Kraj Vysočina byl před osmnácti lety vymezen na půdorysné stopě Českomoravské vrchoviny. Historicky a kulturně je poměrně různorodý. Hlavními centry dodnes zůstávají bývalá okresní města v čele s Jihlavou, která byla v době první republiky ještě převážně německy mluvícím městem, jež v průběhu 19. století ztratilo své výsadní postavení v rámci království  a stalo se městem více či méně provinčním.  V Pelhřimově naopak převládal duch ryze český a poměrně novátorský.

„Výstava je koncipována tematicky. Každý panel je věnován určitému okruhu typických staveb. Mezi kritérii pro výběr jednotlivých zástupců  byla kromě architektonické kvality také různorodost, vypovídající hodnota a míra dochování“, uvedl ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Pavel Macků.

Na výstavě, která je otevřena v pracovní dny od 9.00 do 16.00 hodin a potrvá do 8. června 2018, tedy nalezneme například ukázky prvorepublikových škol v Pelhřimově, Jihlavě či Telči, budovy peněžních ústavů či zajímavé ukázky rodinných domů.

„Vysočinu jako celek je možné charakterizovat jako prostředí konzertvativní, v němž byly progresivní výtvarné názory přijímány s opatrností a většinou se zpožděním. Možná o to větší vzrušení nová architektura v dobře dochovaných historických městech budila a budí vlastně dodnes“ doplnil Jiří Neubert z telčského pracoviště Národního památkového ústavu, který se na přípravě výstavy podílel.

Mezi významné stavby v regionu nepochybně řadíme díla Bohuslava Fuchse, Josefa Gočára, Vlastislava Hoffmana, ale i méně renomovaných architektů. Výjimečnou pozici v rámci architektonického portfolia kraje zaujímá vila Gustava Jaroška od Ludvíka Hilgerta v Dalečíně na Žďársku.

Výstava je realizována v rámci oslav stého výročí vzniku Československa za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.