Křížový kámen nazývaný „pytlácký“ stojí v lese vymezeném obcemi Zubří, Koníkov a Vojtěchov v okrese Žďár nad Sázavou v lokalitě zvané U Pytláka. Podle legendy připomíná nešťastnou násilnou událost z roku 1569, která se k tomuto místu vztahuje. Netradičně a zajímavě zpracovaný kámen představuje hodnotnou uměleckořemeslnou práci, která se rozměry, zpracováním a stavem zachování vymyká hojné lokální produkci smírčích kamenů.

Smírčí kříž či kámen stojí nejčastěji na místě, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. Souvisí s tehdejší středověkou a raně novověkou právní praxí, tzv. smírčí smlouvou. V rámci mimosoudního vyrovnání měl provinilec mj. na místě tragédie na vlastní náklady vytesat či vztyčit kříž jako trvalý symbol svého pokání a svědectví o dosažení smíru mezi příbuznými oběti.

Mohutnou dvoupatrovou budovu vrchnostenské sýpky v Brtnici v okrese Jihlava najdeme v městské památkové zóně obce Brtnice jihozápadně od areálu zámku, se kterým je historicky spjata. Urbanisticky i architektonicky hodnotná sýpka z konce 16. století představuje zajímavý doklad podoby vrchnostenského hospodářského objektu na Brtnicku. Až na drobné zásahy se dochovala téměř v autentické podobě a zachovala si svůj historicky věrohodný vzhled včetně celé řady původních stavebních konstrukcí, hodnotných detailů a prvků.

Pivovar v Čechtíně byl založen pravděpodobně okolo roku 1560, první písemná zmínka pochází z roku 1591. V produkci piva byl v polovině 18. století byl z 25 pivovarů na katastru současného okresu Třebíč na druhém místě. Na přelomu 18. a 19. století docházelo k poklesu výroby piva, v roce 1884 byla jeho činnost ukončena. Po znárodnění se do pivovarských budov nastěhovala strojní a traktorová stanice a od konce 50. let 20. století zde hospodařilo místní JZD. V té době proběhly velmi necitlivé adaptace budov. Rozsáhlý trojkřídlý areál bývalého panského pivovaru s barokním štítem a relikty pivovarnického zařízení se přes znehodnocující zásahy dochoval včetně některých autentických a hodnotných prvků. Kompozičně ucelený areál bývalého pivovaru je ukázkou architektonické podoby velkého venkovského vrchnostenského pivovaru. Přes sporadický výskyt původního technického vybavení lze poměrně dobře určit a přesně lokalizovat základní výrobní funkci jednotlivých prostor.

Secesní dřevěný altán z konce 19. století v parku Budoucnost v Havlíčkově Brodě představuje zajímavý příklad hudebního altánu s vyřezávanými prvky. Altán nedaleko rybníka Hastrman esteticky zkrášluje a doplňuje městský park z roku 1899, ve kterém jsou mimo jiné památkově chráněné pomníky významných osobností. Stavba vykazuje vysoké estetické a kulturní kvality a je ukázkou svébytného uměleckého odkazu své doby.

V roce 2016 přibylo v Kraji Vysočina osm kulturních památek. Kromě 2972 nemovitých kulturních památek (z toho 16 je národní kulturní památkou) jsou na území Kraje Vysočina 3 městské a 3 vesnické památkové rezervace, 22 městských a 5 vesnických památkových zón a 1 krajinná památková zóna. Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány historické jádro Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a rovněž židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika sv. Prokopa v Telči, což znamená, že Kraj Vysočina se může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v České republice.