Historie hrobky rodu Pallavicini u Jemnice

Hrobka rodu Pallavicini u Jemnice

Středeční podvečer 4. června 2025 nabídne posluchačům Rodinného stříbra, přednáškového cyklu Národního památkového ústavu v Telči, bonusovou přednášku. O historii hrobky rodu Pallavicini u Jemnice pohovoří restaurátor MgA. Zdeněk Kovářík, který se podílí na obnově této cenné a v regionu ojedinělé kulturní památky. Touto akcí se telčské pracoviště připojuje k mediálnímu tématu Národního památkového ústavu Rok italské šlechty, neboť transnacionální rodina Pallaviciniů, vlastnících v letech 1841 až 1945 jemnické panství, měla hluboké italské kořeny. Přednáška se koná v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči a začíná v 17:17 hodin.

Hrobka, která reprezentuje pozdní historismus vycházející z vídeňského prostředí a která vyzařuje čisté neoklasicistní formy oproštěné od přebytečných dekorací, je v kontextu Vysočiny atypickou stavbou. Byla postavena na počátku 20. století podle návrhu vídeňského architekta Otto Hofera. K projektu rodinného mauzolea byli přizváni významní vídeňští architekti a stavitelé a jeho uměleckou výzdobou vysoké úrovně byli pověřeni výjimeční umělci. Na druzích a kvalitě materiálů se nešetřilo. Snad proto, že impulsem ke stavbě mauzolea byla tragická smrt mladého markraběte Karla Pallaviciniho v roce 1900, v té době vyslance v Anglii. V každé (nejen) šlechtické rodině je smrt potomka prožívána s hlubokou bolestí, která se v tomto případě vepsala do podoby místa rodinné piety.

Ani výběr místa pro stavbu rodinné hrobky nebyl náhodný. Areál se nachází asi 2 km severně za městem uprostřed polí na mírné vyvýšenině nad údolím, kudy protéká řeka Želetavka. Estetiku genia loci podtrhuje vedle samotné stavby i parkově upravená a ohrazená čtvercová plocha o velikosti přibližně půl hektaru. Odlehlost místa si však vybrala také svou daň v podobě opakovaných vandalských nájezdů, kterých nezůstaly ušetřeny ani unikátní mramorové sarkofágy s ostatky členů markraběcí rodiny.

Nejen vlivem vandalismu, ale také působením zdejších klimatických podmínek, absencí základní údržby a dlouhodobým zatékáním střešní konstrukcí se stavba ocitla v havarijním stavu a na seznamu nejvíce ohrožených památek v Kraji Vysočina. Avšak od roku 2020, kdy byly zahájeny práce na komplexní obnově pláště i interiéru včetně rozsáhlých restaurátorských prací, se hrobce postupně vrací lesk a její důstojnost. Přednáška se však bude soustředit na vznik hrobky, její historii a vztah k rodině Pallavicini. Lze ji považovat za entrée ke komentované prohlídce mauzolea, organizované městem Jemnice a pořádané během Dnů evropského dědictví v měsíci září.

Medailonek
MgA. Zdeněk Kovářík je držitelem restaurátorské licence v oboru restaurování uměleckých děl z kamene, sádry a štuku. Své bohaté zkušenosti z praxe zúročuje také při svém působení na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli. Aktuálně se již několikátým rokem podílí na komplexní obnově hrobky rodu Pallavicini nedaleko Jemnice, kde spolupracuje s kolegou Danielem Chadimem. Z celé řady provedených prací lze připomenout restaurování mariánského sloupu v Telči, sochařských děl Na Dlážkách, sousoší sv. Rodiny a gotických božích muk z 15. století tamtéž.