Původně gotická tvrz byla ve 14. století přestavěna a rozšířena na hrad, jenž sloužil jako správní a hospodářské centrum pelhřimovského dominia pražského biskupství. Dnešní rozsáhlý areál nepravidelného šestibokého půdorysu vznikl renesanční přestavbou v 16. století, kdy si zámek postupně předávalo několik šlechtických rodů. Tato etapa vytvořila uměleckohistoricky nejhodnotnější části areálu, pro něž jsou typické prvky tzv. české renesance. V 17. století se znovu stal majetkem pražských arcibiskupů a až do roku 1948 sloužil jako centrum hospodářské správy; poté zde byl umístěn archiv a také byty. V roce 1990, ještě před platností zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, tedy o zablokování církevního majetku do doby vypořádání mezi státem a církvemi, získalo chátrající zámek bytové družstvo Unimax. Areál byl postupně vyklizen, avšak nebyl využíván ani udržován.

Vzhled jedinečného zámku pevnostního typu ovlivnily nejvíce renesanční a barokní úpravy, přesto je i gotická fáze dodnes velmi čitelná. Cenné jsou především zachované typické znaky renesanční architektury – sgrafita s figurálními motivy, vysoké renesanční štíty, lunetová římsa či hřebínkové klenby.

Nový vlastník družstva Unimax projevil zájem ve spolupráci s příslušnými orgány památkové péče zastavit chátrání zámku; kroky k záchraně areálu podniká již mnoho let rovněž Spolek na záchranu památek červenořečických. V současné době se pracuje na koncepci prací a zajištění financí pro postupnou záchranu celého cenného renesančního objektu; dosud se zasahovalo především tam, kde pro havarijní stav konstrukcí hrozil úplný zánik částí památky.

Na Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro v kategorii záchrana a obnova památky byl nominován Ing. Vladimír Moškoř, který získal zvláštní ocenění generální ředitelky NPÚ.
 

Cena Patrimonium pro futuro