Spolek zámek Brtnice založený 6. 4. 2016 se zástupci Národního památkového ústavu ve věci údržby či obnovy zámku doposud nikdy nejednal. Osoby zapsaného jednatele spolku pana Vítězslava Bílka, ale i autor článku byli našim zaměstnancům do 8. 6. 2020 zcela neznámé.

Autor článku zachází svévolně s informacemi, které získal zprostředkovaně, se zřejmým účelem poškodit dobré jméno Národního památkového ústavu a jeho zaměstnanců. Citově podbarvený text uvádí nepravdivé skutečnosti.

S ohledem na výše uvedené, Národní památkový ústav tímto zveřejňuje alespoň základní informace o činnosti ústavu v této věci, stavu objektu a jeho údržbě v uplynulých letech:

Objekt zámku Brtnice patří k nejhodnotnějším historickým stavbám v Kraji Vysočina a je ve špatném technickém stavu. Jako havarijní je možné označit ohradní zdivo po celém obvodu zámku včetně bastionů, sklepní konstrukce na severním nádvoří, mezi severním a středním nádvořím a v parku, objekty západního a jižního křídla středního nádvoří, propadlou přístavbu bývalého psince, schodiště při severním renesančním křídle a veškeré nosné dřevěné konstrukce, zejména pak trámové stropy v místech, kde zatékalo. Na objektu dále dochází průběžně k degradaci cenných historických vrstev včetně uměleckořemeslných prvků. Z hlediska Národního památkového ústavu je primárním cílem zajištění nejhodnotnějších částí památky proti dalšímu chátrání a zpomalení degradace těch poničených či méně hodnotných.

Od realizace statických opatření na přelomu 70. a 80. let je zámek téměř bez využití a postupně chátrá. Porevoluční historie je spojená se spory o vlastnictví. Ve vlastnictví Spolku Svébyt Brtnice je zámek od roku 2016, do jehož vlastnictví přešel z Nadace Svébyt. O nejnutnější údržbu zámku včetně oprav krovů a výměny střešní krytiny se v posledním desetiletí starali s využitím různých dotačních titulů Ministerstva kultury České republiky zejména Město Brtnice a soukromé společnosti Zámek Brtnice o. p. s. a Opus Moraviae o. p. s. Od roku 2017 probíhá v režii Spolku Svébyt Brtnice z. s. obnova oken na jižním nádvoří.

Při projednávání plánovaných obnovných prací pro rok 2020 došlo 16. září 2019 za přítomnosti čtyř svědků i vlastníka ke zjištění neohlášených a nepovolených stavebních úprav spočívajících ve vybourání středověkého zdiva v úrovni prvního podzemního podlaží původního hradu. Vysvětlení povahy a zdůvodnění stavebních prací vlastník na místě neposkytl a rozsah neupřesnil. Navazující prostor schodiště, který byl stavbou zřetelně dotčen, byl za účelem zjištění stavu věci vlastníkem zpřístupněn až po třech měsících s vysvětlením, že byl a je pronajatý.  Zdůvodnění stavebních prací vlastník na místě neposkytl a navazující prostory dotčené stavbou nezpřístupnil s vysvětlením, že jsou pronajaté. Právní zástupci vlastníka a označeného nájemce o téměř čtyři měsíce později konstatovali, že nepovolené práce v obvykle nepřístupných prostorech provedla blíže neurčitá třetí osoba bez jejich vědomí. V průběhu těchto měsíců byly stavební zásahy bez uvědomění památkářů z velké části zapraveny.

Údržba rozsáhlého různorodého komplexu je velmi obtížná a vyžaduje systematický přístup. Neodborné a nahodilé úpravy takto složité stavby mohou vést k poškození její chráněné historické podstaty, v daném případě zdiva z 15. a 16. století.

Financování obnovy zdevastovaného zámku z dotačního titulu Program záchrany architektonického dědictví (PZAD) Ministerstva kultury je nepochybně žádoucí, musí však být prováděno efektivně. Popisovaná obnova oken byla v minulých letech prováděna zejména proto, že jiné práce nebyly vlastníkem dostatečně připraveny. V součinnosti se společností Život památkám o. p. s., nástupnickou organizací Zámek Brtnice o. p. s., byla v roce 2019 připravena projektová dokumentace k zajištění první fáze odvodnění severního nádvoří a sanace vyvaleného zdiva (již od roku 2017) na severním nádvoří, která měla být předmětem obnovných prací v následujících letech. Nedostatečným odvodněním ploch nádvoří dochází k erozi návazných zděných konstrukcí, v případě opěrné stěny již způsobila její kolaps a v případě navazujícího sklepa hrozí zřícením. Ačkoliv se jedná o důležité zajišťovací práce, vlastník je podle vlastního tvrzení nedokáže v tomto roce dodavatelsky zajistit. Doporučení k financování, resp. souhlas s uvolněním nemalé částky by tak znamenal vědomý souhlas s financováním nezajištěné akce a zároveň přehlížení skutečnosti, že na zámku probíhají bourací a obnovné práce bez závazného stanoviska, které jsou samy o sobě diskvalifikující skutečností pro udělení finanční podpory.

Pro úplnost uvádíme, že Národní památkový ústav má jakožto odborná organizace státní památkové péče dle § 32 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (dále jen „zákon“) za úkol:

f) zpracovávat potřebné odborné podklady pro ostatní orgány státní památkové péče, metodicky usměrňovat činnost konzervátorů a zpravodajů a poskytovat bezplatnou odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při zajišťování péče o kulturní památky

g) zabezpečuje odborný dohled nad prováděním komplexní péče o kulturní památky a nad jejich soustavným využíváním.

Dle § 34 zákona jsou zástupci státní památkové péče včetně odborné organizace oprávněni:

a) vstupovat do podniků, závodů, zařízení, objektů a na ostatní nemovitosti

b) vykonávat v nich potřebné odborné práce na ochranu kulturních památek nebo pro vědecké účely, zejména dokumentační a konzervační, jakož i odborný dozor,

c) požadovat za tím účelem potřebné údaje a vysvětlení.

§ 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči uvádí: Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí (dále jen "obnova"), je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko krajského úřadu. Opomenutí této povinnosti není záležitostí „líbivosti“ ani náhlého zjištění památkáře, jak uvádí autor článku, ale pochybením vlastníka. Jedná-li se o památku významu a stavu brtnického zámku, pochybení je o to vážnější. Provedený zásah do kamenného zdiva původního hradu z 15. století, který byl zjištěn v uvedeném datu a který v daném místě o několik měsíců dříve nebyl, jistě není standardní stavební činností, kterou je možné legitimovat potřebou zřídit sociální zařízení pro jinak neobyvatelné a chátrající interiéry zámku.

15. 6. 2020