním křídle a veškeré nosné dřevěné konstrukce, zejména pak trámové stropy v místech, kde zatékalo. Na objektu dále dochází průběžně k degradaci cenných historických vrstev včetně uměleckořemeslných prvků. Z hlediska Národního památkového ústavu je primárním cílem zajištění nejhodnotnějších částí památky proti dalšímu chátrání a zpomalení degradace těch poničených či méně hodnotných.

Od realizace statických opatření na přelomu 70. a 80. let je zámek téměř bez využití a postupně chátrá. Porevoluční historie je spojená se spory o vlastnictví. Ve vlastnictví Spolku Svébyt Brtnice je zámek od roku 2016, do jehož vlastnictví přešel z Nadace Svébyt. O nejnutnější údržbu zámku včetně oprav krovů a výměny střešní krytiny se v posledním desetiletí starali s využitím různých dotačních titulů Ministerstva kultury České republiky zejména Město Brtnice a soukromé společnosti Zámek Brtnice o. p. s. a Opus Moraviae o. p. s. Od roku 2017 probíhá v režii Spolku Svébyt Brtnice z. s. obnova oken na jižním nádvoří.

Při projednávání plánovaných obnovných prací pro rok 2020 došlo 16. září 2019 za přítomnosti čtyř svědků i vlastníka ke zjištění neohlášených a nepovolených stavebních úprav spočívajících ve vybourání středověkého zdiva v úrovni prvního podzemního podlaží původního hradu. Vysvětlení povahy a zdůvodnění stavebních prací vlastník na místě neposkytl a rozsah neupřesnil. Navazující prostor schodiště, který byl stavbou zřetelně dotčen, byl za účelem zjištění stavu věci vlastníkem zpřístupněn až po třech měsících s vysvětlením, že byl a je pronajatý.  Zdůvodnění stavebních prací vlastník na místě neposkytl a navazující prostory dotčené stavbou nezpřístupnil s vysvětlením, že jsou pronajaté. Právní zástupci vlastníka a označeného nájemce o téměř čtyři měsíce později konstatovali, že nepovolené práce v obvykle nepřístupných prostorech provedla blíže neurčitá třetí osoba bez jejich vědomí. V průběhu těchto měsíců byly stavební zásahy bez uvědomění památkářů z velké části zapraveny.

Údržba rozsáhlého různorodého komplexu je velmi obtížná a vyžaduje systematický přístup. Neodborné a nahodilé úpravy takto složité stavby mohou vést k poškození její chráněné historické podstaty, v daném případě zdiva z 15. a 16. století.

Financování obnovy zdevastovaného zámku z dotačního titulu Program záchrany architektonického dědictví (PZAD) Ministerstva kultury je nepochybně žádoucí, musí však být prováděno efektivně. Popisovaná obnova oken byla v minulých letech prováděna zejména proto, že jiné práce nebyly vlastníkem dostatečně připraveny. V součinnosti se společností Život památkám o. p. s., nástupnickou organizací Zámek Brtnice o. p. s., byla v roce 2019 připravena projektová dokumentace k zajištění první fáze odvodnění severního nádvoří a sanace vyvaleného zdiva (již od roku 2017) na severním nádvoří, která měla být předmětem obnovných prací v následujících letech. Nedostatečným odvodněním ploch nádvoří dochází k erozi návazných zděných konstrukcí, v případě opěrné stěny již způsobila její kolaps a v případě navazujícího sklepa hrozí zřícením. Ačkoliv se jedná o důležité zajišťovací práce, vlastník je podle vlastního tvrzení nedokáže v tomto roce dodavatelsky zajistit. Doporučení k financování, resp. souhlas s uvolněním nemalé částky by tak znamenal vědomý souhlas s financováním nezajištěné akce a zároveň přehlížení skutečnosti, že na zámku probíhají bourací a obnovné práce bez závazného stanoviska, které jsou samy o sobě diskvalifikující skutečností pro udělení finanční podpory.

Pro úplnost uvádíme, že Národní památkový ústav má jakožto odborná organizace státní památkové péče dle § 32 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (dále jen „zákon“) za úkol:

f) zpracovávat potřebné odborné podklady pro ostatní orgány státní památkové péče, metodicky usměrňovat činnost konzervátorů a zpravodajů a poskytovat bezplatnou odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při zajišťování péče o kulturní památky

g) zabezpečuje odborný dohled nad prováděním komplexní péče o kulturní památky a nad jejich soustavným využíváním.

Dle § 34 zákona jsou zástupci státní památkové péče včetně odborné organizace oprávněni:

a) vstupovat do podniků, závodů, zařízení, objektů a na ostatní nemovitosti

b) vykonávat v nich potřebné odborné práce na ochranu kulturních památek nebo pro vědecké účely, zejména dokumentační a konzervační, jakož i odborný dozor,

c) požadovat za tím účelem potřebné údaje a vysvětlení.

§ 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči uvádí: Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí (dále jen "obnova"), je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko krajského úřadu. Opomenutí této povinnosti není záležitostí „líbivosti“ ani náhlého zjištění památkáře, jak uvádí autor článku, ale pochybením vlastníka. Jedná-li se o památku významu a stavu brtnického zámku, pochybení je o to vážnější. Provedený zásah do kamenného zdiva původního hradu z 15. století, který byl zjištěn v uvedeném datu a který v daném místě o několik měsíců dříve nebyl, jistě není standardní stavební činností, kterou je možné legitimovat potřebou zřídit sociální zařízení pro jinak neobyvatelné a chátrající interiéry zámku.

 

15. 6. 2020